Historie
Kanaánský pes pochází ze zdivočelých psů Středního východu. Tito psi byli často využívání jako honáčtí psi nebo hlídači. Jejich původním domovem byla poušť Negev. Po roce 1930 se začalo s jejich organizovaným chovem. V roce 1934 si tyto psi zamilovali manželé Menzelovi, kteří se přistěhovali do Izraele z Evropy. Roku 1935 začala na žádost paní Menzelelová shánět psy, kteří by mohli být využití pro účely armády. Sháněla tedy zdivočelé psy (tzv. párie), kteří byli schopni se dobře adaptovat na změnu prostředí. S těmi pak začala první čistokrevný chov. Psi byli cvičeni pro vyhledávání min, později byli využívaní i u policie nebo záchranářských služeb. Izraelský kynologický klub uznal plemeno již v roce 1953. První plemenný standard pak vznikl až o dvacet let později. Platný byl nejen v Izraeli, ale také v ostatních zemích FCI. Dnes jsou kluby kanaánských psů mimo Izrael rozšířené také v USA a Kanadě. Izraelská kynologická organizace má dokonce toto plemeno ve svém znaku.
Chování a temperament
Kanaánský pes je živý a rychlý pes, který je snadno cvičitelný. Své rodině je naprosto oddaný, a i když to nedává tolik najevo, miluje ji. Při kontaktu s cizími lidmi je nedůvěřivý. I když je připraven zaútočit nebo se bránit, není nijak agresivní, jen je od přírody hodně ostražitý. Je skvělým hlídačem, nebezpečí ohlásí štěkotem. Ostražitý je i vůči jiným zvířatům. Pokud se na něj jiný pes povyšuje, může dojít ke konfliktu. Pokud je ale správně socializovaný, nemá s jinými psy nebo menšími zvířaty žádný větší problém. Nejspokojenější však bude jako jedináček, případně ve skupině dalších psů stejného plemene, u kterých se v rámci jedné rodiny vytvoří silná a funkční hierarchie. Jedná se o velmi inteligentní plemeno, které má ale svoji hlavu – stejně jako jiná primitivní plemena. Potřebuje zkušeného majitele, který k němu bude přistupovat s láskou, respektem, ale důsledností a citem. Díky těmto vlastnostem se moc nehodí pro vrcholovou sportovní kariéru. Naopak bude skvělým společníkem pro práci, kde může využít svou samostatnost.
Vzhled
Kanaánský pes je plemeno střední velikosti. Je silný, čtvercového rámce a připomíná divokého psa. Mezi pohlavími jsou výrazné rozdíly. Hlava má tvar tupého klínu a lebka je plochá. Nosní houba je černá, tlama robustní a pysky těsně přiléhají. Čelisti jsou silné a zuby bývají nůžkového nebo klešťového skusu. Oči jsou tmavě hnědé, mají mandlovitý tvar a jsou mírně sešikmené. Okraje očních víček musí být tmavé. Nízko nasazené uši jsou vztyčené a poměrné krátké a široké. Špičky jsou zaoblené. Krk je dobře osvalený, hřbetní linie rovná a bedra svalnatá. Ocas je vysoko nasazený a nesen je zatočený nad hřbetem. Končetiny jsou vyvážené a dobře zaúhlené. Silné tlapky jsou kulaté s pevnými polštářky. Krycí srst je hustá, hrubá a rovná, podsada je hustá a dobře přiléhá k tělu. Zbarvení je pískové až červenohnědé, bílé, černé nebo skvrnité. Pokud má pejsek masku, musí být symetrická.
Péče a životní podmínky
Kanaánský pes vyžaduje pravidelné kartáčování. Je vhodné jej provádět alespoň jednou týdně, aby se odstranila odumřelá srst. Díky svému původu dobře snáší horké podnebí. Přes léto bude spokojený venku na zahradě, kde bude mít dostatek pohybu, avšak dbejte na to, aby byl pozemek dobře oplocený. Kanaánský pes jej bude dobře střežit. K dispozici by také měla být bouda nebo jiné místo určené k odpočinku nebo schování před slunkem. Počítejte s tím, že se vám na zahradě budou objevovat vyhrabané dolíčky. Kanaánský pes je totiž zvyklý si je tvořit a lenošit v nich. Je to pozůstatek z dob minulých, kdy vyhrabávali nory. Vydržet také dokáže s omezeným přísunem vody a potravy. To však není podnět k tomu, aby o něj nebylo řádně a denně postaráno.
Zdraví
I když je kanaánský pes jakožto primitivní plemeno velmi zdravé, ani jemu se nevyhýbají některá onemocnění. Nejčastěji se u nich může vyskytovat epilepsie nebo snížená funkce štítné žlázy. Je důležité, aby do chovu byli připuštěni pouze zdraví jedinci a onemocnění se tak nešířila dále. Bohužel se jim nevyhýbají ani onkologická onemocnění, nejčastěji je to lymfosarkom. Naopak onemocnění pohybového aparátu se u nich objevuje jen zřídka. I tak je však důležité vyšetření na dysplazii kyčelního a loketního kloubu před vpuštěním do chovu. U bílých jedinců se mohou vyskytovat kožní potíže nebo vady sluchu. I tyto problémy se ale vyskytují méně často než u jiných bílých plemen.
Krmení
Kanaánský pes jako zástupce primitivního plemene bude nejspokojenější na přirozené stravě. BARF ale klade vysoké nároky na znalosti majitele, aby byla krmná dávka vyvážená a obsahovala vše, co potřebuje pes ke zdravému životu. S vyváženým obsahem minerálních látek a vitaminů mohou pomoci různé doplňky stravy. Pokud si svými znalostmi nejste jistí, nechce se vám to studovat nebo jen nemáte čas a prostor doma pejskovi vařit, můžete využít granule. Ty by však měly být co nejvíce přírodní, s vysokým obsahem masa a nízkým, nejlépe nulovým, obsahem obilovin.
Platební metody
