Co je CCD?
CCD (Cognitive Canine Dysfunction), tedy kognitivní dysfunkce (jinak známé také jako Alzheimerova choroba nebo senilní demence), je porucha chování způsobená změnou mozkových funkcí. K těm dochází během stárnutí, a to v určitých částech mozku, na kterých se ukládají tzv. senilní plaky. Tyto plaky se skládají z bílkovin a jsou, spolu s dalšími ději v organismu, příčinou poruch kognitivních funkcí psa.
Co jsou kognitivní funkce
Mezi kognitivní funkce můžeme zařadit procesy vnímání, poznávání, orientaci v prostoru, paměť, učení se, schopnost rozhodování se, sociální interakce nebo čistotnost. Narušení těchto schopností se nazývá CCD.
Jak se CCD projevuje?
Jak jsem již uvedla, jde o poruchy chování u psů v seniorském věku. Nejčastěji jej lze zpozorovat, když se pes zcela zmateně pohybuje v jinak známém prostředí. Může bloudit i v jediné místnosti. Dostane se pod stůl, za lampu nebo do rohu místnosti a nebude schopen se sám z tohoto místa dostat, může se hlavou opřít do zdi a tlačit nebo bude zmateně chodit v kruhu. Pes s CCD také často ztrácí návyky, které jinak vždy měl, mezi takové může patřit ztráta reakce na základní povely, kálení a močení doma i když jste právě přišli z procházky, stoupání si do misek s jídlem či vodou. Pes nemusí projevovat radost z oblíbené hračky, nereaguje na známé lidi či zvířata. I dříve velice přátelský pes může být velmi letargický, někdy i agresivní, neprojevuje radost z pohlazení nebo vašeho návratu domů, trpí úzkostnými stavy, pokud odejdete do práce. Mění se i aktivita, která klesá, obrací se denní rytmus - pes ve dne nepravidelně pospává a v noci je aktivní. Chodí po bytě, štěká nebo vyje, je zmatený a neklidný. Chování psa se může skokově zlepšit při velkém přílivu podnětů, což může být třeba na procházce, kde potkáte více psů, kteří si hrají, je zde i více známých lidí a pes se zapojí do společné hry. Po příchodu z procházky se pes rázem změní, je dezorientovaný, unavený, nemá zájem o nic a o nikoho.
Z lékařského hlediska
CCD může mít příznaky jako je úbytek nebo ztráta zraku, úbytek nebo ztráta sluchu, ortopedické problémy, endokrinní potíže s ledvinami, srdcem nebo štítnou žlázou a pod. Tyto příznaky se mohou projevovat již od 10 let věku.
Jak lze poznat, že pes trpí CCD?
Pokud nejste zvěrolékař, poznat CCD můžete pouze pozorováním změn chování. Pes může projevovat jednu či více z výše uvedených poruch, pes bude nezvykle odtažitý nebo naopak velice přítulný. Vy svého psa znáte nejlépe, nejsnáze tak rozpoznáte chování, které pro něj není typické. Vše začíná méně patrnými náznaky. Většinou však tyto nenápadné výkyvy i pozorným majitelům unikají a přijdou k veterinárnímu lékaři až v době, kdy jsou zcela nepřehlédnutelné a rozvinuté. Věnujte tedy zvýšenou pozornost starším pejskům, a to především co se týče orientace ve známém prostředí, změnám chování vůči členům domácnosti, problémy s čistotností, změnám denního režimu a odlišné úrovně aktivity.
Má váš pes některý z uvedených příznaků?
Pokud zjistíte, že váš pejsek prokazuje některý z uvedených příznaků, nemusí to nutně znamenat, že trpí CCD. Může se jednat o jiná orgánová onemocnění geriatrických pacientů jako je onemocnění ledvin, kardiovaskulárního, endokrinního, zažívacího nebo pohybového aparátu. Proto neopomíjejte pravidelné prohlídky u vašeho veterinárního lékaře, u dospělých psů jednou za rok, u pejsků starších 10 let doporučujeme prohlídku dvakrát ročně.
Dá se CCD léčit?
Bohužel ne, jde o onemocnění způsobené vysokým věkem, degenerativního původu. Vyléčit se tedy nedá, ale lze jej zmírnit či oddálit. Základem jsou pravidelné prohlídky u veterináře a kvalitní výživa. Ta musí obsahovat dostatek bílkovin, vitaminů a všeho, co pes v pokročilém věku potřebuje. Pokud je to nutné, lze podávat i speciální veterinární výživu. Důležitý je přísun vitaminu E, B a antioxidantů. Zdravý a mladý pes čerpá energii pro mozek z glukózy. Ve stáří je utilizace glukózy zhoršena, proto je potřeba podávat krmivo, které obsahuje trigliceridy se středně dlouhým řetězcem. Ty jsou plnohodnotnou náhradou glukózy, kterou pes dokáže využít a přísun ,,paliva’’ do mozku není snížen.
Jak podpořit pejska s CCD?
Většina majitelů pejsků s CCD reaguje špatně - vidí, že pejsek je letargický, bez aktivity, tak si to omluví tím, že je již starý a tak ho nechají žít v klidu. Je přeci již unavený, tak ho nebudeme unavovat zbytečnými výlety a výcvikem. Opak je pravdou. Pes s CCD potřebuje pravidelnou mentální stimulaci. Nerezignujte na plnění základních povelů, dodržujte pravidelný denní režim, choďte na časté a krátké procházky, nevyhýbejte se kontaktu s ostatními psy. Pejsek se stále musí snažit, mít nad čím přemýšlet a na co reagovat. Výborné jsou např. interaktivní hračky, které psa nutí přemýšlet, jakým způsobem se dostat k odměně. Existuje více náročnostních úrovní, spousta druhů, velikostí a způsobů, jak záhadu hračky vyřešit. Pes potřebuje různé stimuly, podněty. Neznamená to ale, že byste měli psa přivádět do zcela neznámých situací, naopak. Upevňujte to, co pes zná a rozvíjejte to. Schovávejte mu pamlsky po bytě či zahradě, kterou zná, hrajte si společně s oblíbenou hračkou, na procházce cvičte povely, které pes zná a dbejte na jejich správné splnění.
Pokud máte podezření, že CCD se u vašeho pejska projevuje, zajděte k veterináři. Věnujte se mu a snažte se ho mentálně stimulovat.
Šťastný a spokojený pes za každé situace? Tlapku na to!
Platební metody
