Zásadní otázka je, zda i vy chcete psí přírůstek. Pokud z jakéhokoliv důvodu psa nechcete, není dobré ho pořizovat ani dětem. Vždy musíme brát ohled na to, že pes je náš a my za něj máme zodpovědnost. Dítě bude z pejska nadšené, bude si s ním hrát, ale zvládne se o něj postarat na 100 %? Zvládne ho krmit a venčit opravdu každý den? Co když odjede dítě na prázdniny k babičce, na tábor anebo školu v přírodě? Co když bude mít pejsek akutní zdravotní problém? Jsou situace, které bude muset řešit rodič.
Výběr psího parťáka
Došli jste k závěru, že psí přírůstek do rodiny chcete a už vybíráte vhodné plemeno? Na co tedy brát ohledy?
Vždy všichni (a všechno) vybíráme očima, tedy pejsek se nám v první řadě musí líbit, to je jasné. V druhé řadě si musíme ujasnit, kde bude pes žít - s námi v bytě nebo sám na zahradě? Zejména u venkovních plemen musíme vybírat takové psy, aby pobyt venku zvládli, a to psychicky i fyzicky. Tedy typicky společenské plemeno by celý den samo na zahradě mohlo strádat a naháč by tam zase nebyl rád během zimy.
Samozřejmostí také je, jaké plány s pejskem máme. Pokud chceme opravdu jen rodinného společníka, se kterým jednou za den půjdeme na procházku anebo si s ním dítě bude doma hrát, pak potřebujeme vybírat mezi společenskými plemeny. Těm pracovním je lepší se vyhnout, protože pracovní pes bez práce je často pro majitele “tvrdý oříšek”. Proč? Pokud pes chce pracovat a nemá dostatečné vyžití, tak si zábavu najde sám - ničení nábytku, hrabání na zahradě apod.
Jste aktivní rodina a nebráníte se psím sportům? Není nutné hned se psem závodit, stačí, že vás baví běhat a chcete se psem zažít něco nového. Pak se nebojte ani těch plemen, které práci milují. Pak už je na vás, jestli budete běhat se psem po lese, jezdit na kole a nebo chodit cvičit agility či poslušnost. Důležité je, že pes bude mít pravidelně zaměstnanou hlavu i tělo.
Děti a psi v psích sportech
Děti moc rády učí své psy různé triky. Když jim to půjde a bude je bavit se zlepšovat, mohou se vrhnout na dogdancing. I při domácím cvičení ale psa zabavíte dostatečně. A tady hodně platí, že pokud sáhnete po snadno motivovatelném plemeni, bude učení nových mnohem jednodušší.
Pokud máte dítě už starší a moc dobře ví, co chce, pak je dobré přizpůsobit volbu plemene i konkrétnímu psímu sportu. Například pro agility brát plemeno s lehčí kostrou a pro canicross najít plemeno, které to udýchá.
A jaké teda to plemeno?
Často můžeme s dítětem vidět bígla, což je skvělý pes a krásný, často ale tvrdohlavý a hůře motivovatelný. U dítěte se může stát, že s ní pes nebude chtít spolupracovat, ale raději si odejde čuchat a pro dítě to bude zklamáním. Procházky na vodítku s ním budou super, ale zřejmě ho z vodítka nikdy nepustí.
Naopak kombinace dítě a pudl je často sázkou na jistotu. Pudlíci jsou velmi chytří a lépe motivovatelní. Naučí se mnoho triků a budou i s dětmi pracovat s nadšením. Asi to nebude to pravé plemeno pro obrany, ale poslušnost určitě zvládnou na jedničku a běhací aktivity také.
Často diskutované plemeno je borderka k dětem. Najdou se border kolie, které přítomnost malých dětí nevyhledávají, ale i takoví jedinci dokáží se správným přístupem s dítětem spolupracovat a hrát si. Borderky jsou pro výcvik skvělé v tom, že opravdu chtějí pracovat a snaží se vyhovět. Zároveň potřebují mít jasné hranice, jinak je výchova i výcvik výrazně těžší. Pokud se tedy pro borderku rozhodnete, zřejmě budete muset vy být tím, kdo má vše pod palcem a směřuje správně dítě i psa. Ale záleží samozřejmě i na věku dítěte, jeho schopnostech a zkušenostech.
Malá plemena, obecně, mají tu výhodu, že je i menší dítě zvládne udržet. Často tak můžete vidět dítě s čivavou, yorkšírským teriérem, jack russellem nebo kavalírem. Každý pes má svou osobnost, s každým to bude v jednom směru jednoduché a v jiném zase náročnější. Proto se snažte poznat minimálně matku štěněte, ať víte, zda je to pes klidnější či akčnější, vnímavý nebo roztěkaný, bázlivý anebo sebevědomý apod.
I velká plemena, jako ovčáci či retrívři s dětmi velmi pěkně spolupracují. Pokud však chcete, aby dítě venčilo psa samostatně, u menších plemen budete mít jistotu, že ho udrží, proto je to častější volba. Pokud už je dítě dostatečně veliké, není třeba se obávat ani trochu většího plemene.
Nejlepší je osobní zkušenost
Ať už se vám či dětem líbí jakékoliv plemeno, nevybírejte pouze podle obrázků. Některé informace o plemeni se dočtete v různých přehledech plemen psů, ale nejcennější je vždy osobní zkušenost. Nebojte se oslovit chovatele daného plemene a nechat si poradit. Pokud máte tu možnost, udělejte si výlet, ať už na závody či výstavu. Oslovte majitele toho psa, který se vám líbí, jestli by mohl poskytnout nějaké informace. Na podobných akcích je to běžné a dozvíte se opravdu spoustu cenných rad.
Přejeme šťastnou tlapku při výběru!