Vyhrála jste titul Master of Psotoulky. Získat tolik psokladů není zrovna málo. Povězte nám něco o vašem psotoulkaření.
To máte pravdu, úplně snadné to není. Psotoulky sleduji prakticky od začátku, na prvních jsem byla v Telči, to bylo číslo pět. Pravidelně jsme začali jezdit od třináctých Psotoulek, to byl vrch Ostrý. Tehdy jsme hledali nějaké místo, kam se o víkendu podívat, a nemohli jsme nic vymyslet, nakonec jsem si vzpomněla na Psotoulky a tak nějak to začalo. Prakticky jsme si z Psotoulek udělali společného koníčka. Těšíme se, kam nás každé další zavedou.
Jaká byla ta největší motivace všechny psoklady ulovit?
Jezdíme tedy hlavně, protože nás to baví a tak trochu jsme si na Psotoulkách vypěstovali závislost a nemůžeme se dohodnout, jestli přestat, vynechat nebo pokračovat 😀 Ale před rokem to bylo trochu jiné, když jsme si na začátku roku přečetli, že ten, kdo bude první, získá „hafózní pohár“. To bylo jasno, museli jsme mít pohár a medaile 😀 Pro Dana byla největší motivace vyluštit tajenku a mít zásobu Spokoboxů.
Který výlet se vám nejvíc líbil?
To je hodně těžká otázka a jednoznačnou odpověď na ni nemám. Obecně se nám hodně líbí na horách, úžasný byl Plechý, Lysá hora nebo třeba Lusen. A zamilovali jsme si Šumavu, a to i přesto, že tam nemáme zrovna nejlepší cestu, rádi se tam vracíme. Určitě byla i jiná krásná místa, která by stála za zmínku, ale celkem často se s námi nekamarádí počasí. Takže třeba když jsme se sněhovými závějemi prodrali na Poledník, museli jsme k rozhledně na čtyřicet metrů, abychom vůbec věděli, že tam nějaká je, jinak je prostě všude jen vítr, mráz a bílo. My vůbec máme na bílé výhledy štěstí 😀
Máte z nějakého třeba i zajímavou nebo vtipnou příhodu?
Cestou nahoru na Bezděz jsem si potřebovala odskočit, vedle cesty byla stráňka dolů, uklouzla jsem na mokrém listí a spadla do čerstvého psího bobku. Samozřejmě za covidu nebylo nic otevřeného. Od té doby všude nosím antibakteriální ubrousky 😀
Nebo na Sovinci, tam jsem byla s holkama sama, k psokladu to bylo z parkoviště pár set metrů, než jsme tam došly, byly jsme mokré a od bláta, sáhla jsem do ztrouchnivělého pařezu pro krabičku a půlka pařezu mi spadla na hlavu. Jen pro představu, ten pařez měl určitě víc jak jeden a půl metru. Takže krom toho, že jsme byly mokré a od bláta, tak mě ještě bolela hlava a měla jsem všude kousky ztrouchnivělého pařezu, všechno se na mě přilepilo a nešlo to dolů 😀
Bylo nějaké místo, kam jste jela vyloženě jen kvůli Psotoulkám, a jinak by se vám tam moc nechtělo?
Kromě Telče, tam jsem pracovala, asi všechny. Ale nejde říct, že by se nám tam nechtělo, většinou se nám tam chce, jinak bychom nejeli. Už se nám moc nechce jezdit na Plzeňsko, tam jsou Psotoulky častěji než jinde 😀
Prý jste vyrazili za Psotoulkou až na Slovensko. Je to pravda?
Ano, byli jsme tam už dvakrát. Na dovolenou jsme si vybrali Vysoké Tatry a chtěli jsme navštívit hezká místa, která znají spíše místní, a Psotoulky nám přišly jako skvělá inspirace. Navíc okolo Vysokých Tater jich bylo opravdu hodně. Loni už to bylo pro nás trochu horší, protože před rokem jsme navštívili všechny Psotoulky na dosah. Myslím, že jich bylo jedenáct za sedm dní, měli jsme pak menší výběr a delší cesty, které komplikovaly i uzavírky, tak jsme stihli každý den jen jedny.
Povězte nám, co máte za chlupáče, ať víme, s kým psotoulkujete.
Mám dvě hladkosrsté foxteriérky, čtyřletou Torry a Cirru, ta má dva roky.
Jak si vůbec samotní hafani Psotoulky užívají?
Torry auto zrovna nemusí, ale jak jsme začali jezdit po dálnicích, je to o něco lepší. Cirrušce auto tolik nevadí, ale z dlouhých cest taky není nadšená. Samotné Psotoulky je baví, tak se jim to snažíme vynahradit hezkou a zábavnou procházkou. Mají rády nová místa, je to na nich vždycky vidět.
A odkud pocházíte? Měla jste štěstí, že byly toulky někde v blízkosti vašeho bydliště?
Pocházím z Jihlavy, tam jsme měli skvělý výchozí bod, ale i tak byla nejblíž asi Telč. Před rokem jsme se přestěhovali do Jemnice, to už je trochu horší, ale nedávno jsme měli štěstí, měli jsme kousek hrad Bítov. Jinak jsme vždycky rádi, když je něco blíž než 200 km 😀
Vy jste i jako první rozluštila tajenku. Bylo těžké na ni přijít?
Bylo to náročnější než v předchozích letech, ale byla to výzva, dost mě to bavilo.
Díky tomu jste vyhrála zásobu Spokoboxů na rok. To bude mít chlupáč určitě radost, že?
To ano, holky mají balíčky rády. Ať přijde, co přijde, vždycky si myslí, že tam je něco pro ně.
A zná už váš chlupáč Spokobox?
Jistě, kupovali jsme hned jeden z prvních. Vánoční máme, myslím, všechny, dokonce i speciální edici s dírami ve tvaru tlapiček. Mimo to se nám jako prvním podařilo rozluštit i první tajenku. Boxíků máme doma opravdu požehnaně, už několik let do nich balím dárky 😀
Na závěr nám povězte, jestli máte i letos v plánu obrážet psoklady?
Na prvních Psotoulkách jsme zatím byli, ale trochu se dohadujeme, jestli ano, nebo ne. Takový koníček leze trochu do peněz 😀
Platební metody
