Historie
Plemeno vzniklo v severozápadní Francii, v oblasti zvané Bretaň a odtud si také vzalo své jméno. První zmínky o plemeni pocházejí z období 17. století, kdy byli podobně vypadající psi znázorněni na obrazech a tapisériích. Moderní éra bretaňského ohaře však začíná až během 19. století, kdy docházelo k cílenému křížení anglických setrů s kontinentálními ohaři. Mezi nejbližší příbuzné bretaňského ohaře patří bezesporu anglický šprigršpaněl. Bretaňský ohař si ve Francii získal velkou popularitu a těší se zde veliké oblibě nejen pro své skvělé lovecké schopnosti a výbornému aportu, ale také pro své úspěchy na výstavním poli.Do Ameriky se první jedinci dostali až v roce 1931. V Americe je od roku 1942 tolerován mírně odlišný standard, který přepsal původní francouzskou normu a plemeno je zde označováno jednoduchým názvem Brittany.
K nám byli první bretoňáci přivezeni v polovině 20. století z tehdejší Jugoslávie. Plemeno má u nás svůj chovatelský klub a několik chovných stanic, celkově ale nepatří mezi příliš rozšířené rasy.
Chování a temperament
Bretaňský ohař má energie na rozdávání a pro mnohé majitele může být obtížné s ním držet krok. Tento univerzální a všestranný pes má obrovskou radost ze života a vysokou míru nadšení pro vše co dělá. Díky své šťastné a přátelské povaze vychází skvěle nejen s lidmi, ale také s ostatními psy a zvířaty. Bretaňský ohař je skvělým společníkem pro děti a celou rodinu.Výcvik není složitý, ale tento pes je velmi citlivý na drsné zacházení. Výcvik proto musí být veden pomocí pozitivní motivace a odměn. Přísné tresty jsou tabu!
Vzhled
Bretaňský ohař je harmonicky stavěný pes. Je nejmenším z ohařů. Zvláštností plemene je, že se rodí přirozeně bezocasý nebo jen s krátkým ocasem. Hlava svým poměrem odpovídá zbytku těla. Oči jsou uložené mírně šikmo a mají bystrý, přátelský výraz. Vysoko nasazené uši jsou neseny dopředu klopené. Středně dlouhý, svalnatý krk plynule přechází v linii zad. Hřbet bretaňského ohaře je krátký a pevný, hrudník je dostatečně hluboký. Končetiny jsou pevné a pružné s dobře vyvinutým svalstvem. Psovi umožňují rychlý a vytrvalý pohyb. Bretaňský ohař vyniká rychlým cvalem. Středně dlouhá srst je jemná, rovná nebo jen lehce zvlněná a vyskytuje se v různých barvách. Povolená je kombinace bílé a hnědé, bílé a černé, bílé a oranžové, bělouš nebo strakoš, či tříbarevné zbarvení. Dospělý bretoňák má kohoutkovou výšku 47-51 cm a dosahuje váhy 13-15 kg.Péče a životní podmínky
Bretoňákovi musíte splnit jeho nároky na pohyb. Pokud tak neučiníte, bude pes hyperaktivní a neurotický a svou energii si bude vybíjet po svém, což by se Vám nemuselo líbit. Musíte být připraveni na to, že potřebuje nejméně hodinu intenzivního cvičení denně a krátká procházka kolem parku mu určitě nebude stačit. Díky své vysoké energii se bretaňský ohař nehodí pro chov v bytě. Nejvhodnější volbou je pro něj dům s velkou, oplocenou zahradou, kde se může vydovádět, zatím co jste v práci. Každodenní dlouhá procházka Vás však ani tak nemine. Bretaňský ohař je všestranný lovecký pes, ale pokud jej nechcete využívat k lovu, můžete s ním zkusit některý psí sport. Dobrou volbou je agility, agility cross, flyball, frisbee, dog-trekking nebo triatlon.Srst bretaňského ohaře vyžaduje minimální péči. Zcela postačí, pokud ji 2x týdně pročešete kartáčem. Časté koupání není nutné. Koupel se provádí pouze v případě potřeby. Stejně jako u jiných plemen se doporučuje pravidelná ústní hygiena a preventivní kontrola očí a uší. Pokud si pes neobrousí drápky přirozeným způsobem, provádí se v případě potřeby jejich zkrácení.
Zdraví
Bretaňský ohař je houževnaté a přirozeně zdravé plemeno, ale ani jemu se zcela nevyhýbají psí nemoci. Z běžných chorob se může vyskytnout dysplazie kyčelního kloubu, epilepsie nebo hypotyreóza. Občas může dojít k výskytu spinální obrny.Krmení
Bretoňák je aktivní pes, který denně vydává hodně energie. Proto potřebuje dostatek kvalitní stravy. Doporučuje se kvalitní suché krmivo, rozdělené do dvou denních dávek. Z široké nabídky krmiv na trhu je nutné vybrat správné krmivo, které svým složením odpovídá věku, velikosti a úrovni aktivity psa. U správně krmeného psa by měla být viditelná oblast pasu a hmatná poslední dvě žebra.
Platební metody
