Chování a temperament
Křeček je malý nezávislý hlodavec, který je aktivní především v noci. Jeho kořeny jsou v Asii. Přinejmenším je v noci aktivnější než ve dne. Nebude vám skákat po stropě, ale zcela potichu také nebude. Miluje pohyb, aktivitu všeho druhu - lezení, běhání v kole, šplhání, prolézání všech možných úkrytů a zákoutí. Určitě jste v nějaké chovatelské prodejně viděli křečky, kteří byli v jedné kleci v hojném počtu. Na to pozor. Křeček je samotář. Je mu dobře, když má svou klec pro sebe. Umístění více křečků do jedné klece, bez ohledu na věk či pohlaví vede většinou k agresi a fyzickému napadání. Občas toto soužití končí i fatálně. Takže jedna klec, rovná se jeden křeček.
Křeček, ačkoli se to nemusí zdát, není zrovna milovník mazlení. Maximum něžností, které v klidu zvládá, je chování v dlaních. Bližší kontakt ho děsí a stresuje, proto se ho nesnažte úzkostlivě mazlit na obličeji nebo přitisknutého na hrudníku. Bude se pravděpodobně bránit, může i kousnout. Březost u křečků je velice krátká, trvá pouze 16 až 21 dní, délka života je pak dle vhodnosti podmínek chovu 2 až 3 roky.
Možná jste už slyšeli i název křečík. Ano. To je správně, existují křečci i křečíci. Jsou to dva odlišné rody myšovitých hlodavců. Pro laika to ale není příliš důležité, protože křečík je oproti křečkovi pouze menší. Jinak se v ničem neliší.
Druhy křečků
Křečci a křečíci se jako mnoho dalších zvířat vyskytují hned v několika druzích. Odlišují se především velikostí a vzhledem, srstí. Chováním, nároky na chov i výživu se zpravidla nikterak zásadně neliší. Představme si je tedy blíže.
Křeček syrský (křeček zlatý) - Křeček syrský, nazývaný také jako křeček zlatý nebo křeček medvědí, je asi nejznámější druh, který se nejčastěji chová jako mazlíček. Jde o největší druh, dorůstá do délky až 20 cm a hmotnosti kolem 150 g. Co se srsti týče, existuje mnoho variant. Rex, dlouhosrstý, se zvlněnou srstí, v mnoha odstínech. Proto můžete vidět dva syrské křečky, kteří budou mít shodnou pouze velikost, jinak budou mít zcela odlišný vzhled. To je běžné. Syrský křeček je natolik populární, že jej můžete přihlásit na výstavu.
Křečík džungarský - Druh křečka džungarského pochází z Kazachstánu, znám je od roku 1770. Zajímavostí tohoto druhu křečka je fakt, že v zimě mají téměř bílou srst. Proto se jim občas říká také „winter snow“. Poznávacím znamením jsou krásné tmavé korálkové oči a tmavý pruh srsti na zádech, od hlavy k ocásku. Vzhledem k tomu, že jde o křečíka a ne křečka, dorůstá hmotnosti pouze 19 až 45 g. Délka těla pak dosahuje maximálně 8 cm. Srst je hladká a krátká, vyskytuje se v barvě hnědé, šedé a melírované. Křečík džungarský má tu výhodu, že jej lze chovat ve více jedincích v jedné kleci. Snáší se výjimečně dobře. Jedinou nevýhodou tohoto druhu je to, že se dožívá pouze přibližně jednoho roku.
Křečík Campbellův - Campbellův křečík je velmi podobný křečíkovi džungarskému, pochází z Mongolska. Je jen o něco oblejší, má níže posazené oči a na zimu nemění srst ani její barvu. Křečík campbellův se nedá běžně zakoupit ve zverimexu, jde o ojedinělé plemeno, které musíte shánět přímo u chovatelů. Zvláštností tohoto druhu je, že nemá rád, pokud ho rukou vyndaváte z jeho obydlí. Je velmi teritoriální, ne agresivní, ale nemá rád, pokud mu zasahujete do jeho prostoru. Proto je k jeho vyndání z klece vhodné použít například papírovou krabičku. Poté už na něj můžete sahat, nebude nevlídný. Campbellův křečík se dá chovat po více jedincích v jedné kleci, maximum jsou ale tři křečíci. Jen je nutné dodržet pravidlo stejného pohlaví. Pokud ale vypozorujete agresivitu, kousance a napadání, je nutné jim obydlí oddělit. Co se týče vzhledu a těla, dorůstá do délky až 10 cm, hmotnost se pohybuje mezi 35 až 50 g a dožívá se 1,5 až 2 let.
