Kočka se může začít chovat nevypočitatelně. Kdykoli může změnit své chování a začít útočit. Na vás, ostatní zvířata nebo nábytek. Začne hlasitě mňoukat, běhat po bytě. Děti se jí začnou bát a dospělí si nevědí rady. Proč ta kočka, která byla vždy tak milá a přítulná, se chová jako ďábel?
Změna chování u kočky, pokud se bavíme o změně k horšímu, může nastat kdykoli. Je mnoho faktorů, které mohou její chování ovlivnit. Někdy jde o změnu dočasnou, které si ani nemusíme všimnout, jindy jde ale o zcela zásadní převrat.
Kočičí paměť je velice dobrá a sahá skutečně daleko do minulosti. Mohou být klidně i celý život zlé na lidi, které mají spojené s nepříjemnými zážitky, třeba s fyzickým potrestáním nebo s ošetřením u veterináře. Kočičí specialitou je tzv. přenesená agrese, kdy kočka vzrušená nějakým podnětem zvenčí (cizí kočka, hlasitá rána nebo ptáčci za oknem) nebo rozčilená předchozí manipulací reaguje agresivně na pohlazení nebo jen na samotný příchod majitele.
Jak se s agresivitou vypořádat?
Základem je nestresovat kočku. Jste ten, kdo vaši kočku zná nejlépe. Víte, v jakých situacích a při jakém podnětu se její chování mění. Proto se snažte těmto situacím vyhnout. Pokud to není možné, na kočku netlačte. Nechte jí klid, prostor, volnost. Pokud je kočka relativně v klidu, nikam neutíká a neschovává se, zkuste si získat její pozornost. Například hračkou. Pokud kočka přímo útočí, chovejte se klidně. Ačkoli je těžké neuhýbat a neutíkat, když se do vás chce kočka zakousnout a zatnout drápky, je to velice důležité. Ukazujete, že se nic neděje, že není důvod k panice.
Pokud je kočka neklidná a vy také, vzniká velké napětí, které ona velice vnímá a její stav se ještě zhorší. Vy jste hlava smečky, zachovejte klid, nekřičte, neutíkejte, chovejte se, pokud možno, naprosto normálně. Pokud kočka skutečně tvrdě útočí, nezbývá, než odejít. Rozhodně ji ale netrestejte, nevztahujte na ni ruku. Snažte se vypozorovat, co je příčinou. A této situaci se snažte předcházet. Kočku do ničeho nenuťte.
Proč je kočka agresivní?
Kočka není nikdy sama o sobě bez příčiny útočná a nebezpečná. Takto se začne chovat, pokud jí něco chybí anebo důsledkem nepříjemného zážitku. Vůbec nejčastějším důvodem je nedostatek pozornosti majitele. Pokud je kočka sama doma celý den, jediným kontaktem je ráno a večer pohlazení a mezitím krmení, tak je zaděláno na malér. Kočka je kontaktní a mazlivé zvíře, sami si ji tak i vychováváme. Často ale dochází k tomu, že z malého koťátka vyroste pořádná kočka, která už není tak roztomilá a pro nás lákavá. Zevšedníme si. Jde o zvíře, se kterým denně počítáme, věnujeme mu méně a méně pozornosti, nakonec mu věnujeme jen to nutné. Umytí, nakrmení, vyčištění toalety.
Kočka ja lovec, velmi aktivní zvíře, potřebuje se zbavit energie a zbystřit si hlavu a protáhnout drápky. Proto je skutečně nutné
pořídit kočce hračky, hrát si s ní a dopřát jí strategické místo. Buď pomocí
lávky na zdi,
vysokého škrabadla nebo
pelíšku na poličce či
topení. Hrajte si alespoň 10 minut ráno před vaším odchodem a 20 minut večer. Uvidíte, že kočka bude mnohem klidnější, spokojenější a váš vzájemný vztah pevnější.
Druhým spouštěčem agrese je bolest nebo strach. Jde o tzv. obrannou agresi. Je-li vaše kočka neklidná a přitom se jí nic zvláštního nestalo a pozornosti má dostatek, vezměte ji k veterináři. Změna jejího chování může být způsobena bolestí, např. poškozeným zubem, prasklým drápkem, bolestí očí či uší. Kočka se nezvyklým a znepokojivým chováním snaží bránit vašim dotekům a manipulaci, které by jí mohli způsobit ještě větší trápení.
Třetím nejčastějším spouštěčem je teritoriální chování. Můj dům, můj hrad. Vaše obydlí je kočičím teriotoriem, o které se tato šelma nehodlá dělit. Agresivní a útočné chování v ní může vzbuzovat příchod návštěvy, nové zvíře v domácnosti ale také i nové dítě v rodině. V lepším případě bude značkovat boty, oblečení nebo kabelku, v horším případě bude skutečně nekompromisně útočit. Nikdo nesmí ohrožovat její prostor, klid a jistoty. V tomto případě jde o nejhůře řešitelné chování – nejlepší je udržet kočku v klidu, zaměstnat ji např. interaktivní hrou a držet ji od návštěvy dál.
Znaky agrese:
- hlasité mňoukání a vrčení
- časté ataky
- silné kousání, škrábání a sekání packou
- chování lovce vůči lidem - nezvaný host je lovenou kořistí
- kočka zdánlivě bezdůvodně útočí
- nadměrné a neobvyklé značkování
- časté ničení zařízení bytu
Kočky se instinktivě za každou cenu snaží chovat jako dřív, kdy jim dané chování přinášelo nějaký zisk. Chceme-li tedy tuto agresi potlačit, je třeba kartu obrátit: kočku odměňovat za dobré chování a vyhýbat se příčinám útoků. Konkrétně tedy krmit a opečovávat kočku pravidelně, nejlépe přibližně ve stejnou hodinu, dostatečně ji zaměstnávat interaktivními hračkami a v době, kdy čekáte možnost vzniku nechtěného chování, na chvíli jí odepřete vaši přítomnost. A hlavně vydržte, dokud kočka nepochopí, že teď je vše jinak.
Pár tipů, co ‘’kočičího’’ mít doma:
Držíme vám tlapky, aby vaše kočka byla tím nejmírumilovnějším stvořením.