Baddy se pomalu přesunuje na sever... na cestě je už jedenáctý týden!
Zdravím vás přátelé již ze severu. Já jsem momentálně na cestě do Norska, ale o tom vám napíši až další týden. Dnes vám budu vyprávět, jak jsem prožil minulý týden v Dánsku a ve Švédsku. Musím říct, že se mi zatím severské země moc líbí, není tady vůbec horko a i když svítí sluníčko, je všude příjemný chládek. To mi vyhovuje.
Dánsko je jedna velká placka, nejsou tady žádné hory, žádné kopce, trochu mi to připomínalo Holandsko. Lidé v Dánsku také hodně jezdí na kolech a jsou moc příjemní. Při mé návštěvě hlavního města Kodaně, jsem hned po příjezdu dostal polibek od jedné paní na ulici. Zdá se mi to, nebo jsem opravdu tolik žádaný? V Kodani jsem navštívil i Christianii, což je svobodné město, které založili v 70.letech hippies a dodnes v něm žije asi tisíc lidí. Místo vás hned dostane svojí volnomyšlenkářskou povahou a dokonce sem nesmí jezdit ani auta.
Ale naší úplně první zastávkou v Dánsku, byl ostrov Romo. Kemp ve kterém jsme tu noc spali, byl téměř vedle pláže. Jelikož tam bylo opravdu hodně větrno (měli jsme co dělat, abychom zvládli postavit stan) je to ideální místo pro windsurfing a kitesurfing. Na surferech bylo vidět, že si tamní počasí a hlavně velké vlny užívají náramně. Někteří vyskakovali do vzduchu i několik metrů, páni!
Jelikož jedeme po pobřeží, nemohli jsme vynechat zastávku u útesu, jehož zajímavostí bylo, že je to z jedno nejlepších míst na světě, kde lze zkoumat vrstvu horniny z doby před 65 miliony let, kdy na Zemi dopadl velký asteroid a vyhynula poloviny všech druhů dinosaurů. Tý jó a já to mohl vidět, to se mám! Maják, který byl nedaleko útesu, jsme samozřejmě nemohli vynechat a po cestě zpátky do kempu, jsme se u něj zastavili. Velkým dalekohledem, který byl umístěný před majákem můžete dohlédnout až na pobřeží Švédska, do kterého jsme se následující den chystali.
Abychom se tam dostali, museli jsme přejet obrovský most, který vedl přes moře. Dnes nás čekal první wild camping. Po chvilce hledání, jsme našli parádní místo u jezera, kde jsme se utábořili. Jelikož zde bylo i ohniště, bylo rozhodnuto, dnes budeme mít ohýnek. Nasbírali jsme trochu klestí a dřeva v přilehlém lesíku a večer jsme strávili za zvuku praskajícího ohně. V noci jsem měl uši nastražené a hlídal jsem páníčky. I když popravdě musím říct, že jsem měl trochu strach, okolo mě byla jen černo černá tma a hrobové ticho.
Následující noc jsem ale na to ticho vzpomínal a přál jsem si být opět v lese. Kemp ve kterém jsme spali, byl totiž plný dětí, kterým se zřejmě pod stanem moc nelíbilo a dávali to dost hlasitě svým rodičům najevo. Páníčkové mě ovšem ujistili, že to budeme střídat, jednu noc v kempu a jednu noc wild camping. To se mi zamlouvá.
Pomalu jsme se blížili k norským hranicím a ještě než jsme vjeli do Norska, rozhodli jsme se, že zůstaneme ještě jednu noc ve Švédsku a vyrazíme na trek. Příroda je tady opravdu nádhrná a v lesích dokonce rostou i borůvky, které jsem samozřejmě musel hned ochutnat. Mňam, to vám byla dobrota. Procházeli jsme se lesem, až jsme došli k fjordu. Jedním slovem nádhera. A prý mě takových míst bude čekat ještě spousta. To už se nemůžu dočkat.
Tak se mějte parádně, užívejte si prázdniny nebo dovolenou a nezapomeňte nás chlupáče brát všude s sebou. Pac a pusu váš Baddy.