Startování motorky
Drbání na bříšku, no jaký pejsek by to nemiloval. Všimli jste si, že když toho vašeho podrbete na specifickém místě poblíž žeber nebo slabin, začne jaksi nepozorně kopat nožkou? Toto úsměvné „startování motorky“ má neurologický základ. Nervová zakončení v místě podrbání vyšlou signál do vyšších center, která spustí odezvu v podobě „kopání“. Pejsci to nedělají vědomě, jde o automatickou reakci – tzv. reflex, podobně, jako když vám doktor poklepe na koleno. Buďte bez obav, drbání v tomto místě pro pejsky není nepříjemné.
Otočit, ztulit a spát
Všimli jste si, že se pejsek před schoulením do oblíbeného pelíšku párkrát otočí dokola? Tento zvyk pochází od jeho divokých předků. Jedná se o jakousi přípravu na spánek - kontrola okolí a urovnání povrchu. Pes vyhodnotí, zda je prostor kolem bezpečný a neobsahuje nepohodlné klacky nebo kameny. Někdy si těmito krůčky pomůže „uhrabat“ trávu, listí nebo deku a vytvoří tak ideální podmínky pro spokojený odpočinek.
Hledání toho pravého
Znáte to, potřebujete pejska vyvenčit, zrovna spěcháte, víte, že už se ta chvíle blíží, saháte pro sáček a pes ne a ne se rozhodnout, kde to teda provést. Čuchá jak divý, ale pořád se mu něco nelíbí. Tento zvyk hledat to správné místečko na vykonání potřeby není vůbec nic neobvyklého. Pes si potřebuje najít místo, kde se bude cítit bezpečně a bude mít přehled o okolí. Označkoval tuto oblast už jiný pes? Jde o měkkou hlínu, čerstvě posečenou trávu, vztyčený keřík nebo tvrdý beton? Je tu spousta nezvaných pozorovatelů a cizích slídilů, nebo jde o klidnou oblast bez rušivého hluku? Faktorů, které musí chlupáč zvážit, je zkrátka několik, tudíž to nejde brát na lehkou váhu.
Projev důvěry
Konečně místečko najde a pořád na vás během této osobní chvilky zírá? Není divu, pejsek se při vykonávání potřeby cítí zranitelně a tímto pohledem vám dává najevo „věřím, že mě ochráníš, než to tady dokončím“.
Zahrabat a čau
Tak, místečko už našel, vše důležité vykonal a najednou začal poněkud vtipně svou kupičku zahrabávat. Pokud jste si stejně jako mé mladé já říkali „jé, ten je tak šikovný, on si po sobě uklízí!“, tak vás asi zklamu. Pejskovi na úklidu na veřejném sídlišti až tak nezáleží. Psi mají na tlapkách speciální pachové žlázy, které při hrabání uvolňují svůj jedinečný pach. Tím dává jasně najevo, že tu byl a zanechává tak zprávu pro další příchozí. Jde o instinktivní způsob, jak komunikovat a posílit svůj pach v prostředí.
Nestoudné chutě
Následující příklad patří mezi ty opravdu nevhodné a život obtěžující. Koprofagie aneb pojídání výkalů. Někteří jdou po psím, jiní po koňském, další dokonce po v lese za stromem schovaném lidském. Proč to psi dělají? Může je k tomu vést vícero důvodů. Někteří psi jsou zkrátka zvědaví (obzvláště štěňátka), jiní se nudí nebo hledají v exkrementech něco, co jim v běžné stravě chybí (například určité vitamíny nebo trávicí enzymy).
Každá stolice má také specifické pachy, které mohou být pro psy přitažlivé, zvláště pokud obsahuje sladké nebo fermentované složky či nestrávené zbytky potravy. Pokud tedy bez úhony projdete kolem několika hromádek, ještě to neznamená, že máte navždy vyhráno. Z psího pohledu jde o přirozené chování. Zbystřete pouze, pokud si váš pes libuje v pojídání výkalů příliš často. Může to signalizovat nutriční problém nebo nedostatek stimulace.
Čtení novin
Rádi si ráno přečtete, co je ve světě nového, kdo vyhrál Wimbledon nebo kam si zajdete na dnešní polední menu? Psi nejsou výjimkou. Taky se rádi dozvědí informace o světě, kdo kde byl, co se tam stalo a možná i něco víc. Psi zpracovávají informace čichem mnohem více jak zrakem. Jeden jejich nádech jim dokáže odvyprávět příběh o každém konkrétním místečku. Čichání je pro psy přirozené a velmi důležité pro jejich orientaci, komunikaci a uspokojení zvědavosti, proto nechte pejska na procházce poctivě nasát každou dávku informací.
Psí zadky nelžou
Jak jsme si už řekli, psi dokážou čichem zjistit spoustu věcí. No a jak jinak si nového kamaráda proklepnout než důkladně. Proto se při seznámení dvou psích jedinců nesetkáme se sofistikovaným podání ruky nebo vřelým objetím, ale s očicháním zadnice toho druhého. Každý pes má svůj jedinečný „pachový podpis“, podle kterého se dokážou vzájemně rozpoznat. Už na první dobrou tak pes pozná, co druhý pes jedl, jestli je zdravý nebo má nějaké onemocnění, zda je nervózní, přátelský nebo agresivní a také, zda je spíše dominantní nebo submisivní. Vše, co potřebuje vědět k tomu, zda si budou rozumět, nebo má jít o dům dál.
Pojídání trávy
I když to může vypadat zvláštně, jedná se o přirozené chování. Psi mohou být zvědaví, může jim chutnat, nudí se nebo si doplňují zásoby vlákniny, která pomůže zlepšit trávení. Pojídání trávy může představovat uklidňující činnost nebo zkrátka šťavnatou svačinku, která je lákavá a osvěžující. Pokud pes konzumuje stébla trávy nadměrně a často zvrací, může to znamenat zdravotní problém. V tomto případě navštivte veterináře.