Nejdříve si však povíme něco o samotné slinivce. Slinivka břišní neboli pankreas je protáhlá žláza uložená za žaludkem podél prvního úseku tenkého střeva. Jedná se o žlázu, která zásobuje dvanáctník trávicími šťávami. Nejčastějším onemocněním slinivky břišní je její akutní zánět. Méně často se můžete setkat s nedostatečností slinivky břišní, označovanou zkratkou EPI. Toto onemocnění se vyznačuje nedostatečnou produkcí šťáv klíčových pro trávení bílkovin, škrobů a tuků. Při nedostatku “trávicích šťáv” tělo nemůže využít přijatou potravu, která pak vychází nestrávená se stolicí. Pes vlastně strádá hladem přesto, že přijímá většinou více potravy, než bývá obvyklé.
Nejvážnější situace se vyznačuje záchvatovitými stavy často zaměňovanými s epilepsií. Pes projevuje bolestivost při zvednutí pod bříškem za hrudní kostí. V nejtěžším záchvatu leží bezvládně na boku a nereaguje, protože se nachází ve stavu šoku, který může skončit i celkovým selháním krevního oběhu a úhynem. Naštěstí u psů bývají tyto stavy velice vzácné.
Nejčastějšími příznaky zánětu slinivky jsou tedy zvýšená chuť k jídlu a bolesti břicha. Dále také můžeme pozorovat tyto příznaky:
- zvracení
- zápach z tlamy
- plynatost
- potíže s dýcháním
- zvýšenou teplotu
- nechutenství
- deprese
Problém se slinivkou velmi často trápí obézní pejsky. Proto se vždy snažte držet vašeho psího parťáka na optimální váze. Dědičnost tohoto onemocnění není zcela prokázána, jsou však plemena, která na toto onemocnění trpí častěji. Jsou to zejména knírači, šarpejové, boxeři a němečtí ovčáci. Problémy nastávají nejvíce ve středním a vyšším věku, častěji slinivka trápí také kastráty, ale to je zase spojené s tím, že bývají častěji obézní. Toto onemocnění může samozřejmě potrápit všechna plemena bez výjimky.
Velmi důležitou roli v léčení má tedy právě dieta nebo způsob výživy psa. Každé dietní opatření musí respektovat tyto tři nejzákladnější požadavky: nízký obsah tuku, vysoce kvalitní bílkovina a podávání krmiva po menších dávkách. Trávení tuků je nejnáročnější trávicí proces a závisí z velké části právě na slinivce. Běžně dostupná light krmiva sice pomohou váhu snížit, nejsou ale určena na dlouhodobé udržení kondice. Při podezření na problémy se slinivkou se proto vždy obraťte na svého veterinárního lékaře. Veterinární dieta je totiž nejen redukční, ale zároveň udržovací (za předpokladu změny krmné dávky).
Dieta pro slinivkáře nesmí obsahovat více než 20 g tuku na každých 1 000 kalorií. Snadná stravitelnost bílkovinných složek krmiva může být zajištěna jen používáním vysoce kvalitních bílkovin živočišného původu v čisté svalovině, vejcích, eventuálně mléčných výrobcích.
Vašeho psího parťáka pak na dietě krmte nejméně třikrát denně ve velmi malých dávkách, aby zažívací trakt nebyl přespříliš zatěžován najednou. Nezapomeňte, že každá redukční dieta jde ruku v ruce s pohybem a omezením pamlsků.