Kočka a vztah k majiteli
O kočkách se již roky traduje, že jsou individualisté. Mají rády klid, celé dny prospí a mazlit se s nimi můžete jen tehdy, když si pro pohlazení samy přijdou. V některých případech je to 100% pravda, některé domácí kočky jsou ale za pozornost rády, budou vám dělat společnost na každém kroku a pohlazení vždy odmění slastným vrněním.
Vždy je to o povaze daného jedince, ale můžete vztah s kočkou posílit a pracovat na něm. Jen to bude chtít především hodně trpělivosti a trochu toho pozorování a poznávání vaší kočičky.
Bezpečí pro kočku
Základem úspěchu je dopřát kočce bezpečné prostředí. V praxi to znamená např. umístit misky s vodou a krmením na místo, kde ji nebude nikdo a nic vyrušovat. Nedostanou se za ní jiná zvířata, nebudou jí při krmení zlobit malé děti, nebudete kolem ní neustále procházet apod. Jednoduše řečeno, bude se soustředit na krmení a v blízkosti nebude nic, co by ji rozptylovalo.
Dalším důležitým umístěním je pelíšek a škrabadlo. Kočka prospí za den více jak 12 hodin a právě proto je důležité pelíšek umístit na klidné a teplé místo. Kočky teplo milují a vyhledávají. Vhodné je tedy zavěsit pelíšek na topení, nebo jej umístit v blízkosti zdroje tepla. Pokud máte doma psa nebo děti, které kočičku na každém kroku pronásledují, dopřejte jí odpočinek v dostatečné výšce, např. za pomoci vysokého škrabadla či odpočívadla.
Pocit bezpečí musí přicházet i z vaší strany, tedy od člověka. Kočky nemají rády hluk a stres, vyhněte se křiku v domácnosti a hlučným činnostem. Pokud je potřeba něco opravit a potichu to nejde, dejte nejprve kočičku do bezpečí jiného pokoje, zahrady či přepravky. Na kočku nedorážejte a nesnažte se s ní přátelit za každou cenu. Ona přijde za vámi sama, pokud ucítí, že je vše v pořádku a nemusí se ničeho obávat.
Jaka poznám, že se kočka cítí v bezpečí? Po příchodu domů mě vítá, asistuje mi při domácích činnostech, jako je např. vaření či mytí nádobí. Spokojeně odpočívá na klíně či v blízkosti jiných členů domácnosti. Je uvolněná, s chutí spořádá krmení a vrní blahem při drbání. Naopak, pokud kočka pocit bezpečí necítí, má potřebu se schovat, je naježená, vše sleduje, trhavě mrská ocasem.
Řeč kočičího těla
Kočičí řeč nespočívá pouze v mňoukání, i když je to ten nejzřetelnější způsob. Často komunikují i řečí těla. Pozorujte kočičku bedlivě a zjistíte, jak se chová předtím, než uteče do bezpečí. Díky těmto signálům budete vědět, co je kočce nepříjemné a že je čas něco změnit.
Jak již bylo zmíněno, nejčastěji uvidíte naježenou srst, prohnutý hřbet, napětí v celém těle, mrskání ocasem. Toto chování může být doprovázeno mňoukáním, prskáním a syčením.
Hra s kočkou
Koťata bývají velmi hravá. Některým kočkám to vydrží do dospělosti, jiným už tolik ne. Co ale všem zůstává, je lovecký pud. Pokud hru nastavíte tak, že kočka loví kořist, pak zaujmete téměř každou. A protože naším cílem není jen zabavit kočku, ale vybudovat si vztah, budou ideální volbou škádlítka a udice. Společná hra je ideální činností právě pro budování vzájemného vztahu.
Pochlubte se, jakého čtyřnohého parťáka z kočičího odboje máte doma vy. A je to spíše šéf vaší domácnosti nebo mazlivý kamarád?