Nedávno jsi pro nás natáčel kampaň na Rychlého psa. A já o tobě vím, že máš také pejska...
Ano, mám. Je to kříženeček Jacka Russela a Parson Rusella, letos oslavil pět a půl roku a jmenuje se Malfoy. Je to takový nezničitelný uličník a správný sígr. Zkrátka jako snad všichni zástupci těchto temperamentních plemen.
Jak dlouho už ho máš?
Mám ho od štěňátka, znám se s majitelkou jeho maminky, fenky Aginy. Zrovna v tu chvíli, kdy jsem zvažoval, že bych si pořídil pejska, se mě zeptala, zda nevím o někom, kdo by chtěl štěňátka Jacků. Tak jsem se jel podívat, pomazlit a hned jsem si jedno vybral a vzal domů.
Takže si chtěl vyloženě toto plemeno?
Buď jsem chtěl staforda nebo stafbulíka anebo jackouše. Takže to hezky zapadlo do těch tří plemen, která jsem si vybral.
Prozraď, jak vůbec probíhal výběr štěňátka.
Říkal jsem si, že si nejspíš vyberu to štěňátko, které zaujmu první. Jenže se samozřejmě na mě všechna ta štěňátka sesypala, začala mi cupovat nohavice, kaničky od bot… Všechna byla hodně akční. Mezitím, co jsem se o nich asi půl hodiny bavil s jejich majitelkou, to pejsky postupně přestávalo bavit. A Malfoyek byl ten, co u mě vydržel nejdéle. Ostatní už byli v pelíšku u maminky Aginy. Když si Malfoyek uvědomil, že je u mě sám, šel se podívat k pelíšku. Vešel do něj, všem štěňátkům se prošel po hlavách a následně se přes ně rozvalil. Tak jsem si říkal, že přesně tohohle hajzlíka chci, ten je pro mě (smích).
A s rodinou Malfoyka jsi stále v kontaktu?
Ano, se známou Hankou jsme stále v kontaktu. Sem tam mi pohlídá Malfoyka nebo zajdeme na společnou procházku. Teď jsme se tedy asi půl roku neviděli, ale píšeme si, informujeme se o novinkách, jak se má Agina, jak se má Malfoyek. Máme o našich chlupáčích přehled.
Jsi ten typ páníčka, co slaví i pejskovy narozeniny?
Narozeniny úplně neřešíme. Sice vím přesně, že se narodil 18. července, ale nějak zvlášť to neoslavujeme. Partnerka ale má psí kuchařku a když je chuť, tak mu něco dobrého upeče.
Jackové jsou dost akční, platí to i o tvém pejskovi?
Rozhodně ano. Už ve třech měsících jsem s ním udělal dvacetikilometrovou túru. Byl jsem zvědavý, co vydrží. Konkrétně jsme vyrazili na Lysou horu a ten malý šílenec tam lítal sem a tam. Pořád potřebuje pobíhat, hodně s ním jezdíme na chatu, kde se krásně vyblbne. Má pořád balonek v puse. Hodně oblíbený má ten, co voní po slanině, to je jeho dítě (smích). Je schopný si s ním hrát tři dny v kuse. A má i osobní rekord.
Povídej...
Jednou jsme jeli na jednu zahradní party, kde bylo kolem pětatřicet lidí. Přijeli jsme tam asi v deset hodin dopoledne, kdy se chopil balonku, a v jedenáct večer ho vyplivnul a šel spát. Třináct hodin za nim lítal, vždycky si našel nějakou oběť, která mu ho házela. Je to magor (smích).
A odpočívá vůbec někdy?
Jasně. Mám s ním režim tři delší procházky za den, házím mu balonek, někdy zajdeme i na psí hřiště. No a a mezitím si i pospí. Zhruba od čtyř let je schopný se “vypnout” a je z něj i takový ten „gaučák“, který umí prospat den. Ale jakmile řeknu „jdeme ven“, změní se v torpédo.
Co všechno umí?
Zvládá základní povely jako sedni, lehni, pac, popros. Umí se i plazit anebo udělat otočku. A pak zvládne vydržet s jakoukoli dobrůtkou na čumáku, dokud mu nedám povel. Kolikrát se mu povede, že si pamlsek vyhodí a sní ve vzduchu. A co mám oblíbené, tak na něj jakoby gestem vystřelím a on udělá mrtvolku. Občas ho také vezmu na psí hřiště, na agility. Ale nemám na to tolik času, kolik by bylo potřeba.
Čím ho rozmazluješ?
Miluje sušená masíčka, takže ty dostává pravidelně. Co se třeba týče spaní v posteli, tak to má zakázané. Ale může se v ní s námi ráno pomazlit. Jinak ho rozmazluju klasicky mazlením a drbáním.
Jsi dost zaneprázdněný, bereš ho i s sebou do práce?
Když byl štěňátko, tak první tři čtvrtě rok byl se mnou prakticky pořád. Bral jsem ho i do divadla, měl s sebou přenosnou tašku, bedýnku a pelíšek. Pomaličku jsem přidával čas, kdy byl doma sám. Dneska už je zvyklý být třeba devět hodin sám a zvládá to úplně v pohodě.
A dělával na protest třeba nějaké naschvály?
Jojo… Nejdřív jsem ho nenechával sám ani, když jsem šel na záchod. Pak jsem se začal zavírat a dopadlo to tak, že když jsem otevřel, měl jsem před dveřmi truc loužičku. A to dostal vilagoš, uličník.
Není to tak dlouho, co jsme slavili Vánoce. Co tvůj hafan a dárky?
Dárky dostává hlavně od mé a partnerčiny rodiny. Moje maminka a babička nikdy nechtěly pejska s tím, že zvířata nepatří do bytu. A u mé partnerky to bylo stejně, také nemohla mít psa jako malá. Ve finále jsou to ty klasické „psí babičky“, které Malfoyka nejvíc rozmazlují. Každopádně já mu dárky nedávám, ale právě od maminky, babičky, maminky partnerky dárky dostane. Má je dokonce hezky zabalené pod stromečkem se jmenovkou, takže si je může rozbalit. O Vánoce měl oblečený i sváteční úbor, obojek s motýlkem, byl prostě za frajera (smích).
Máš s ním nějakou veselou vánoční historku?
(smích) Mám, ale je trošku nechutná. Stalo se to o první Vánoce, co slavil se mnou a tehdejší partnerkou. 23. prosince jsme zdobili dárky, Malfoyek se do toho motal, ale my jsme se mu v tu chvíli příliš nevěnovali. Druhý den jsme se ráno vzbudili a na čůrací plíně, kterou měl jako malý, jsme našli Malfoykův dárek v podobě vánočního hovínka. Bylo se třpytivými hvězdičkami, které slízal přitom, co jsme zdobili dárky. Vypadalo to hodně vtipně (smích).
Platební metody
