Historie
Plemeno bylo uměle vyšlechtěno v roce 1981 ve Velké Británii. Vzniklo náhodným křížením perské činčily a barmské kočky. Původně bylo označováno jako barmská činčila, později se název zkrátil na burmilla, který už zůstal. Plemeno bylo uznáno FIFe v roce 1995.
Chování a temperament
Burmilly jsou ideální společníci pro každého. Jsou velmi tolerantní, společenské a zvídavé. S dětmi vycházejí bez problémů, nošení ani hry jim nevadí. Naopak špatně snáší samotu, takže pokud mají být často doma samy, pořiďte si raději rovnou dvě. Díky své tolerantnosti a snášenlivosti jim nevadí ani společnost jiných zvířat. Naopak, burmilla bude spokojená, že má v domácnosti kamaráda.
Chovatelé burmillu často popisují jako mezistupeň mezi kočkou a psem. Jsou kontaktní, hravé a zvídavé. Bez problémů si zvyknou na nošení obojku i vodítka, mohou se také naučit jednoduché cviky, například aportování. Řadí se mezi smečková zvířata a milují společnost. Před návštěvou se rozhodně nebudou schovávat, každého nově příchozího řádně zkontrolují a očuchají. A v neposlední řadě jsou také velmi noblesní a elegantní, čehož si jsou moc dobře vědomy, a rády se předvádějí.
Vzhled
Středně velká elegantní kočka s nádechem cizokrajného vzhledu. Hlava je zakulacená s jemně prohnutým nosem bez hrbolu. Burmilly mají poměrně velké uši s lehce zakulacenými špičkami. Zářivé velké oči si vás okamžitě získají. Povolené jsou všechny odstíny zelených očí a u červeně, krémově a želvovinově zbarvených jedinců standard povoluje jantarové oči. Štíhlé končetiny mají dobře vyvinuté kosti, u těch zadních si můžete všimnout, že jsou nepatrně vyšší než přední. Typickou barvou je stříbřitě bílá nebo stříbřitě závojová. Dále se objevuje černá, modrá, čokoládová, lila, skořicová, červená, krémová, plavá a želvovinová.
Péče a životní podmínky
Burmilla je nenáročné kočičí plemeno. Její krátká a hustá srst nevyžaduje žádnou zvláštní péči, stačí každý týden vykartáčovat. Pravidelně také kontrolujte vnější zvukovody a drápky. Ke svému spokojenému životu potřebuje hlavně společnost, o samotě bude strádat. Nadšená bude z možnosti venkovního pobytu, ovšem nevyžaduje to nezbytně. Spokojeně může žít i v bytě s dostatečnou možností dovádění na škrabadlech a s hračkami. Nikdy ji nenechávejte venku samotnou bez dozoru. Vzhledem ke své přátelské a důvěřivé povaze od každého člověka čeká jen to dobré a už by se vám nemusela vrátit domů.
Zdraví
Jedná se o poměrně mladé plemeno, které není nijak přešlechtěné a nemoci se mu tak víceméně vyhýbají. Jsou to velice zdravá a nenáročná zvířata, bez výrazných nároků na zvláštní péči.
Krmení
Kočky oproti psům přijímají potravu jiným způsobem, jedí častěji a v menších dávkách. Krmení například dvakrát denně je pro ně naprosto nevhodné. Doporučujeme tedy zvolit kvalitní suché krmivo a misku s denní dávkou umístit na dobře přístupné místo. Obslouží se dle potřeby. Granule je možné kombinovat i s kapsičkami či konzervami a denní dávku tak vylepšit. Mokré krmivo je pro kočky velmi atraktivní a díky obsahu vody pomáhá dodržovat důležitý pitný režim. Pozor ovšem na překrmování.
Platební metody
