Co pro vás dělám?
Ve společnosti Spokojený pes pracuji téměř deset let. V centrálním skladu v Říčanech jsem prošel několika pracovními pozicemi. Nyní pracuji na pozici vedoucí směny. Zde mám na starosti zejména provozně technické vybavení skladu, jako jsou například balicí stroje, dopravníky, paletové vozíky a velkou manipulační techniku. Dále je mojí náplní práce správa vozového parku našich Rychlých psů. S mými kolegy Davidem a Dominikem řídíme expedici tak, aby se všechny zásilky dostaly k tlapkám vašich mazlíčků co nejdříve.
Co mám na své práci nejraději?
Na mé aktuální pracovní pozici se mi líbí její různorodost. Jak je zmíněno výše, má pracovní pozice nezahrnuje pouze technickou oblast, ale zastanu administrativu a řešení běžných i složitějších problémů. Rovněž se zde snažím hledat různá zlepšení, jak technická, která usnadní práci našim zaměstnancům ve skladu, tak i běžná kreativní vylepšení pro všechny ostatní.
Můj příběh:
Jako „kluk z vesnice“ jsem vyrůstal od malička mezi zvířaty, a tak můj vztah k nim byl vždy vřelý. Po mém odstěhování od rodičů a osamostatnění jsem kromě akvária s rybičkami choval například fretku. Později jsme s mou přítelkyní chovali několik pískomilů a dva burunduky páskované. O pár let později jsme si pořídili štěně Rottweilera. Dostal od nás jméno Démon a byl to ten nejlepší psí parťák, jakého jsem kdy potkal. Zemřel bohužel před šesti lety v úctyhodném věku téměř třinácti let. Ještě v době, kdy byl náš Démon na světě, jsem zachránil život malému „voříškovi“ (kříženec parson russella a knírače, osm týdnů starý), kdy byl pořízen do rodiny, která se o něj nedokázala postarat a pejsek již v tak malém věku nesl známky týrání. Pejska v současné domě stále máme. Jmenuje se Ron a díky své russellí povaze je s ním ohromná legrace. Letos mu bude už jedenáct let. Nesmím také zapomenout zmínit jeho parťačku, a to kočku jménem Bee. Té bude letos sedm let. Dále jsem se díky možnosti volného prostoru věnoval svému snu, a to chovu papoušků. Vlastnil jsem cca čtyřicet papoušků a zastoupené druhy byly: Agapornisové (Fisheri, Škraboškové a Etiopské), Rozely (Penant, Pestré a Žlutobřiché), papoušky Senegálské a můj nejoblíbenější druh, Mníšky Šedé v různých mutacích. Tomuto koníčku se bohužel nyní věnovat nemohu, neboť na současné adrese, kde bydlím, k tomu nemám vhodné prostory a i časově jsem více vytížený. Stále ale doufám, že budu mít možnost se znovu k této mé zálibě v budoucnu vrátit.