Musí se naučit poslouchat vs. nechte štěně dospět
Často se ohledně výchovy i výcviku psů setkáte s radami jako “začněte hned”, nebo naopak “dopřejte psovi štěněčí období a cvičte až později”. Na první pohled si rady protiřečí, z jiného úhlu pohledu však mají oba pravdu. Každý se však zabývá něčím maličko jiným - výchovou a výcvikem.
Výchova psa a výcvik psa - jaký je mezi pojmy rozdíl?
Oba pojmy se často prolínají, přesto se dají od sebe odlišit. Výchova psa je naučení běžného soužití psa s člověkem v jedné domácnosti. Spadá sem naučení samoty, když páníček odchází do práce. Být v klidu, i když se kolem něco děje, ale psa se to netýká - tedy například na chodbě zrovna někdo prošel a není potřeba na něj štěkat. Naučení psa, že nábytek nejsou super hračky na kousání, ale něco, co v bytě je a mělo by být ve stejném stavu i za pár let. Mezi důležité učení týkající se výchovy patří samozřejmě i venčení, tedy že místo pro venčení je mimo váš byt. Pokud nechcete, aby pes spal s vámi v posteli, musíte ho naučit, kde je jeho místo pro odpočinek, a i to je výchova.
A co tedy spadá pod výcvik psů? Kdejaké cviky, triky a tréninky na psí sporty. Základní cviky, které učí mnoho majitelů psů, jako je sedni, lehni, k noze. Ale i různé psí kusy, které lidi pobaví, jako je podávání packy, válení sudů, panáčkování apod. Do výcviku psů spadá i trénování specifické pro psí sporty, což může být tahání v zápřahu, čuchání, učení překážek, práce na nestabilním povrchu a mnoho dalšího.
Kdy začít cvičit psa?
Pojmy mezi výchovou a výcvikem jsme si již vysvětlili. Pojďme se tedy podívat na to, kdy začít. U výchovy platí výše zmíněná rada - začněte hned. Od první chvíle, kdy štěně spatří světlo světa, začne lézt, kousat, hrát si atd., je vychováváno. Během prvních 8 týdnů života je zpravidla vychováváno pouze svou matkou. Chovatelé do toho často nezasahují, přizpůsobí podmínky pro život štěňat tak, aby jim nezničila byt a nebylo nutné jim cokoli zakazovat. U vícepočetných vrhů by bylo poměrně nereálné všechny tyto situace podchytit. Pokud se však matce štěňat něco nelíbí, například, že ji koušou, když chce mít klid pro chvilku odpočinku, začne na štěňata vrčet, cenit zuby apod. Nechce jim ublížit, pouze využívá komunikační signály psů. I malé štěně se tímto učí komunikovat se psy a zároveň je vychováváno.
Od převzetí štěněte do nového domova je další výchova již na majiteli. Pokud tedy nechcete, aby vám štěně okusovalo nohy nebo nábytek, začněte to řešit okamžitě! Důvod je jednoduchý. Štěně si hraje, zkouší, co vše je určeno ke hře. Je na vás mu ukázat, co opravdu hračka je a co naopak má nechat bez povšimnutí. Pokud byste si říkali “je to ještě štěně, ono ho to přejde”, mohlo by se stát, že brzy budete řešit, jak ho nežádoucí chování odnaučit. A věřte, že utnout chování v zárodku u štěněte je jednoduché, ale odnaučit něco dospělého psa, kterému chování roky procházelo, bude opravdu oříšek. Bude potřeba mnohem více času, důslednosti a trpělivosti.
S výcvikem to není tak akutní, ten může opravdu počkat. Pokud 3měsíční štěně neumí lehni, není to nic neobvyklého, pokud to neumí ani 3letý pes, není to problém. Mnoho majitelů se bez tohoto povelu obejde. A i dospělého psa můžete povel lehni hravě naučit.
