Baddy zakončuje druhý měsíc putování. Přes Francii se vydává na sever...
Krásný den přátelé vám přeji. Jsem stále ještě ve Francii a musím říct, že si to tady zatím moc užívám a dokonce přemýšlím, jak přemluvit páníčky, abychom se sem přestěhovali. To by byla psina, nemyslíte?
Můj francouzský týden začal návštěvou malebné vesničky Saint Emilion, ze které jsem pokračoval do Bretaně. Bretaň se mi moc líbila, všude byla spousta krásných kamenných domečků, zdobené voňavými květinami a lidé jsou tam moc příjemní a milí. To jsou vlastně všude, kde jsem zatím byl. Všichni si mě hladí, fotí a drbají za ouškem.
První mojí zastávkou v Bretani byla menší přístavní vesnička, kterou jsem se hned po příjezdu do kempu vydal prozkoumat. Přístavy mám moc rád, protože to v nich tak krásně voní rybičkama. Jen vám o tom píšu a už se mi sbíhají sliny a hned bych si nějakou dal. To je taková dobrota. Vesničku spojovala s nedalekým ostrůvkem cesta, která byla ale za přílivu pod vodou. Nedalo se nic dělat, voda byla dost hluboká a tak jsem si alespoň smočil tlapky a dokonce i bříško. Na ostrůvek jsem vyrazil s páníčkem na západ slunce za odlivu, kdy se dala cesta krásně přejít.
Druhý den ráno jsem se probudil plný síly a mohl jsem se vydat k známému útesu Point du Raz. Byl jste tam někdo z vás? Je to tam parádní. Den kdy jsme tam přijeli ale nebylo moc hezké počasí a tak jsem si musel počkat do rána. Oceán, útesy, maják, tahle trojkombinace se mi poslední dobou moc zamlouvá. Je fajn sedět a pozorovat, jak se vlny třiští o skály nebo zase naopak, když je klidná hladina, pozorovat odraz slunce v oceánu. Všude kolem mě lítali rackové a já si připadal, jako v pohádce.
Další zastávkou na naší trase je malinká ale nádherná vesnička Locronan, ve které se natáčela spousta filmů, mimo jiné i Tři mušketýři. Pěkně jsem si to ťapkal uličkami a ocenil jsem, že místní lidé myslí i na nás, na pejsky. Protože u některých obchůdků mají misku s vodou a my se tak můžeme osvěžit.
Celý můj týden se nesl ve znamení měst a vesnic, takže další mou zastávkou byl středověký a opevněný Dinan. Ve městě jsem obdivoval hrázděné domy, které byly až z 15.století a chvílemi jsem měl pocit, že jsem se ocitl o pár set let nazpět. No, ale nejsem si jistý, jestli by se mi to líbilo. Jsem moc rád, že žiju právě v tomto století a můžu cestovat a objevovat krásy světa.
„Kamenná koruna ve vlnách“ neboli opevněné město Saint Malo je mojí další zastávkou. Město jsem si obešel po širokých hradbách a měl jsem krásný výhled na okolí. Po náročné procházce jsem odpočíval pod hradbami ve stínu pod stromem a pozoroval racky. Poslední místo, kam jsem se tento týden podíval byl Mont Saint Michel, což je nádherný přílivový ostrov, na kterém je spoustu krásných gotických klášterních budov. Z parkoviště k ostrovu cesta trvala okolo 40 minut a protože jsem do místních autobusů nesměl, vydali jsme se pěšky. To jsem si zase jednou pěkně protáhl tlapky.
Ještě než opustím Francii, chystám se dnes na známou Omaha beach, která je jednou z pláží v Normandii, na které proběhlo vylodění spojenců za 2.světové války. O tom vám ale napíšu až za týden, jo? To už budu pravděpodobně v Holandsku, to už se moc těším.