Historie
V raném středověku byli využíváni při lovu tzv. vodící psi. S příchodem střelných zbraní však došlo ke změnám postupů v lovu a bylo potřeba vyšlechtit psa, který bude schopen pronásledovat a zadržet raněnou kořist po barvě (krvi). Roku 1820 tak bylo v německém Hannoveru vyšlechtěno plemeno hannoveského barváře. Vznikl především křížením keltských honičů s těžkými barváři, především psů typu bloodhound a svatohubertský pes. Od roku 1894 je plemeno v péči loveckého spolku Verein Hirschmann e.V. Dříve se využíval především jako smečkový honič, dnes pracuje samostatně případně ve dvojici s dalším loveckým psem.
Chování a temperament
U hannovesrkého barváře je velice silný lovecký pud. I když doma bývá uvolněný, klidný, někdy i lenivý, při práci v revíru je velice ostražitý, vytrvalý a pracovitý. Někdy je svou prací až posedlý. Je nutné jej naučit spolehlivé přivolání, pokud totiž při běžné procházce natáhne pach krve, vydává se okamžitě po stopě. Dokáže sledovat i týden starou stopu a je schopen ji vypracovat do vzdálenosti téměř 50 km. Vyžaduje každodenní dlouhé procházky, v opačném případě může být neklidný. Je velice inteligentní, při výcviku je však nutné využívat pozitivní motivaci a vlídnost, jinak nebude spolupracovat. Dnes je málokdy viděn jako společník, většinou je chován v rukách myslivců či lesníků. Ti pak štěňata předávají do rukou lidí s podobným pracovním zařazením. Díky svému loveckému pudu se špatně snáší s jinými domácími zvířaty. S dalším psem se snese, ale raději je samotář. K dětem své rodiny je tolerantní, ale jejich společnost a hru samostatně nevyhledává. K cizím lidem je odměřený a nedůvěřivý.
Vzhled
Jedná se o silné a dobře stavěné středně velké plemeno. Končetiny jsou dobře osvalené a připravené k vytrvalé práci. Jako u každého plemene jsou důležité správné poměry některých proporcí těla - délka těla:výška v kohoutku 1,4:1, poměr hloubky hrudníku ke kohoutkové výšce 0,5:1 a délka nosního hřbetu je v poměru k délce hlavy 0,5:1. Mozkovna je široká, rozšiřující se směrem dozadu. Nosní houba je široká, černé barvy, občas může být tmavě hnědá. Oči mají dobře uzavřená víčka, duhovka je tmavě hnědá. Středně dlouhé uši jsou dole zaoblené, jsou nasazené vysoko a doširoka. Krk je dlouhý a silný, kůže je volná, může vytvářet lalok. Dlouhý ocas je vysoko nasazený a málo zatočený, pozvolna se zužuje ke špičce. Kůže ji silná a volná, na hlavě a krku může vytvářet vrásky. Typické je vrásčité čelo. Srst je krátká drsná až tvrdá. Zbarvení je světlá až tmavá jelení červeň, která je silně žíhaná. Může se objevit i maska. Výška je u psů 50-55 cm, u fen 48-53 cm. Hmotnost psů je 30-40 kg, feny váží 25-35 kg.
Péče a životní podmínky
Jak již bylo zmíněno, hannoverský barvář potřebuje dostatek pohybu. Každý den by tedy měla být na programu dlouhá vycházka, pokud není pejsek v pracovním vytížení. Krátká srst není na péči nijak náročná, stačí ji jedenkrát do týdne vykartáčovat. Dobré je kontrolovat zacuchání srsti mezi polštářky tlapek. Ty je dobré vystřihovat, aby pejska netlačily. Dále je nutná pravidelná kontrola drápků a jejich případné zkracování, protože v lese moc prostoru k samostatnému obrušování nemají. Z dalších preventivních kontrol je vhodné odstraňování ospalek a čištění uší. Do jídla je možné přidávat produkty na podporu zdravých zubů a dutiny ústní. Manuální čištění zoubků je ještě lepší, pokud to váš pejsek dovolí. Po každém pracovním dni v lese je důležité pejska celého zkontrolovat, zda nemá nějaké menší poranění, které by bylo potřeba ošetřit, přeci jen nástrah v lese číhá mnoho. Stejně tak je důležité dbát na ošetření antiparazitickým přípravkem. Pro pracovně vytížené pejsky je vhodnější využití tablet či spot-onů. Obojek by se mohl při práci zaseknout za větvičku.
Zdraví
Hannoverský barvář je poměrně zdravý pejsek, a to především díky jeho dlouhodobé plemenné stabilitě. Ze zdravotních neduhů jej mohou postihnout pohybové obtíže, především DKK a DLK, stejně jako u jiných větších pejsků. Proto je vhodné podávání kloubní výživy, u pracovně vytížených pejsků je to pak naprosto žádoucí. Z dalších onemocnění je postihují hlavně problémy očí – PRA (progresivní retinální atrofie) a RD (retinální atrofie sítnice). Kosmetickým problémem, který může pro pejsky být nepříjemný, je pak ektropium a entropium neboli vychlípení a vchlípení očních víček.
Krmení
Přemýšlíme-li o krmení, máme dvě možnosti – BARF nebo granule. Pokud se vydáme cestou BARFu, je nezbytně nutné, aby strava byla vyvážená a obsahovala všechny potřebné složky, včetně vitaminů a minerálních látek. K vyváženosti stravy je dnes možné využít širokou škálu doplňkových přípravků, které nám pomohou jednotlivé složky stravy vyvážit, a případně doplnit. U granulí volíme granule pro střední až velká plemena psů (záleží na výrobci). Během lovecké sezony, kdy je pejsek pracovně vytížen, je možné podávat granule s vysokým obsahem energie pro pracovní psy. V zimním období je ale nutné podávat granule s normálním obsahem energie a hlídat hmotnost, aby pejsek netrpěl nadváhou. Jak již bylo zmíněno, do stravy lze přidávat i další doplňky stravy, jako je kloubní výživa či přípravky na udržení zdravé dutiny ústní a zoubků. U velkých psích plemen je důležité rozdělení denní krmné dávky do dvou menších porcí jako prevence proti přetočení žaludku. U všech plemen a hlavně těch pracovních je důležité dodržení klidového režimu.