Zdravím vás přátelé stále ještě z krásného Holanska. Jelikož se mi tady moc líbilo, zůstal jsem zde o něco déle, než jsem původně zamýšlel. Holansko je nádherná země, plná voňavých květin (hlavně tulipánů), větrných mlýnů a výborného sýra. Lidé tady jsou moc příjemní a milí a mám pro vás i menší příhodu s jednou fenečkou, tak se máte na co těšit. Pohodlně se usaďte a můžeme začít.
Naposledy jsem vám psal, že se chystám do krásné vesničky Giethoor a musím říct, že jsem z tohoto místa byl úplně paf. Celá vesnička je protkaná spoustou kanálů, na kterých se plaví loďky všech možných velikostí. Můžete si zaplatit loďku jen pro sebe a nebo se můžete přidat k větší skupině a plavit se na větší lodi i s průvodcem. Já jsem to obdivoval z bezpečné vzdálenosti z břehu, moc se mi do těch loděk nechtělo, i když to vypadalo parádně. Všude okolo mně byla spousta kouzelných domečků, které vypadaly jako z pohádky. Všechny měly nádhernou zahrádku, plnou květin a k některým vedl dokonce i most. Chvílemi jsem nevěděl, kam dřív koukat. Prostě nádhera.
A protože jsme poslední dobou navštívili hodně městeček a vesniček a pomalu nám začínala chybět příroda, rozhodli jsme se, že vyrazíme další den na menší trek do místního národního parku. Ani jsem netušil, že v Holandsku jsou také národní parky. Pořádně jsem se nasnídal, protože mě čekala téměř 15 km túra.
Protože tady nemají vůbec žádné hory a Holandsko je jedna velká „placka“, celý náš trek jsem šel pěkně po rovince a tlapky mě vůbec nebolely. Šel jsem dokonce i kolem stáda krav, která se pásla na místním poli a viděl jsem i ovce a kozla. Řekl bych, že kozlovi jsem se moc nelíbil, nekoukal na mě moc přívětivě. Ale co, nemůžu se asi líbit každému.
Za to vám povím, komu jsem se zřejmě líbil hodně. Ano, jedné moc milé labradorce, kterou jsem viděl hned první den v kempu. Šla na vodítku se svojí paničkou a evidentně se se mnou chtěla jít přivítat, ale byla pokousaná od nějakého psa a tak její panička měla strach jí ke mě pustit. A mě zase držela moje panička, ach jo. Alespoň jsem se pokusil o vábivý výraz, kdy jsem se jí zadíval dlouze do očí, vyplázl jsem jazyk a usmál jsem se. A věřte nebo ne, ono to zabralo! Druhý den ráno, když ještě páníčkové spali a já odpočíval venku před stanem, ke mě přiběhla. Utekla svojí paničce a skoro přes celý kemp přiběhla právě za mnou.
Chápete to? Já jsem z toho byl úplně vedle. Najednou přede mnou stála krásná fenka, cítil jsem se jako v sedmém nebi. Ještě než pro ní doběhla její panička a odvedla si jí, stihli jsme si navzájem olíznout čumáky. Téda, moje první pusa! Srdce mi bušilo, jako o závod a já přísahám, že na ní nikdy nezapomenu. Na mou holandskou krásku.
A tím bych tak pomalu uzavřel první etapu našeho road tripu. Teď už jsme na cestě do Dánska a celý následující měsíc, strávíme v divoké přírodě ve Skandinávii. Nemůžu se dočkat, co všechno mě čeká a jaká dobrodružství zažiju. Nebojte se, můžete být u toho se mnou, protože, vám o tom všem budu vyprávět. Tlapku na to!
Platební metody
