Co pro vás dělám?
Společně s dalšími dvěma produkťačkami se snažím udržovat nabídku chovatelských potřeb Spokojeného psa kvalitní, pestrou a zajímavou. Máme vlastně na starost veškerý náš sortiment, který na webu vidíte. Od potřeb pro andulky až po zlaťáka. Přidáváme, upravujeme, vylepšujeme, práce je dost, ale baví nás to. Hledáme pro vás (a pro nás) zajímavé novinky, účastníme se školících seminářů a scházíme se s dodavateli, abychom pro vás mohly produkty náležitě otestovat.
Co mám na své práci nejraději?
To, že se vlastně všechno točí kolem zvířat. Je to naše hlavní téma, a to mě moc baví. Stále je v čem se vzdělávat, trh chovatelských potřeb je vcelku dynamický a pořád se objevují nové vychytávky a trendy, které musíme sledovat. Baví mě diskutovat s kolegy o produktech, předávat si know how a zjišťovat, že je vlastně pořád co zjišťovat.
Můj příběh:
Zvířecí svět mě přitahoval už tak nějak odmalička. Tenkrát jsem ještě nevěděla, zda jsem srdcem spíš pejskař nebo kočkař, tak jsem si přála cokoliv. Nějakou chlupatou kuličku, s kterou si budu moct hrát a mazlit. Samozřejmě jsem si plně uvědomovala všechny povinnosti s tím spojené, a proto se domů pořídil králík. Bílý, zakrslý, ve zverimexu odkojený králík, který měl být nejdřív Woody, pak Eda a pak se přišlo na to, že je to vlastně Edinka. Má dětská fantazie neznala hranic, a tak jsme ji pojmenovali podle aktuálního jména v kalendáři. Doteď si pamatuju, jak jsme jí koupili pítko a asi po třech dnech zjistili, že z toho vlastně neumí pít. Edinka s námi i navzdory divokým začátkům žila poměrně dlouho, myslím, že se to blížilo 10 let. S vyšším věkem jsem čím dál víc inklinovala na psí stranu síly a splnila si svůj velký sen. Pořídila jsem si psa. Neobyčejného a vychytralého australského ovčáka, který byl nejdříve Tox, pak měl být Nidorino (to mi silně neprošlo) a nakonec z toho vznikla jemnější verze severského jména Ragnar. Ragi je asi všechno, co jsem si v psovi mohla přát. Je to neuvěřitelný parťák, který se mnou jde do všeho. Někdy s chutí, někdy z povinnosti, ale jde. Je s ním sranda, má chuť do práce, odpouští a jako každý pes, když miluje, tak bezpodmínečně. A poslední fakt o mně - schopnost psát stručně nepatří mezi mé silné stránky.
Foto: Pavel Míček