Italský chrtík 🐶

Historie

Italský chrtík je jedno z nejstarších společenských plemen. Důkazy o jeho oblíbenosti jsou patrné z dochovaných rytin a maleb ze starověkého Egypta. Oblíbení byli i později v Řecku a Římě. Tento chrtík vznikl selekcí větších chrtů, kteří již nebyli vhodní pro lov. I když vznikl vlastně v Egyptě, své jméno dostal s ohledem na to, že do Evropy se dostal přes Itálii. Do té přicestoval v 5. století před naším letopočtem a i zde si získal velikou oblibu. V 15. století se objevují na malbách významných umělců a jejich obliba stoupá především u slavných rodů, jako jsou Stuartovci nebo Tudorovci. Obliba malého chrtího plemene byla tak velká, že vedla k dalším miniaturizacím, které bohužel negativně ovlivnily zdraví plemene. Kolem roku 1890 však bylo plemeno zachráněno. Do Československa se první chrtíci dostali v době okolo 60. let 20. století, první vrhy jsou zaznamenány z let 70-tých.

Chování a temperament

Italský chrtík je milý a živý psík, který je až příliš fixovaný na svého majitele. Většinou má potíže navázat přátelský kontakt, jakmile jej ale naváže, požaduje neustálou přítomnost pána a co nejužší kontakt. Na případnou změnu majitele by si zvykal velmi špatně, k cizím lidem je totiž nedůvěřivý. Je mazlivý, ale nevtírá se. Pokud je doma sám, může svůj stesk vybíjet demolicí bytu. Má rád děti a velmi rád se zapojí do jejich her, nikdy by však s nimi neměl zůstat bez dozoru. Je velice křehký a díky jeho velikosti by mu děti mohly nechtěně ublížit.

Pokud má žít s dalšími zvířaty, je vhodné mu je představit ve štěněčím věku, k ostatním psům je ostražitý až agresivní. Pokud ale žije s dalšími jedinci svého plemene, snáší je dobře. I když může mást svou velikostí, je velice majetnický a vůči člověku dominantní. Je tedy potřeba podrobit ho důsledné výchově a výcviku. Vše by ale mělo probíhat citlivě a opatrně, křikem a tresty u něj ničím nedocílíte. Přestože doma bývá klidný, nebojí se venku ukázat svou živou a aktivní chrtí povahu a také eleganci.

Vzhled 

Jedná se o velice elegantní plemeno, které je štíhlé a má kvadratický formát. Je to vlastně zmenšenina velkého chrta. Délka těla je stejné dlouhá, případně o něco menší než kohoutková výška. Délka hlavy může dosahovat 40 % kohoutkové výšky. Lebka je pod očima dobře modelovaná, svaly na hlavě nesmí být příliš nápadné. Stop je mírně patrný. U nosní houby se požaduje tmavé zbarvení, upřednostněná je hlavně černá. Velké a výrazné oči směřují kupředu a duhovka je tmavě zbarvená. Uši mají jemnou chrupavku a jsou nasazené vysoko. Krk je stejně dlouhý jako hlava a je výrazně oddělený od kohoutku. Ocas je nízko nasazený, celkově je jemný a zužuje se směrem ke špičce. Pokrytý je krátkou srstí. Kůže je velice jemná, a s výjimkou loktů je dobře přiléhající k tělu. U loktů je trochu volnější. Srst je krátká a hedvábně jemná. Typická barva je černá, šedá a izabelová ve všech odstínech. Bíle zbarvení se toleruje pouze na hrudníku a tlapkách.

Péče a životní podmínky

Italský chrtík je sice malý, ale i tak potřebuje dostatek pohybu. Rád běhá, a i když je spíše společenským psem, rády se u něj budí lovecké instinkty. Na vycházce tedy doporučujeme mít jej na vodítku. V zimě a nepříznivém počasí se mu ven moc nechce, ocení tedy teplo doma a případné válení na gauči. Italský chrtík není na péči o srst nijak náročný. Vlastností, kterou jistě všichni pejskaři ocení, je minimální línání. I tak je dobře pejska občas pročísnout gumovým hřbílkem. Dokonce ani nevydává zápach typický pro psy. V zimě a nevlídném počasí je potřeba při venčení počítat s funkčním oblečkem. Důležitá je kontrola délky drápků. V případě potřeby je neváhejte zastřihnout. V opačném případě se mohou zatočit a zarůstat do polštářků, což nejen stěžuje pohyb pejska, ale je to také velice nepříjemné a bolestivé.

Zdraví

Italský chrtík je poměrně zdravé a vitální plemeno. I přesto se však může objevit několik zdravotních komplikací. Toto plemeno mívá citlivější trávení, proto doporučujeme kvalitní stravu, která se nebude často měnit. Pokud je přeci jen potřeba stravu obměnit, doporučujeme provést změnu velmi pozvolna. Velkým problémem u chrtíků je epilepsie. Může se vyskytovat v různých formách, ale vždy je důležité ji podchytit a zaléčit. I přes podávání léků může pejsek vést uspokojivý život, je však potřeba dodržovat jistá klidovější opatření, pravidelné podávání léků a v případě záchvatu vědět, jak poskytnout první pomoc. Dalšími problémy mohou být alopecie (lysiny), jejichž výskyt je vázán především na některá zbarvení nebo luxace patelly. Jak u alopecií, epilepsie a luxace se jedná o onemocnění, která mohou být dědičná. Pokud se u jedince vyskytnou, je vhodné jej vyřadit z dalšího chovu. Díky své drobné stavbě a krátké srsti jsou chrtíci náchylní k prostydnutí, je třeba na to myslet a zajistit veškerá opatření.

Krmení

Stejně jako jiní psi, i tento elegantní psík si zaslouží kvalitní stravu. Je potřeba se rozhodnout, zda při krmení využijete komerčně vyráběnou stravu nebo mu budete připravovat jídlo sami. Pokud se rozhodnete pro domácí stravu, pak vám suroviny jistě nezaberou tolik místa, jako kdybyste krmili třeba dogu. Je však nezbytně nutné, aby domácí strava obsahovala vyvážený poměr bílkovin, tuků a cukrů a obsahovala dostatek vitaminů a minerálních látek. Strava by neměla být příliš tučná, přeci jen se jedná o aktivního psíka s atletickou postavou. 

V případě granulí volíme krmivo kvalitní značky, s vysokým obsahem masa a nejlépe bez obilovin. Vybírat můžeme granule pro malá plemena, kde velikost granulek je tak drobná, že tito malí strávníci nemají s jejich příjmem žádné potíže. Určitě doporučujeme podávání stravy v pravidelných intervalech, nikoliv s neustálou dostupností.