Historie
Habešská kočka patří k nejstarším známým kočičím plemenům. Jejím předkem je pravděpodobně divoká africká kočka, která přebývala na území Habeše, dnešní Etiopie. V 60. letech 19. století byly převezeny vojáky jako zajímavý suvenýr do Anglie, kde se začaly pářit s divokými kočkami. První záznamy o chovu habešských koček pocházejí z roku 1896. V roce 1929 byl sestaven první standard. Bohužel do chovu negativně zasáhly dvě světové války. Chovná základna velmi utrpěla a přežilo jen pár chovných jedinců. Zájem o habešanky vzrostl až v 50. letech 20. století, kdy se začaly objevovat jako oblíbení domácí mazlíčci. Další velkou krizi zaznamenal chov habešských koček v 70. letech 20. století ve Spojených státech amerických. Nízký počet chovných zvířat a blízké příbuzenské křížení mělo za následek výskyt různých genetických nemocí a postižení, například postižení obličejové části, dásní a zubů. Dnešní habešské kočky už jsou na tom několikanásobně lépe a jejich chov se rozšířil téměř do celého světa.
Chování a temperament
Kočka spící celé dny na polštářku, líně se pohybující po prostoru. Tak to přesně není styl habešské kočky. Naopak, jedná se o neskutečně aktivní a zvídavé zvířátko, které musí prozkoumat každý kout domácnosti. Milují výšky, pravděpodobně je uvidíte častěji nahoře než dole. A pokud nebudou mít ke šplhání dostatek škrabadel, vystačí si s čímkoliv ostatním, záclony, nábytek, lampy. Habešská kočka si poradí, bohužel ne vždy ke spokojenosti svého majitele. Jsou velmi společenské a kontaktní, budou vás chodit vítat po příchodu domů, hlasitě příst a dožadovat se vaší pozornosti. Do vínku jim byla dáno vysoké sebevědomí, odvaha a dobrodružnost, to vše pramení z jejich afrického původu. Jako jedny z mála kočičích plemen mají habešské kočky rády vodu a vůbec se jí nebojí.
Vzhled
Habešská kočka na první pohled upoutá svým nezaměnitelným zbarvením srsti. Charakteristická kresba tzv. ticking spočívá ve zvláštním zbarvení jednotlivých chlupů. Každý chlup na sobě má dva až tři proužky a střídají se světlé a tmavé barvy. Podobně je to se zbarvením u divokých králíků. Špička chlupu musí být vždy tmavší a ticking musí být co nejčistší, skvrny nebo proužky v srsti jsou nežádoucí. Zadní strana zadních nohou a polštářky jsou vždy tmavší než zbytek srsti.
Nejběžnějším zbarvením je divoká barva (ruddy) s teplým červenohnědým základem a černým tickingem. Dále červenohnědá (sorrel), základ je taky červenohnědý, ale ticking je skořicový. Plavá barva (beige fawn) se vyskytuje relativně málo. Základ tvoří krémová barva s tmavě krémovým tickingem. Jedná o zředěnou barvu sorrel. Modré zbarvení má v základu světle béžovou, ticking, polštářky a zadní nohy jsou ocelově modré. Jedná se zředěnou barvu ruddy. Stříbřité zbarvení je samostatnou skupinou, není totiž uznáno americkou organizací CFA. Základ srsti je vždy stříbřitě bílý, ticking ale může mít více barev. Želvovinová, čokoládová, lila, červená a krémová se v malém měřítku šlechtí v Nizozemí a ve Velké Británii, jde ovšem o vzácné barvy. Koťata se vždy rodí s tmavou srstí, která postupně světlá. Konečná barva srsti a ticking se ustálí až ve věku několika měsíců.
Habešské kočky patří mezi středně velká plemena koček. Mají pružné a svalnaté tělo, to jim umožňuje snadné skákání a šplhání. Štíhlé nohy s malými tlapkami působí jemným dojmem. Na široké hlavě je nápadná mohutná brada a prohnutý profil nosu. Relativně velké uši jsou nízko posazené a vybíhají do špičky. Na vnitřní straně nejsou ochlupené, avšak štětičky na vrcholcích jsou velkou předností. Srst je krátká, jemná, hedvábná a přiléhá těsně k tělu. Hrubá, dlouhá nebo odstávající srst je velkou chybou.
Péče a životní podmínky
O samotě bude habešská kočka trpět, vždy proto potřebuje společnost jiné kočky. Jste-li často mimo domov a nemůžete mít koček více, poohlédněte se raději po jiném plemeni. Ke svému spokojenému životu potřebuje hlavně dostatek pohybu a možností šplhat a skákat. Množství škrabadel je proto základem spokojeného soužití s habešskou kočkou. Jinak si totiž prolézačky udělá z nábytku, záclon a ostatního vybavení domácnosti. Srst nevyžaduje žádnou zvláštní péči, postačí jí občasné česání kartáčem a následné přeleštění navlhčeným semišovým hadříkem.
Zdraví
Pozornost věnujte hlavně zubům a dásním, habešské kočky jsou náchylné k zánětům dásní a zvýšené tvorbě zubního kamene.
Krmení
Habešské kočky jsou vynalézavé i co se shánění potravy týče. Pokud bude mít hlad, nemá problém prozkoumat komory a špajzy. Důležitá je tedy pravidelnost krmení. Kočky oproti psům přijímají potravu jiným způsobem, jedí častěji a v menších dávkách. Krmení například 2x denně je pro ně naprosto nevhodné. Doporučujeme zvolit kvalitní suché krmivo a misku s denní dávkou umístit na dobře přístupné místo. Obslouží se dle potřeby. Granule je možné kombinovat i s kapsičkami či konzervami a denní dávku tak vylepšit. Mokré krmivo je pro kočky velmi atraktivní a díky obsahu vody pomáhá dodržovat důležitý pitný režim. Pozor ovšem na překrmování.
Platební metody
