Krásný den vám přeji přátelé. Já jsem dnes skoro celý den ťapkal v nádherném přístavním městě Bergen, které je druhým největším městem v Norsku. Počasí se nám vydařilo parádně, svítilo sluníčko a chvílemi jsem si myslel, že jsem někde na jihu Portugalska a né v Norsku. Na severu se mi moc líbí, všude je spousta krásné nedotčené přírody a i v těch městech to vypadá, tak čistě a klidně.
Ale musím se vám hned pochlubit mým největším zážitkem z tohoto týdne. Zvládl jsem téměř dvouhodinový trek na stolovou horu zvanou Preikestolen. Bylo to parádní, teda až na ty davy lidí, kteří se také vydali na vrchol. Cesta to byla celkem náročná, stoupalo se po vysokých kamenech, které vytvářely přírodní schodiště a jelikož bylo všude spousta lidí a psů a dětí, musel jsem dávat pozor, kam šlapu. Když jsem se dostal až na samotný vrchol, nemohl jsem uvěřit svým očím. Výhled na okolní fjord a západ slunce je vám odměnou, za výšlap.
My jsme se rozhodli, že si s sebou vezmeme stan a na vrcholku přenocujeme, abychom ráno mohli pozorovat východ slunce. Chvíli nám trvalo, než jsme našli vhodné místo ke stanování, jelikož všechna rovná místa byla podmáčená, ale nakonec se zadařilo.
Stan jsme postavili (sice v mírném kopečku) a jen tak tak jsme stihli zalést a schovat se před začínajícím deštěm. Celou noc foukal tak silný vítr, že jsem měl chvílemi pocit, že nám náš stan ulítne. Naštěstí všechno dobře dopadlo a stan vydržel. Jen ten východ slunce nám bohužel nevyšel, protože ráno stále pršelo.
Cesta dolů z vrcholku mi utekla, jako voda a já jsem si říkal, jaké to nádherné místo jsem opět navštívil. Pokud se někdo z vás chystá do Norska a máte rádi přírodu, Preikestolen vám určitě doporučuji všema čtyřma tlapkama.
Někdy jseme ale i na místech, která nejsou vůbec známá a my je objevili náhodou. Většinou to bývá, když hledáme nějaké vhodné místo na přespání. Vzpomínám si na jedno krásné místečko hned u řeky. Zaparkovali jsme auto a vydali se na menší průzkum.
Nakonec jsme došli k břehu řeky, kde se páníček dokonce i vykoupal, což vůbec nechápu, protože ta voda byla šíleně studená. Brrr, já bych do ní tedy nevlezl. Ale ochutnal jsem jí a byla to zatím nejlejpší voda, kterou jsem kdy pil.
Na wild campingu mám rád to, že nikdy předem nevím, kde budeme spát a hlavně, že jsme úplně sami. Někdy jen tak ležím v lese a poslouchám všechny ty zvuky, které se rozléhají okolo mne a nepřál bych si být nikde jinde na světě. Jsem moc rád v přírodě, obzvláště v tak nádherné, jako je ta severská.
Úplně bych vám zapomněl napsat, jak výborné tady mají borůvky a maliny! Nejdřív jsem nechápal, co to páníčkové dělají a co z toho keříku jedí, ale jakmile mi to ukázali, pochopil jsem a začal jsem si sám sbírat borůvky do tlamičky. To je dobrota.
V Norsku nás čeká ještě spousta dobrodružství. Právě jsem na cestě do jednoho národního parku, ve kterém se chystáme podniknout další trek. To už se moc těším, jak si zase protáhnu tlapky.