Křečík Roborovského - O tomto druhu křečíka jste dost možná vůbec ještě neslyšeli. Pochází z Mongolska, jde o vzácné a málo chované plemeno. Je vůbec nejmenší. Dorůstá do délky pouze 4 - 6 cm a hmotnost a hmotnost je maximálně 29 g. Má rád písek, ostatní křečci preferují spíše travní porost. Tomu odpovídá i jeho barevný ráz, na zádech, při pohledu shora, má pískově žlutou barvu. Chloupky jeho srsti nejsou přiléhavé, ačkoli je krátkosrstý. To způsobuje, že je vidět spodní část chloupků a prosvítá jejich namodralá část. Zajímavostí křečíka roborovského je i to, že má nad každým okem bílou skvrnu. Poslední roky získává tento druh na oblibě, běžně se s ním v prodejně nesetkáte, ale už není tak obtížné jej sehnat.
Křečík čínský - Čínský křečík je na první pohled od ostatních druhů lehce rozpoznatelný, a to především díky ocásku. U ostatních druhů je krátký zavalitý ocásek téměř neviditelný, čínský křečík má ocásek naopak delší, až 2,5 cm. Dorůstá délky asi 12 cm a hmotnost může být až 45 g. Díky poměrně protáhlému tvaru těla i hlavy není tolik zavalitý a připomíná spíše myšku. Nejznámější zbarvení je šedé s tmavým pruhem na zádech, existují ale i další barevné varianty jako bílá nebo strakatá. Tento křečík je výjimkou v tom, že je velmi mazlivý a přívětivý k lidem, pokud ho od malinka ochočujete. Ale zde platí dvakrát, že nesnese další jedince svého druhu v jedné kleci.
Péče a životní podmínky
Křeček je sice malý, ale určitě ocení velký prostor, který může probíhat a prozkoumávat, přeci jen je to malý aktivka. Minimální rozměr klece je 60 x 40 cm. Určitě ale využijte prostoru, který doma máte a kupte velkou a vyšší klec, do které můžete uchytit různé tunely, domečky, houpačky, běhací kolo, lávku a další prvky, kde se křeček může vyřádit a nebude tak vymýšlet lumpárny. Dopřejte mu hračky a věci na okus. Bezva jsou větvičky ovocných stromů, lýkové pletené míčky nebo dřevěné hranolky.
Nezapomeňte také na toaletu. Křeček je velmi čistotné zvíře a nemá rád mokrou a znečištěnou podestýlku. Rád a rychle se naučí používat záchodek, který mu pravidelně čistěte. Misku na krmivo dejte na opačnou stranu klece, než toaletu a vodu dávejte do pítka, ne do misky. Lépe se z něj pije a voda v něm zůstává čistá.
Krmení
Křečci jsou opravdu nenároční strávníci. Jejich krmení je dobře dostupné a finančně velmi přívětivé. Krmnou směs ve formě sypané nebo granulované seženete téměř v každé prodejně krmiv a často už i v prodejně potravin. Krmivo jako takové můžete obohatit čerstvou zeleninou, kouskem ovoce nebo třeba oříšky. Při pohledu na složení krmných směsí zjistíte, že krmivo pro křečka hravě zvládnete namíchat i sami. A můžete dělat i malé změny ve složení, tak bude krmivo i atraktivnější. Super jsou i rozinky, slunečnicová semínka nebo mouční červi. Pozor si dejte jen u křečíka campbellova. Kvůli tomu, že má sklon k cukrovce, vynechtejte sladké věci, jako jsou piškoty, ovoce, slunečnice a pamlsky. Odměňte je raději čerstvým senem.