Maltézský psík 🐶

S trochou nadsázky lze říct, že maltézský psík je starý jako lidstvo samo. Bezesporu je to jedno z nejstarších, historicky doložených psích plemen a první zmínky o podobných psech pocházejí už z období zhruba 400 let př.n.l. Maltézský psík pochází z centrálních oblastí Středomoří a ostrova Malta. Tam v hojném počtu obýval přístavy přímořských měst a sloužil k lovu myší, krys a jiných malých hlodavců ve skladištích a podpalubích lodí. Díky pozornosti krásných a bohatých dam té doby, povýšil maltézský psík z „krysaříka“ na společníka a mazlíčka.

Maltézáček se začal zvolna šířit Evropou a všude si získával nové a nové příznivce. V době panování Jindřicha VIII. se maltézský psík dostal na Britské ostrovy. I zde se stal mazlíčkem šlechty a královské rodiny. V oblibě ho měla královna Alžběta I., skotská královna Marie Stuartovna a později také královna Viktorie. Koncem 17. a začátkem 18. století přišli někteří chovatelé s myšlenkou vylepšit plemeno tím, že ho prošlechtí s cílem získat ještě menšího psa, zhruba velikosti veverky. Docházelo k masivnímu křížení s jinými psy malých plemen, například pudly, malými španěly nebo malými východoasijskými plemeny. Výsledkem tohoto experimentu bylo tolik různých psů, že došlo ke vzniku několika nových plemen, například bišonka, havanského nebo boloňského psíka. Pro samotného maltézského psíka však mělo šlechtění téměř fatální následky, vedoucí skoro k zániku rasy.    

Už od pohledu je maltézský psík elegantní, sladký, roztomilý, hravý a přátelský pes, který má rád lidi a vyžaduje jejich společnost. Roli společníka zastává už po staletí a možná také díky tomu jen velmi špatně snáší samotu a odloučení. Jiná zvířata zpravidla dobře toleruje, ale někdy může být žárlivý a majetnický na svého pána a tehdy vnímá ostatní zvířata jako konkurenci. Maltézský psík vyniká bystrým úsudkem a vysokou inteligencí, proto je snadné jej vycvičit nebo naučit novým kouskům. Jeho citlivá duše však potřebuje laskavé zacházení a pozitivní výcvik za pomocí pochval a potravinových odměn.

Maltézský psík je malý, společenský pes s obdélníkovou stavbou těla, dlouhou bílou srstí a noblesním držením. Hlava má mírně zaoblenou lebku s výrazně vyznačeným stopem. Výrazné, kulaté oči mají čilý a pozorný výraz. Uši jsou vysoko nasazené a bývají neseny svěšené po stranách lebky. Klenutý krk je nesen hrdě vztyčený. Dlouhý trup má prostorný hrudník s dobře klenutými žebry, horní linie je rovná až k místu nasazení ocasu. Vysoko nasazený ocas tvoří jeden velký oblouk, který se dotýká zádě. Rovné končetiny jsou rovnoběžné. Pro maltézského psíka je typická rychlá, cupitavá chůze. Dalším typickým znakem je dlouhá, bílá, lesklá, hedvábná srst sahající až k zemi. Srst postrádá podsadu a díky tomu je maltézský psík vhodný i pro alergiky, protože pes nelíná. Dospělý maltézáček má kohoutkovou výšku 20-25 cm a v dospělosti dosahuje váhy 3-4 kg.

Maltézský psík je poměrně aktivní i v interiéru, takže k udržení dobré kondice už nepotřebuje dlouhé venkovní procházky. Je to pes předurčený k chovu v bytě a čistotě. Na venkově by bylo obtížné chránit dlouhou, bílou srst před zašpiněním a zacucháním. Maltézáček obvykle dobře vychází s dětmi, ale protože je malý a snadno zranitelný, nedoporučuje se do rodin s hodně malými dětmi, které by mu mohly nechtěně ublížit. Maltézský psík je velmi náročný na přítomnost svého pána a také jeho srst vyžaduje pravidelnou péči. To může být pro něho přítěží, ale pro někoho naopak příjemnou starostí. Zvláště senioři mnohdy patří k nadšeným chovatelům tohoto plemene, protože pravidelná péče o chlupatého přítele vyplní jejich každodenní život a dává mu smysl.

Péče o srst maltézského psíka je kapitola sama o sobě a představuje podstatnou část péče o tohoto krásného psa. Srst je potřeba chránit před ušpiněním. Samozřejmostí je časté koupání a denní pročesávání a úprava srsti. Různé tipy a triky jak si péči o srst usnadnit a jak ji dělat efektivně, jsou jistým know-how každého chovatele, ale v chovatelském klubu nebo chovných stanicích určitě dostane začínající chovatel dostatek potřebných informací. Pro mnoho chovatelů je pravidelná péče o srst maltézáčka jakýmsi příjemným rituálem a ne pouhou povinností.

Maltézský psík bývá obvykle zdravý a ve větší míře není náchylný k výskytu dědičných chorob. I u něj se však mohou v průběhu života některé nemoci objevit. Vyskytnout se může luxace pately, progresívní atrofie sítnice, hypoglykemie, reverzní kýchání, syndrom třesu (syndrom bílého psa), kolaps průdušnice nebo portosystémový zkrat jater (PSS).

Maltézák nepotřebuje velké množství krmiva. Doporučuje se kvalitní suché krmivo určené pro malé plemena, rozdělené do dvou denních jídel. Druh krmiva závisí na věku a úrovni aktivity psa. Dávejte pozor, aby jste svého psa nepřekrmovali. Upravte krmnou dávku podle aktuálních potřeb Vašeho psíka tak, aby byly uspokojeny jeho nutriční požadavky, ale zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému tloustnutí a obezitě psa. Někteří maltézáci mají citlivý zažívací systém a mohou být vybíraví v jídle.