Historie
Chorvatský ovčák původně nevznikl plánovaným křížením. Psi tohoto vzhledu byli na území dnešního Chorvatska využívání nejméně tisíc let. Chorvatský ovčák je tedy pravděpodobně potomkem „psa rašelinového“ (Canis Fammilliaris Palustris), který se vyskytoval hlavně v oblasti Slavonie. Systematický chov započal až v roce 1935 profesor Stjepan Romič. Poprvé se toto plemeno ukázalo na záhřebské výstavě v říjnu 1949, ale oficiálně bylo FCI uznáno až o dvacet let později.
Chování a temperament
Chorvatský ovčák je milé, hbité, inteligentní a energií překypující tornádo, které miluje pohyb. Je zvyklý samostatně uvažovat, což se mu hodí při práci s domácími zvířaty. Díky snadné ovladatelnosti a cvičitelnosti se výborně hodí nejen pro pasení, ale také pro různé psí sporty. Svou rodinu miluje a je jí naprosto oddaný, v případě správné socializace se z něj stává výborný rodinný pes. K cizím lidem bývá ostražitý, díky jeho ovčáckým vlastnostem je z něj skvělý a spolehlivý hlídač. Přístup k dalším zvířatům je závislý na socializaci a výchově. S dalšími psy vychází dobře, pokud vůči němu nejsou hrubí. Další zvířata je, díky svým pasteveckým vlohám, schopen shromažďovat a chránit. Dalšími typickými vlastnostmi jsou přemýšlivost, vytrvalost a trpělivost. Při práci bývá velmi prozíravý.
Vzhled
Chorvatský ovčák je špicovitý pes střední velikosti. Délka těla je větší než kohoutková výška, čímž má tělo obdélníkový tvar. Výška k loktům tvoří 50 % výšky v kohoutku. Hlava má tvar tupého klínu s typickým liščím výrazem. Čenich se klínovitě zužuje k nosní houbě. Ta má dobře otevřené nozdry, které ale nejsou moc výrazné. Nosní houba má kompletně černé zbarvení. Středně velké oči jsou mírně šikmo uložené. Mají oválný tvar a zbarvení od černé po kaštanově tmavě hnědou. Trojúhelníkovité uši mají mírně zaoblenou špičku. Bývají vztyčené nebo polovztyčené. Středně dlouhý krk je dobře osvalený a zužuje se směrem k hlavě. Je pokrytý bohatou hřívou, která je výraznější u psů než u fen. Bohatě osrstěný ocas je silný u kořene, směrem ke špičce se zužuje. Je nasazený středně vysoko a v nataženém stavu by měl dosahovat k hleznům. V klidu je nesen se zahnutou špičkou, v akci je pak nesen nad linií hřbetu. Někteří jedinci se rodí s krátkým ocasem nebo úplně bez něj, což je povoleno. Elastická kůže musí dobře přiléhat k tělu, na hlavě nesmí být žádné vrásky. Na těle najdeme krátkou a dlouhou srst, podle partie, na které se vyskytuje. Standardní barva je černá, v období línání se může zbarvovat došeda. Hmotnost chorvatského ovčáka se v dospělosti pohybuje v rozmezí 13-20 kg, kohoutková výška u psů je 45-50 cm, u fen pak 43-48 cm.
Péče a životní podmínky
Péče o srst chorvatského ovčáka není nijak náročná. Stačí ji občas vyčesat, v období línání je vhodné toto provádět častěji. Jak již bylo zmíněno, chorvatský ovčák je velice energetický a nutně potřebuje dostatek pohybu. Být pouze na zahradě mu ale nestačí. Pravidelné dlouhé procházky jsou minimální nutností. Nejlepší je chorvatského ovčáka zaměstnat, ať už pravidelným tréninkem, prací se zvířaty nebo sportem. Je to velký dříč, který na sobě bude intenzivně pracovat, aby se zavděčil majiteli. Od něj pak očekává důsledné, ale citlivé vedení. Díky své srsti je dobře chráněn před vlivy počasí. Je možné, aby byl celoročně venku, ale i tak by měl mít k dispozici vyhřívanou boudu a ochranu před sluncem.
Zdraví
Chorvatský ovčák je zdravé plemeno, které netrápí žádné specifické onemocnění. Jediné, co jej může trápit, je stejně jako u jiných velkých plemen dysplazie kyčelního a loketního kloubu. Z tohoto důvodu doporučujeme preventivní podávání kloubní výživy a minimální zátěž ve štěněčím věku, aby se klouby mohly v pořádku vyvinout. Do chovu by pak měli být připuštěni pouze jedinci, kteří jsou na dysplazie negativní. Dalším rizikem je torze žaludku. Vzhledem k velikosti psa a jeho energii by se mohl žaludek snadno přetočit. Jedná se o akutní a život ohrožující problém, takže pokud máme i minimální možnost, jak mu předejít, učiňme tak. Doporučujeme denní krmnou dávku rozdělit na dvě menší porce (snídaně a večeře) a zároveň dohlédnout na to, aby byl pejsek po nakrmení minimálně 2 hodiny v klidu a odpočíval.
Krmení
U krmení existují dvě možnosti volby. U obou by měla hlavní roli hrát kvalita. První z nich je BARF. U této možnosti je potřeba mít vše nastudované a vědět, co v jakém množství má krmná dávka obsahovat. Krmná dávka musí být vyvážená, obsahovat dostatek proteinů, sacharidů a tuků a také vyvážený obsah minerálních látek a vitaminů. Pokud si nejste jistí vyvážeností vitaminů a minerálií, je možné přidávat doplněk stavy, který je určen právě pro barfující pejsky. Druhou možností jsou komerčně vyráběná krmiva, tedy granule. Z granulí určitě volte ty nejkvalitnější, které můžete. Takové granule obsahují v první řadě maso a nemají žádný nebo jen minimální obsah obilovin. Pro chorvatského ovčáka jsou vhodné granule pro střední plemena psů. Pokud je ovčák trvale pracovně nebo sportovně využit, je vhodné podávat granule s vyšším obsahem energie, které jsou určené pro pracovní a sportovní psy.
Platební metody
