Historie
Astronaut vznikl v 60. letech 21. století, kdy byl vyšlechtěn z plemene letec tak, aby mířil do větších výšin než jeho předchůdce a byl zároveň odolnější řádné výchově. Postupem času vypluly na povrch i další vlastnosti. Třeba silná touha patřit do smečky, která zajistila astronautovi pevné místo v lidských domácnostech. V současnosti ho najdeme jak ve městech, tak na venkově. Jedná se o poměrně masově rozšířené plemeno.
Chování a temperament
Skákání už jsme zmínili? Určitě ano. Astronaut ale není jen zdatný ve skoku do výšky (dálka mu příliš nejde), ale umí také elegantně přistávat a odolává bez problému poměrně vysokým teplotám. Najdeme ho tedy hojně v bytě, kde nejčastěji okupuje vyvýšená prostranství jako postele (pozor, abyste ho nenašli na palandě), křesla a sedačky. Daří se mu ale i venku, takže pokud někde za vraty zahlédnete létat uši, je to právě astronaut. Toto plemeno je opravdu hravé, takže ho zaujmete téměř čímkoliv. Každý astronaut je trochu jiný, jeden bude spíš rád pečovat o plyšáky, druhý zkoumat poločas rozpadu uzlů a dalších přetahovadel, třetí bude nejšťastnější, když s ním prozkoumáte odstředivé síly při běhu kolem dokola po zahradě.
Psí sporty jsou pro astronauta jako dělané. Sice nemá nejdelší nohy, ale agility zvládne hravě. Zkusit můžete prakticky cokoliv, hlavně, když u toho může skákat nebo použít neomylný nos. S výcvikem je to obecně u astronauta trochu těžší, základní pokyny ale zvládá bez problémů, hlavně, pokud mu nabídnete voňavé pamlsky. S ostatními psy se astronaut většinou snese dobře, pozor jen pokud máte zrovna doma jedince, který je přesvědčen, že celý vesmír se točí jen kolem něj, takový může být maličko panovačný. Vyplatí se tedy nepodcenit socializaci, pořádat časté výpravy se psími společníky a mít dostatek trpělivosti.
Vzhled
Astronaut je středního vzrůstu, v kohoutku dosahuje výšky 33-40 cm. Je houževnatý, dobře stavěný s poměrně silným ocasem, který je stylově zakončený bílou špičkou, díky které je vždy snadno k nalezení. Hlavu má tenhle pes širší, uši podlouhlé a vesele vlající ve skoku či při běhu. Oči jsou hnědé, s teplým a láskyplným pohledem, mezi nimi se skví bílý pruh, který pokračuje až k čenichu, kde se rozšiřuje. Pokud fandíte trikolorním kožíškům, je astronaut přesně pro vás, ale na své si přijdete i v případě, že máte raději dvojkombinaci hnědé a bílé. Srst je krátká, ne nepodobná skafandru, proto odolá dobře i vodě.
Péče a životní podmínky
Astronaut potřebuje hlavně jedno – pohyb, pohyb a pohyb. A pak tedy jídlo a pamlsky, ideálně pěkně voňavé. Pokud nebudou, můžete se vsadit, že najde na svých výpravách po venku cokoliv, co mu zajistí perfektní parfém a nezdráhá se pořádně vyválet. A pak se dojde ukázat všem členům smečky, protože ačkoliv umí být nezávislý, smečka je pro něj posvátná a chce se o vše dělit. Srst nepotřebuje velkou péči, v období častějších kosmických výskoků ji doporučujeme sem tam vyčesat, jinak se volné chlupy zapíchnou úplně kamkoliv. I tam, kde byste je nečekali, třeba do bundy, kterou máte půl roku v igelitu pod postelí. Inu, za odolný kožíšek někdo platit musí, v tomto případě páníček.
Zdraví
Tenhle pes nebývá často nemocný, jeho skafandr a aktivita ho chrání před většinou nemocí. Čím je ale starší, tím je samozřejmě náchylnější, a to např. k oslepnutí. Ono celoživotní zírání na nebe si někde musí vybrat svou daň. Zuby se vyplatí čistit, protože astronaut sice hryže docela rád, ale na pořádnou tlamičkovou hygienu je potřeba u něj přesto dbát. Druhou oblastí, kterou nesmíte zanedbat, jsou uši. Ačkoliv do nich často sviští vítr při tom všem skákání, pořád jsou většinu času svěšené a je potřeba do nich čas od času kouknout a vyčistit je, aby se v nich neukládal hvězdný prach.
Krmení
Pozor, astronaut je pažravec! Má v sobě hluboce zakořeněný pocit, že každá jeho výprava se může zvrtnout v meziplanetární pouť, na kterou samozřejmě potřebuje dostatečné zásoby potravy. Doporučujeme tedy krmit menšími dávkami v pravidelných intervalech a hlídat cokoliv, co chcete sníst vy, obzvlášť na konferenčních stolkách (např. chlebíčky nebo řízek mají sklony mizet raketovou rychlostí právě v tlamě astronauta). S pamlsky zacházejte opatrně a výchovně, jinak se astronautovi zkrátí nožičky a zakulatí bříško, a pak je těžké ho znovu přinutit k dostatečnému tréninku na další misi.