Historie
Historie dnešního foxteriéra začíná v prvních desetiletích 19. století v Anglii. Je nutné zmínit, že v této době znamenalo označení foxteriér spíše pojem určující pracovní zařazení, než specifikaci plemene. Tito menší psi doprovázeli při honech na lišku honiče foxhoundy. V případě, že se liška ukryla pod zemí, pracovali na jejich ulovení právě foxteriéři (fox=liška, terra=země). Také jejich zbarvení muselo s honiči ladit, proto byla žádaná převážně bílá se znaky. Na vzniku plemene se významně podílel reverend John Russell. Tento duchovní měl velkou vášeň pro lov a pro své potřeby si začal chovat vlastní psy, kteří by splňovali jeho představy a požadavky. Jedno z plemen, které vzniklo velkou mírou jeho zásluhou, byl právě foxteriér. Průlom pro plemeno nastal v roce 1862 na výstavě v Birminghamu, kdy byli „foxíci“ představeni jako nová varianta krátkosrstého teriéra. Psi z tohoto období jsou považováni za přímé předchůdce hladkosrstého foxteriéra, který však byl v této době ještě mnohdy neřízeně křížen s bígly a hrubosrstými teriéry. Z těchto spojení vznikla později drsnosrstá varianta, která byla poprvé představena také v Birminghamu v roce 1872. O rok později byl hrubosrstý foxteriér uznán anglickým Kennel Clubem jako samostatné plemeno. Jeho obliba rychle rostla, postupně získal proti svému hladkosrstému předchůdci výraznou převahu a nechyběl v žádné lepší společnosti. Na počátku 20. století patřil k nejoblíbenějším plemenům nejen v Anglii, ale po celém světě. To mu vydrželo i v období mezi světovými válkami. V Čechách patří dodnes k oblíbeným plemenům, ale od 90. let je překvapivě v počtu zapsaných nově narozených štěňat válcován foxteriérem krátkosrstým.Chování a temperament
Foxík je velice aktivní a temperamentní pes. S chutí se zapojí do jakékoliv zábavy, je tedy ideálním plemenem pro aktivní lidi, kteří mu nabídnou dostatečné množství aktivní zábavy a ocení jeho smysl pro humor. Majitel foxteriéra musí také přijmout fakt, že je to pes velice samostatný, s vlastním rozumem a myšlením, což ho mnohdy může činit až svéhlavým. Často je využívám myslivci, kterým je ideálním všestranným společníkem, nejčastěji pracujícím jako norník. Hlavně tedy majitelé z řad nemyslivců musí foxíkovi zajistit dostatek zábavy, ideální je jakýkoliv kynologický sport, ať už agility, flyball, dogfrisbee či tanec se psem. Toto plemeno nesnáší dril, ale pokud je dostatečně motivován, rychle nabude přesvědčení, že vše dělá pro svou zábavu a bude vše dělat s pravou teriéří zarputilostí do roztrhání těla. Je však nezbytné být od malička v jeho výchově důsledný a trvat na zákazech, které byly vydány. Štěňata mohou mít až „přihlouplý“ nevinný kukuč, kterým mnohdy majitele ošálí a než se nadějí, vyroste z malého nezbedy malý tyran. Při správné výchově a socializaci může být správným rodinným psem, který nezkazí žádnou zábavu. S velmi malými dětmi by však vždy měl mít dospělák dohled, neboť foxteriérovi může velmi rychle dojít trpělivost, pokud se mu zábava nebude líbit. Vzhledem k jeho stále velmi silnému loveckému pudu, je život s dalšími domácími zvířaty vždy otázkou dispozic konkrétního jedince a také perfektní rané socializace.Vzhled
Foxteriér je dlouhonohý, dobře vyvinutý lovecký pes, který není nikdy robustní ani hrubý. Typický je pro něj postoj „dostihového koně“. Jak říká standard, stavba těla představuje dokonalou vyváženost. To platí zejména o proporcích mozkovny a obličejové části hlavy. Jeho srst je hustá s jemnou podsadou, bohatá a velmi tvrdá. Povolena je kombinace dvou či tří barev – bílé, černé a hnědé (tříslové), s tím, že základní je vždy barva bílá. Délka srsti je 2 cm na lopatkách a 4 cm na kohoutku, hřbetě, bocích a pánevních končetinách. Také na mordě je srst dostatečně dlouhá, tak aby jí propůjčovala výraz síly. Celkově působí foxteriér velice souměrně a elegantně.Péče a životní podmínky
Toto plemeno je vhodné chovat v bytě, i když v teplých měsících může pobývat i venku, jeho srst s podsadou jej ochrání i před chladnějším počasím. Život v bytě je vhodnější hlavně proto, že nesnáší samotu a potřebuje být součástí rodinného dění. Nemůže být od rodiny trvale odloučen a už vůbec nemůže být uvázán u boudy. Také v bytě potřebuje své místo, ze kterého bude moci vše sledovat a být součástí života členů domácnosti.Co se týká péče o srst, tak ta je oproti hladkosrstým teriérům poněkud náročnější. Je nutné je několikrát ročně trimovat a také alespoň 1-2x týdně pravidelně kartáčovat. Pro elegantní vzhled je dobré zastřihávat přerostlou srst krku, zadních nohou a ocasu. To je nezbytností hlavně u výstavních jedinců. Mezi pravidelnou péči patří jako u ostatních plemen pravidelná kontrola zevního zvukovodu, zubů a udržování drápků v přiměřené délce.
Zdraví
Přestože foxteriér nepatří k plemenům, které by příliš trpěly dědičnými onemocněními, mohou mít predispozice k progresivní atrofii oční sítnice. A také jako u ostatních plemen, u kterých se mohou narodit bílá štěňata, hrozí postižení vrozenou hluchotou těchto jedinců.Krmení
Výběr správného krmiva vždy hraje velkou roli. Doporučuje se kvalitní suché krmivo, rozdělené do dvou denních jídel. Z široké nabídky krmiv vyberte to, které odpovídá věku a úrovni aktivity Vašeho psa. Vždy upravte krmnou dávku podle jeho aktuálních potřeb tak, aby byly uspokojeny jeho nutriční požadavky, ale zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému tloustnutí a obezitě psa.
Platební metody
