Jak již bylo řečeno v minulém díle, na zkouškách obedience je možné soutěžit ve čtyřech výkonnostních kategoriích. Přesněji řečeno, v mezinárodním řádu jsou specifikovány pouze 3 kategorie a to OB1 až OB3. Pro Českou republiku máme národní řád, který nám umožňuje soutěžit ještě v jedné kategorii a tou je OB-Z.
OB-Z je oficiální kategorie začátečníků, jejíž absolvování minimálně na známku “dobře” vás opravňuje k postupu do kategorie OB1. Pro postupy do vyšších kategorií je zapotřebí splnit zkoušku OB1, ev. OB2 minimálně na známku “výborná”, což znamená získat minimálně 256 bodů ze 320 možných. Kdo si pamatuje z předchozího článku, že tým vždy plní 10 cviků, možná mu v tuto chvíli nejde do hlavy, jak získat tak velké množství. Za každý cvik je možné získat až 10 bodů a získané body jsou vždy násobeny předem daným koeficientem.
Níže se zaměříme na cviky, které je potřeba umět k absolvování zkoušky OB-Z, jak ideálně by mělo jejich provedení vypadat a za co vám rozhodčí mohou strhnout body.
Jediný skupinový cvik, který je ve zkoušce přítomen, je odložení ve skupině v sedě. Tuto skupinu tvoří minimálně 3 a maximálně 6 účastnících se týmů. Nastoupí společně do ohraničeného prostoru a seřadí se do řady minimálně 3 metry od sebe. Jsou-li všichni nachystáni, steward zavelí pokyn “odpoutat psy” a “cvik začíná”. Poté, opět na pokyn stewarda, psovodi dávají povel “sedni” nebo “zůstaň” a odchází cca 20 metrů od psa. Ve vzdálenosti stojí čelem ke psu a čekají cca 30 vteřin na další pokyn stewarda, aby se mohli vrátit zpět ke psu. Při tomto cviku mohou být týmu strženy body za neuposlechnutí povelu a nutnost jeho opakování, za štěkání, přešlapování a výrazný neklid či měnění pozice.
Typickým cvikem u jakékoli poslušnosti je chůze u nohy. V případě zkoušky OB-Z probíhá chůze se psem na volno, v normálním tempu a s předem přesně danou trasou. Nejprve společně obejdou kruh o poloměru 4 metry a poté plynule přechází v chůzi rovně v délce cca 15 kroků. Na začátku cviku zazní povel “k noze” a po zbytek cviku již psovod nic neříká a je slyšet pouze stewarda, který instruuje psovoda k zastavení a ukončuje cvik. Pokud pes opustí psovoda, nebo se celou dobu drží od psovoda ve vzdálenosti půl metru a víc, cvik nesplnil a získává 0 bodů. Další ztráta bodů může přijít při nedodržování směru, opakování povelu či nedostatečném kontaktu.
Dalšími dvěma cviky je odložení za chůze. V jednom případě se jedná o odložení do sedu, v druhém si může psovod vybrat, zda-li bude odkládat psa do lehu či do stoje. V druhém případě musí psovod předem informovat, jakou pozici si pro tento cvik vybral. Každý z těchto cviků má však trochu jiné provedení. Při odložení do lehu (ev. stoje) psovod pokračuje dále a na pokyn stewarda se obchází vzdálený kužel a míří směrem zpět ke psu. Pokračuje však dále za psa a čeká na další pokyn stewarda, aby se otočil a vrátil ke psu. Ve chvíli, kdy psovod psa míjí, dává povel “k noze”, pes se přiřadí a společně pokračují dále, dokud je steward nezastaví a neukončí cvik. Po celou dobu cviku jde psovod stále stejným tempem a nezastavuje se. Při odložení do sedu pokračuje psovod pouze jeden až tři kroky dále, kde se zastaví a otočí ke psu. Pak čeká na pokyn stewarda a přiřadí se zpět ke psu, tím cvik končí. Při odložení za chůze mohou být strženy body za neuposlechutí povelu, za velmi pomalé provedení cviku, za nekorektní chůzi u nohy, za změnu tempa psovoda, za změnu pozice či chybně provedenou pozici nebo třeba za posunek rukou či jinou řeč těla.
Přivolání, opět jeden z velmi častých cviků na různých soutěžích a zkouškách poslušnosti. Na obedience zkouškách to probíhá tak, že na pokyn stewarda psovod velí “lehni” a odchází od psa cca 20 metrů daleko. Na pokyn stewarda se zastavuje a na dalšího jeho pokyn přivolává psa. Provedení může být dvojího způsobu, který si psovod předem vybere. Jedna z variant je předsednutí před psovoda a s následným povele "k noze" se řadí k levé noze psovoda. Druhou možností je rovnou přiřazení k noze bez předsednutní. Ke snížení počtu získaných bodů dochází ve chvíli, kdy se pes zvedne či posouvá ještě před zazněním přivolávacího povelu a při pomalém přivolání. Samozřejmě při rychlosti je brán zřetel na tělesnou konstituci psa.
A protože je toho hodně, o zbylých cvicích kategorie OB-Z si povíme zase příště, ať se máte na co těšit.