Štěně je vhodné naučit povel sedni. Nemusí to nutně zvládat na slovní povel, klidně mu pomožte naváděním. Proč je to ale dobré dobré? Máte naučené jedno chování, kdy pes musí být v klidu na místě. Bude se vám hodit například ve chvíli, kdy nechcete, aby po vás pes skákal (přišla návštěva, skáče po hračce, co nesete v ruce, nebo po misce s jídlem, kterou mu chystáte). Jednoduše v takových situacích počkáte, až se pes uklidní, posadí se a pak mu teprve budete věnovat pozornost nebo dáte to, co chce. A tím se dostáváme k tomu, kdy se výchova s výcvikem prolíná. Některé cviky potřebujete i kvůli výchově - typický je povel sedni, běž na místo, pojď pomalu u nohy a najdou se i mnohé další. Rozdíl je v tom, že ve výchově je potřeba, aby pes uměl cvik většinou v konkrétní situaci a s jakoukoli pomocí (např. chůze u nohy jen na vodítku). Oproti tomu u výcviku je vyžadováno, aby pes uměl cvik na povel, v různých situacích a s těžšími kritérii. Pokud zůstaneme u chůze u nohy, pak pes má být na vodítku i na volno, nesmí vás předbíhat, měl by vám koukat do očí, očekávat, co bude dál, zvládat změnit směr - cvik má více kritérií, která si hlídáme.
Nespěchejte s výcvikem štěněte - nechte ho dospět
Pokud zůstaneme u výchovy, pravděpodobně nenajdeme nic, co by štěně nesmělo dělat. U výcviku je však spousta činností, se kterými je vhodné počkat. Jedná se o cviky, které jsou zejména fyzicky náročné na pohybovou soustavu psa. Je tedy potřeba, aby pes nejprve dospěl, aby se správně vyvinul pohybový aparát psa a poté jej můžeme zatěžovat složitějšími cviky. Mezi zmíněné cviky patří např. pravidelné skákání, tahání na postroji, panáčkování.
Najdou se však i věci, které je možné dělat se štěnětem či mladým psem a je to příprava pro budoucí výcvik. Největším takovým základem je hra - zájem o hračky, hra s jídlem - hrou budujete vztah se psem a pak se vám bude společně lépe cvičit. Pro různé psí sporty najdete vždy nějaké základy, které je vhodné učit - sebekontrolu, uvědomování si vlastního těla, nabízení chování (tzv. shaping), výdrž. Pokud máte v budoucnu zálusk na nějaký psí sport, ale jste začátečník, oslovte trenéry již se štěnětem a poraďte, jak můžete psa připravovat předtím, než se pustíte do samotného výcviku.
Jak začít s výcvikem psa?
Když už se chceme pustit do té výcvikové části, je dobré mít na paměti pár pravidel, zejména, pokud se do výcviku pouštíme s mladými psy.
- Výcvik pomocí hry. Veškerý výcvik by měl být zábavný, proložený mnoha odměnami a hrou.
- Začínejte pomalu. Postupujte po malých krůčkách, nechtějte po psovi hned to nejtěžší.
- Unavený pes se nic nenaučí. Pokud bude na psovi vidět únava, nebude přemýšlet a výcvik přijde nazmar. Dělejte lekce krátké, jen pár minut, ať myšlení psa zůstane po celou dobu zapojené a nepřijde k útlumu.
- Skončete v nejlepším. Pravidlo, které se strašně těžko dodržuje. Když to pejskovi jde, chcete víc a víc, baví vás to a chcete se posunout. Jenže pak přichází únava a nic dalšího už pejsek nezvládá vymyslet a z krásné lekce se stává neštěstí. Nenechte to tam dojít, když se něco opravdu povede, vezměte to jako poslední pokus a okamžitě cvičení ukončete! Zapomeňte na myšlenku “ještě jednou”, ve chvíli, kdy vás to napadne, je pravý čas to ukončit ihned.
Jaké cviky jsou vhodné pro začátek?
Už jsme zmínili, že se vám bude hodit povel sedni i u malého štěněte. Jaký je však ten první cvik, který byste měli naučit? Zkuste se nad tím nejprve sami zamyslet, než budete číst dál, a tuto otázku si zodpovědět. Berte to tak, že jako první budete učit to, co je pro vás nejdůležitější, to, co chcete mít u vašeho pejska perfektní.
Tak jaký cvik je to u vás? U mě je to pozornost mého psa. Jak natrénovat pozornost? Řekla bych, že je to takový souhrn několika cviků. Pokud bych měla říct opravdu jeden jediný cvik, jediný povel, pak je to přivolání - reakce na jméno.
Jestliže chcete chodit se psem na procházkách na volno, je to důležitý povel pro všechny situace - uvidí kočku, psa, zvěř a bude potřeba jej zavolat, bez přivolání nemůže běhat na volno.
Přivolání můžete zlepšit i dalším cvičením. Např. očním kontaktem nebo hrou se psem. Existuje soubor her, tzv. přivolávačské hry, které jsou zaměřené právě na to, aby pes chtěl na přivolání běžet okamžitě za vámi. A právě tyto hry je možné hrát už s malými štěňátky.
Platební metody
