Parson Russell teriér 🐶

V Anglii byla vždy silná lovecká tradice a díky tomu právě tam vzniklo nejedno lovecké plemeno. Ani Parson Russell teriér není výjimkou. Na jeho vzniku se nejvýznamnější mírou podílel reverend John Russell. Tento duchovní měl velkou vášeň pro lov a pro své potřeby si začal chovat vlastní psy, kteří by splňovali jeho představy a požadavky. Původně byli Jack Russellové vnímání jen jako jiný druh foxteriéra, ale časem se začali prosazovat jako odlišné plemeno. Mezi chovateli a chovatelskými kluby probíhaly časté rozepře kvůli vzhledu a především výšce psů. Vleklé spory bránily oficiálnímu uznání plemene, ale nakonec se podařilo prosadit schválení dvou samostatných plemen: nízkonohého Jack Russell teriéra a Parson Russell teriéra s delšíma nohama. Obě plemena byla uznána teprve koncem 20. století, ale díky velké líbivosti až téměř módní vlně jsou tyto rasy mezi chovateli běžně rozšířené.

Parson Russell teriér je činorodý pes, který nechce a ani nesmí zahálet. Potřebuje aktivního, nejlépe sportovně založeného pána, který ho dokáže dostatečně zaměstnat. Pokud se Parson teriér nudí, stává se z něj pes s ďáblem v těle. Pokud není využíván jako lovecký pes, potřebuje jinou formu uplatnění. K tomu se přímo vybízí zapojit psa do některého ze psích sportů, kde může zaměstnat nejen tělo, ale i svou mysl. Dobrou volbou bude agility, agility cross, flyball nebo frisbee. Parson Russell teriér bude dobrým parťákem také pro jogging a stejně dobře zvládne i běh u kola. Parson teriér je aktivní, hravý a velmi učenlivý pes, ale jako všechna lovecká plemena i Parson Russell teriér má svou hlavu a jeho výcvik vyžaduje trpělivost, pozitivní přístup a důslednost. Malá zvířata vnímá jako kořist, proto nebude tolerovat domácí mazlíčky v podobě morčat, králíků nebo křečků, ale na kočky je schopný si zvyknout, pokud s nimi vyrůstá od štěněte. I tak však bude nejspíše tolerovat pouze kočky vlastní a kočky od sousedů bude prohánět.

Hlava Parson Russell teriéra je klínovitá. Tmavé oči mandlového tvaru jsou hluboko vsazené a mají ostražitý výraz. Malé uši ve tvaru písmene V jsou nasazeny vysoko a bývají neseny dopředu klopené. Svalnatý krk se směrem k ramenům postupně rozšiřuje. Trup je vyvážený. Hrudník je přiměřeně hluboký s mírně klenutými žebry. Končetiny jsou silné, rovné s dobře vyvinutými svaly. Přiměřeně dlouhý ocas bývá nesen vztyčený a pokud se kupíruje, bývá zkrácen tak, aby umožňoval pohodlné uchopení rukou. Parson Russell teriér má volnou silnou kůži. Jeho srst je hrubá nebo hladká, přirozeně tvrdá a rovná a bývá doplněna hustou podsadou. Barva srsti je bílá nebo převážně bílá s citrónovými, tříslovými nebo černými znaky, případně jejich vzájemnou kombinací. Dospělý jedinec má v ideálním případě kohoutkovou výšku 36 cm a dosahuje průměrné hmotnosti 5-9 kg.

Parson Russell teriér je nenáročný jak na výživu, tak na péči. Co u něj však v žádném případě nesmíte zanedbávat je výchova a zaměstnání psa. Pokud ho necháte zahálet, nebo mu jasně nestanovíte pravidla a hierarchii v rodině, bude vzájemné soužití nesnesitelné. Proto by si jej měli pořizovat pouze lidé, kteří budou mít dostatek času a energie se mu věnovat. Přestože je Parson teriér velmi hravý, přátelský a oddaný, není vhodným psem pro seniory, kteří by mu nedokázali zajistit dostatek fyzických aktivit. Parson Russell teriér bude nejspokojenější na venkově nebo v malém městě, kde je příroda nadosah a kde bude snadnější vybít jeho nezměrné množství energie. Parson Russell teriéři mají několik typů srstí. Můžeme se setkat s hladkosrstými jedinci, stejně tak jako se psy drsnosrstými či psy, kteří mají kombinaci obou typů srsti. Podle toho se také odvíjí péče o srst. Hladkosrsté psy je potřeba častěji česat, aby se odstranila vypadávající srst, zatímco srst hrubosrstých psů se upravuje trimováním. K dalším běžným povinnostem chovatele patří kontrola očí a uší, péče o chrup a dásně psa a úprava přerostlých drápků.

Přestože patří Parson Russell teriér mezi dlouhověká plemena s průměrnou délkou dožití 13-14 let, neznamená to, že by se mu nemoci zcela vyhýbaly. U tohoto plemene byl zaznamenán vyšší výskyt očních onemocnění. V průběhu života se může objevit primární luxace čočky, progresivní retinální atrofie, šedý zákal, rohovková dystrofie nebo posteriorní sklíčenost sklivce. Z jiných nemocí můžeme zmínit luxaci pately nebo hluchotu. Rozhodně to neznamená, že každý jedinec onemocnění některou z výše uvedených chorob, ale je pravdou, že je známa určitá obecná predispozice plemene k těmto nemocem.

Výběr správného krmiva vždy hraje velkou roli. Doporučuje se kvalitní suché krmivo, rozdělené do dvou denních jídel. Z široké nabídky krmiv vyberte to, které odpovídá věku a úrovni aktivity vašeho psa. Vždy upravte krmnou dávku podle jeho aktuálních potřeb tak, aby byly uspokojeny jeho nutriční požadavky, ale zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému tloustnutí a obezitě psa.

Odkaz na oficiální klub plemene v ČR

Stačí kliknout.