Šťastný pes je ztělesněná dobrá nálada. Rozveselí, zvedne nás z gauče, prožene po lese. Ale čím pomáhá pes lidem, kteří mají nějakou zdravotní či psychickou komplikaci? Snadno a účinně! Canisterapie je právě způsob, jak mohou pejsci potěšit, pomoci, uklidnit nebo učit lidi, kteří to potřebují.
Vzhledem k tomu, že canisterapie může být individuální i skupinová, najde uplatnění opravdu téměř všude. Od jednoho nemocného dítěte až po celou skupinu potřebných lidí v domově seniorů. Samotná canisterapie vznikla již dávno, kolem roku 1950, v České republice se rozvíjí teprve od roku 1990. Jedná se o moderní a neskutečně účinnou metodu, které nejen léčí, ale i potěší a zanechá hřejivou stopu.
Co je tedy podstatou Canisterapie?
Doteky, společnost, klid, teplo a přátelství. Canisterapie je léčebná metoda, ke které nepotřebujete jehličky, obvazy, léky ani nic podobného. Středobodem této léčebné terapie je jen pejsek. Nezáleží na velikosti, plemeni, původu ani srsti. Důležitá je povaha a canisterapeutický výcvik. Pes musí mít rád doteky, lidi a musí ho výcvik bavit. Metoda spočívá v tom, že pejsek se chová dle dle potřeb člověka - leží s ním, podněcuje jej k pohybu, pomáhá mu v určitých úkonech a pod.
Jak a kde Canisterapie pomáhá?
Canisterapie má několik odvětví. Nejčastěji se pejsci využijí při rehabilitaci a relaxaci starších či pohybově indisponovaných lidí, u tělesně postižených, kteří trpí svalovými křečemi nebo třesem. Polohování dokáže např. na čas omezit či odstranit svalový třes a to velmi příjemným způsobem a bez vedlejších účinků.
Druhý typ canisterapie je prováděn jako podpora léčby, kdy např. lidé s omezenou hybností se snaží pejska pohladit na břiše, hodit mu míček a nebo natáhnout ruku a rozevřít dlaň k pohlazení na hlavě. Velmi oblíbená je tato metoda u starších lidí v domovech seniorů a také v dětských léčebných centrech. Psovi i lidem dělá dotek velmi dobře, navíc pejsek je chlupatý, hřeje a pro lidi v různých centrech je pes vítanou a nevšední návštěvou. Samotný fakt, že mohou strávit čas se psem, je pro ně pozitivně motivační.
Stále více se však pejsci používají i jako velmi přínosný a účinný nástroj pro vzdělávání, kde pedagogové využívají pozitivní vliv psů na žáky se specifickými potřebami nebo jako součást zážitkové výuky. Často jsou tak canisterapeutičtí psi doprovodem na procházce školky, kde se vyskytuje dítě s Dawnovým syndromem - dítě se význam různých gest či slov učí a zažívá si je právě i od psa. Např. na slova ,, Děti zastavíme’’ se pes naučí zastavit a dítě opakuje to, co dělá pejsek. Celá problematika je samozřejmě hlubší, ale přínos pro tyto děti je významný. Pes nemluví, je klidný a kamarádský, pro všechny děti je velmi vhodným prvkem.
Obecně canisterapie rozvíjí hrubou a jemnou motoriku, podněcuje verbální i neverbální komunikaci, rozvíjí orientaci v místě a čase. Napomáhá cvičit koncentraci a paměť, rozvíjí sociální cítění, působí také v rovině rozvoje motoriky s atributem rehabilitační práce, v polohování a v relaxaci. Psi podněcují ke hře a k pohybu a mají také velký vliv na psychiku a přispívají k duševní rovnováze a celkové motivaci. Výborné výsledky ale canisterapeutiční psi získávají i ve spojitosti s léčbou agrese a šikany a také u demence či roztroušené sklerózy.
Co je tedy podstatné, canisterapie:- je speciální ale velmi příjemná terapie
- je vhodná pro lidi každého věku
- pomáhá léčit psychické i fyzické nemoci
- canisterapeutický pes je doktor i kamarád
- má i pozitivně motivační funkci
- podporuje pohyb, pomáhá zlepšit motoriku
- je velmi oblíbena u seniorů a dětí
- dokáže léčit i učit
- dokáže eliminovat agresi, šikanu a jiné nežádoucí chování