Pes se seniorem stává podle věku ale také podle plemene. Malá plemena se za seniory považují v deseti letech věku, střední plemena okolo osmi let a velká plemena dokonce již v šesti letech. U většiny jedinců si ale sami i bez počítání let všimnete, že tato životní etapa již nastává. Podle změn vzhledu, chování, rychlosti reakcí a zájmů. Okolo čenichu se začne vyskytovat šedá srst, sluch se může zhoršovat, pohyb již není tak bezproblémový a zrak slábne. Mění se i nároky na množství krmiva nebo zájem o aktivitu. Ačkoli to zní poněkud smutně, jedná se o přirozený životní vývoj a i pejsek, který nemá 100% sluch nebo ho pobolívají klouby, může žít dlouhým a spokojeným životem.
Jak se o pejsky ve věku starat?
Základem je krmivo, pohyb a kontrola zdravotního stavu. Krmivo musí být vyvážené, kvalitní, ale nepřekypující nadbytkem energie a tuků. Psí senioři mají kvůli menší aktivitě vyšší sklony k obezitě. A tomu se dá předejít právě správným krmením. Obezita je u seniorů nebezpečná, zkracuje jim život, zatěžuje organismus i kostru a komplikuje jakýkoli pohyb. Ruku v ruce se správným vyváženým krmivem jde také pohyb. Není důvod starší pejsky o pohyb ošidit. Naopak. Pravidelná aktivita v optimální zátěži a délce je velice vhodná. Místo rychlého aportu frisbee zvolte volnější nošení míčku, místo běhu volte procházky. Dopřejte pejskovi možnost odpočinku, kdy potřebuje, a do pohybu ho nenuťte. Zrátka rozumná a pravidelná procházka nikdy nic nezkazí.
Kontrola zdraví
Pravidelně, s vyšší četností navštěvujte veterináře na preventivní prohlídku. Ideálně jednou za půl roku. Pozornost je nutné věnovat již zmíněnému zraku, sluchu, kloubům, zažívání, imunitě a také kůži. Jsou známa plemena, která mají v souvislosti s věkem typické obtíže. Je tedy jasné, na co se zaměřovat především. U ostatních je o to důležitější komplexní kontrola. Každý problém se vždy řeší lépe, když se o něm dozvíte co nejdříve.
Usnadněte jim pohyb
Bez ohledu na to, zda je váš miláček celý den doma anebo naopak bydlí venku na zahradě, rozhlédněte se. Projděte se všude, kam se pes může dostat. Kde něco vyčuhuje, kde jsou zbytečné překážky, zda nejsou schody příliš kluzké a podobně. Každá drobnost, která doposud nemusela činit žádné obtíže, může postupem času představovat nebezpečí nebo alespoň nepříjemnost. Typickým problémem je množství rozmístěného nábytku, mezi kterým se pes musí proplétat, předměty položené na schodech, náledí (dbejte na posyp), dráty vyčnívající z plotu, nízký průchod, kluzká podlaha a podobně. Chlupáči jistě ocení i to, pokud jim misky umístíte do polohy, ve které nebudou shrbení ale budou se moci krmit s hlavou v poloze, jako když stojí. Na pobyt venku, pokud není především v zimních měsících psovi příjemný, můžete pořídit protiskluzové botičky a nepromokavý kabátek. Chození tak bude jistější, komfortnější, tělo psa ve stálé teplotě a klouby neprochladnou.
A co se dá ještě dělat?
Rozhodně nepanikařte, jakmile zjistíte, že pes dosáhl seniorského věku anebo jakmile zpozorujete šedý chlup v jinak černé srsti. Přizpůsobujte se pejskovi, sledujte jeho chování. Odpočinek, kterého bude vyžadovat více, mu můžete zpříjemnit ortopedickým pelíškem, který je šetrný k celé pohybové soustavě. Stojan s miskami usnadní krmení, komunikaci s velmi špatně slyšícím pejskem můžete podpořit vibračním obojkem. Dbejte na kloubní výživu a kvalitní seniorské krmivo. A hlavně, dopřejte si co nejvíce společného času a relaxu. Díky vaší fyzické přítomnosti si pes udrží i na sklonku života velmi dobrou psychickou pohodu a nedostane se snadno do stresu.
Pohoda a spokojenost i v letech? Jasně. Tlapku na to!
Platební metody
