Boloňský psík 🐶

Boloňský psík je staré plemeno původem z Itálie. Své jméno dostal podle města Boloňa, hlavního města provincie Emilia-Bologna na severu Itálie. Předchůdcem Boloňského psíka byl Bišonek a obě plemena byla často zaměňována nebo označována za jedno. Odpradávna to by především společník a mazlíček. V průběhu 11. a 12. století byl Boloňáček velmi oblíbený ve vyšší společnosti a u šlechty, kde tito psi patřili k častým a žádaným darům. Mezi vlastníky těchto hravých psíků patřili i španělský král Filip II. Habsburský, milenka francouzského krále madame de Pompadour, carevna Kateřina II. nebo panovnice Marie Terezie. Ta svého psíka milovala natolik, že po jeho smrti jej nechala preparovat a dodnes jej můžeme vidět ve Vídeňském přírodovědném muzeu. Vysoká popularita však Boloňákovi nevydržela a v průběhu dalších let pozvolna klesala. Po II. světové válce v Itálii zůstal jediný chovatel Mario Persichi. V roce 1979 bylo v celé Itálii zapsáno pouze 7 jedinců Boloňského psíka, který se tím ocitl na pokraji vyhynutí. V té době se manželé Bonannovi rozhodli, že se pokusí o záchranu této rasy. Bohužel se ukázalo, že většina psů zapsaných v plemenné knize má vážné vady. Proto se rozhodli do chovu zařadit jedince bez průkazu původu, ale odpovídající standardu plemene. V roce 1984 se jejich fenka Lilli stala šampionkou Itálie a poté ji následovali i další psi. U nás začala s chovem Boloňského psíka paní Hildegarda Kuběnová, která v Berlíně zakoupila fenku Amandu von Dato. V roce 1995 zakoupila v Itálii další dva psy a jednu fenku z chovatelské stanice Di Platino Iridio, čímž získal chov na kvalitě a posunul se na vysokou úroveň. V dnešní době již ztrácí Boloňský psík status raritního psa a zvolna se zabydluje v českých domácnostech.

Boloňský psík je hravý, bezstarostný pes, bez známek agresivního chování. Rodinu svého majitele bezvýhradně miluje. Dospělým i dětem je věrným společníkem. Přestože je velmi vitální, není hyperaktivní a ochotně se přizpůsobí dennímu rytmu a aktivitě svého pána. Nerad bývá osamocen. Boloňáček má rád dlouhé procházky, ale nevyžaduje hodně pohybu, takže je velmi vhodný i pro seniory. Boloňský psík nepotřebuje žádný zvláštní výcvik, ale je to nesmírně inteligentní pes a snadno se učí novým věcem. Občas může být svéhlavý až tvrdohlavý. Po zlém s ním nic nezmůžete, vlídné jednání je tou správnou cestou k jeho výcviku. Boloňský psík je velmi přátelský k lidem i ke zvířatům. Vůči cizím může být z počátku ostražitý. Reakce majitele na nové osoby zpravidla značně ovlivňuje jeho chování vůči jednotlivci.

Boloňák je malý, podsaditý, kvadratický pes, kompaktního vzrůstu. Srst je bílá, v jedné vrstvě bez podsady a připomíná vlasy. Hlava je středně velká, lebka má mírně vejčitý tvar. Boloňský psík má rozvinutou čelist a horní pysky nepřekrývají dolní rty. Oči jsou kulaté a vždy tmavé. Rty, okraje očních víček a nos jsou černé barvy. Uši jsou vysoko posazené, dlouhé a nošené svěšené podél hlavy. Ocas je dlouhý a bývá nesen v oblouku nad hřbetem. Boloňský psík má kohoutkovou výšku 25-31 cm a v dospělosti dosahuje váhy 3-4 kg.

Přestože je Boloňský psík malý vzrůstem, je to velmi podnikavý, přátelský a sympatický pes. Zástupci této rasy nejsou náchylní k nemocem a nevyžadují žádnou zvláštní péči. Jedinou pravidelnou starostí tak zůstává péče o srst. Srst Boloňského psíka je tvořena jednou vrstvou bez podsady a stejně jako vlasy vyrůstá každý vlas jejich srsti z vlasových folikulů. Boloňáci tedy nelínají, ale odumřelé srsti se zbavují vyčesáváním. Protože mají převislé uši, doporučuje se jejich pravidelná kontrola, aby se předešlo ušním infekcím. Také je vhodné udržovat chlupy kolem očí krátké, aby nedocházelo k dráždění oka a nadměrnému slzení, které pak způsobuje tmavší zbarvení srsti kolem očí. Boloňský psík není uzpůsobený k celoročnímu pobytu venku, naopak je velmi vhodný k chování v městských bytech.

Boloňský psík je obecně velmi zdravé plemeno, které není nijak náchylné k větším zdravotním problémům. Netrpí ani žádnými obvyklými nemocemi malých plemen. Zpravidla do věku 10 let žijí bez větších genetických zdravotních obtíží a i v ve věku 10-ti let se Boloňáci chovají jako štěňata. Svůj mladistvý vzhled si tito psi udržují po celou délku života a jsou velmi aktivní do vyšších let svého věku.

Doporučuje se kvalitní suché krmivo, rozdělené do dvou denních jídel. Druh krmiva závisí na věku a úrovni aktivity psa. Boloňáci nepotřebují hodně pohybu, zato nikdy nepohrdnou pamlskem. Proto dávejte pozor, aby jste svého psa nepřekrmovali. Upravte krmnou dávku podle aktuálních potřeb Vašeho psíka tak, aby byly uspokojeny jeho nutriční požadavky, ale zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému tloustnutí a obezitě psa.

Odkaz na oficiální klub plemene v ČR

Stačí kliknout.