Čalouník 🐶

Historie

Čalouník je poměrně nové plemeno, které bylo vyšlechtěno v našich luzích a hájích ve 20. století. Ne nadarmo se tedy říká „zlaté české tlapičky“. Díky svému většímu vzrůstu, poměrně huňaté srsti a dobromyslné povaze byl nejprve zamýšlen hlavně jako společník k dětem, brzy se ale přišlo na to, že děti, které měli doma čalouníka, vynikaly hlavně ve vytahování nití z čehokoliv a rozebírání plyšáků. 

Chování a temperament

Toto plemeno je prudce inteligentní, je tedy nutné počítat s tím, že co se naučí, už nezapomene. Je jen na vás, co ho (od)naučíte, počítejte ale s tím, že vrozená láska k čalounění je v něm hluboce zakořeněná. Čalouník je neskutečně oddaný a přátelský, chce být ve vaší společnosti a snaží se vás vždy potěšit nějakou novou úpravou nábytku. Buďte při jeho výchově trpěliví, nesnáší dobře tresty či tvrdou výchovu, potřebuje být veden klidně a pomocí odměn. Ukažte mu, že nemusí nutně zkoumat otoman po babičce zevnitř třeba pomocí plyšových hraček. Ty přímo zbožňuje a čím větší výběr bude mít, tím bude šťastnější.

Hrát si s čalouníkem je nutnost, sice u toho nebude příliš vydávat zvuky, protože jde o tiché plemeno, vybije ale energii, kterou by jinak věnoval třeba vaší čerstvě ustlané posteli. Přetahujte se s ním, házejte mu míčky (jakékoliv chlupaté, ale postačí tenisák) nebo rovnou zkuste třeba pasení. Pro čalouníka totiž není nic krásnějšího než shánět a rozhánět stádo pohyblivé vlny.

Vzhled

Čalouníka můžete použít jako dobrou tepelnou izolaci na zimu, a to díky jeho delší husté srsti. Barevně se hodí do každého interiéru, protože se vyskytuje pouze ve variantě černé s pálením. Velikostně se vejde do každé postele či skříně a pohodlně se složí i na trochu větší otoman, je totiž středního vzrůstu. Kukuč má toto plemeno velmi ušlechtilý, jak se na mistra svého řemesla patří. Chytré, živé tmavé oči na elegantní hlavě doplňují krátké vztyčené uši a samozřejmě nechybí černý čumák a růžový jazyk.

Péče a životní podmínky

Pokud se rozhodnete pro společníka v podobě tohoto plemene, pak vězte, že je dobré pořídit rovnou i větrák nebo chladicí podložku. V létě je mu lépe v chladnějších prostorách, nedělá mu problém ani trocha vody nebo sněhu. Nečiní mu tedy obtíže odhrabat si sníh ze zasněžené lavičky, aby mohl zkontrolovat, jak si venku vede nový potah nebo rohožka. Srst nemusíte stříhat ani trimovat, o její údržbu se postará čalouník sám. Počítejte ale s tím, že poměrně dost líná, protože je zvyklý si sám obstarávat i výplň do polštářů. Pokud tedy nechcete mít vše chlupaté nejen zvenku, ale i zevnitř, pravidelně čalouníka vyčesávejte.

Zdraví

Nemusíte se obávat, že by se vám čalouník postupně rozpadal, protože jde o plemeno, které netrpí žádnými závažnými zdravotními problémy. Pozor si dejte jen na možné problémy s kyčlemi, rád používá k čalounění všechny čtyři tlapky a zadní nejsou na takovou zátěž ještě zvyklé.

Krmení

Čalouník nemá problémy s chutí k jídlu, pokud se tedy nerozhodne stravovat třeba molitanem. Tomu zabráníte tak, že každý den dostane dvě dávky pořádného krmiva, ideálně co nejvíce přírodní s hedvábnou strukturou, aby mu bylo na jazyku příjemné. S drsným manžestrem na něj nechoďte.

👉 Toto můžete dopřát svému čalouníkovi