Historie
To, že je italský ohař velmi staré plemeno, dokládají italské malby pocházející z období 14. století, na nichž jsou zobrazeni velmi podobně vypadající psi. K cílenému chovu však došlo mnohem později, zhruba v období 18. století. Přesný původ plemene není zcela znám, ale mezi jeho předky mohou patřit italští honiči, asijští mastifové nebo svatohubertští honiči. Italský ohař byl chován téměř výhradně šlechtou ve své rodné Itálii a k jeho dalšímu rozšíření do Evropy došlo také zásluhou Ludvíka XII. nebo Františka I., kteří patřili k velkým obdivovatelům plemene a na svých panstvích chovali několik desítek těchto psů. Původně existovaly dvě variety plemene Bracco Nobile a Bracco Commune, ale za čistokrevného byl považován pouze větší Bracco Nobile.Do České republiky se italský ohař oficiálně dostal až koncem 20. století. Díky importovaným chovným jedincům se pozvolna rozbíhá chov plemene u nás, ale obecně patří italský ohař mezi méně zastoupená plemena, která u nás běžně nepotkáme.
Chování a temperament
Italský ohař je aktivní a neúnavný lovecký pes, jehož hlavním úkolem bylo pomáhat při lovu pernaté zvěře, ale jedná se o všestranného loveckého psa, který je vhodný pro práci na souši i ve vodě. Vyniká skvělým čichem a zároveň má přirozené předpoklady pro aportování, které ho neskutečně baví. Výcvik není složitý, protože italský ohař má velmi dobrou paměť a rád se učí. Výcvik by měl být vždy veden pomocí pozitivní motivace a odměn. Italský ohař je pes velmi milující svou rodinu a hlavně děti. I k ostatním lidem bývá především přátelský, proto to není dobrý hlídač. Jeho snad jedinou negativní vlastností je velký sklon k tvrdohlavosti.Italský ohař miluje jakýkoliv pohyb na souši nebo ve vodě a je proto vynikajícím společníkem pro turistiku, jogging nebo různé psí sporty. Můžete s ním cvičit agility, agility-cross, canicross, flyball nebo dog-trekking. Pokud máte psa na volno, je potřeba mít na paměti, že jako všechna lovecká plemena i italský ohař rád pronásleduje rychle se pohybující předměty, ať už to jsou prchající zvířata, auta nebo cyklisté. Proto by měl být kladen důraz na důsledné přivolání a pokud je to možné, zatavit psa před tím, než se vydá za kořistí.
Vzhled
Italský ohař je velký lovecký pes mohutného vzhledu. Celkové proporce jsou harmonické s dobře vyvinutým svalstvem. Délka psa je mírně větší než jeho kohoutková výška. Velmi typická je u tohoto plemene úzká, hranatá hlava s výrazně svěšenými horními rty a dlouhýma ušima. Velké oči mají barvu v závislosti na barvě srsti. Krk je silný a svalnatý a na přední straně má mírný dvojitý lalok. Tup je silný a pokrytý dobře vyvinutým svalstvem, hluboký a prostorný hrudník dosahuje až k loktům. Silný ocas se ponechává přirozeně dlouhý, ale u jedinců určených pro lovecké účely může být kupírován na délku 15-25 cm. Silné, svalnaté končetiny jsou zakončeny pevnými tlapami. Paspárky jsou povoleny. Tělo italského ohaře je pokryté silnou kůži s krátkou, hustou a lesklou srstí. Barva srsti je bílá nebo bílá s jantarovými, oranžovými nebo hnědými znaky. Italský ohař má kohoutkovou výšku 55-67 cm a v dospělosti dosahuje váhy 25-40 kg.Péče a životní podmínky
Italský bracco je aktivní pes s velkou potřebou pohybu, proto je pro něj nejlepší život v rodinném domě s velkou zahradou na předměstí nebo na venkově. Je to pes velmi milující svou rodinu a potřebuje trávit alespoň část dne v přítomnosti svého majitele. Protože není příliš dominantní a skvěle vychází s ostatními psy, lze italského ohaře chovat ve větších smečkách.Krátká srst se snadno udržuje a je nenáročná na péči. K běžné údržbě srsti stačí ji občas vyčesat pomocí rukavice a v případě potřeby psa vykoupat. Příliš časté koupání se však nedoporučuje, aby nedocházelo k nadměrnému odmašťování srsti a dráždění pokožky. Doporučuje se provádět pravidelnou kontrolu uší, aby se včas odhalily případné ušní záněty. Stejně jako u ostatních plemen by měla být prováděna pravidelná ústní hygiena, aby nedocházelo k množení bakterií a zubního plaku v ústech zvířete a k vzniku nepříjemného zápachu z úst. V případě potřeby se provádí zkrácení přerostlých drápků.
Zdraví
Italský ohař je přirozeně zdravé psí plemeno, které obvykle netrpí dědičnými nemocemi, ale i u něj může v průběhu života dojít k výskytu některých chorob. Z obvyklých chorob se může vyskytnout dysplazie kyčelního kloubu, loketní dysplazie, entropium, ektropium, alergie, záněty uší nebo žaludeční torze. U fen může občas docházet k falešné březosti.Krmení
Doporučuje se kvalitní suché krmivo určené pro velké psy. Stejně jako ostatní velká plemena, ani italský ohař by neměl být hodinu před a hodinu po jídle vystaven větší námaze, aby nedošlo k torzi žaludku. Krmná dávka by měla být rozdělena do více denních jídel. Druh a množství krmiva závisí na věku a úrovni aktivity psa. Zvolte odpovídající krmivo a upravte krmnou dávku podle aktuálních potřeb Vašeho psa tak, aby byly uspokojeny jeho nutriční požadavky, ale zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému tloustnutí a obezitě psa.
Platební metody
