Než se pustíte do drbání a střihání, je nutné si vždy nejprve uvědomit, že kočky jsou velice citlivá zvířata. Musíte si počínat citlivě a jemně, nikdy nejednejte silou. Možná ji v tu chvíli přemůžete, ale pro příště byste si zadělali na problém. Kočka si vše pamatuje, nebývá s ní tak snadné a kamarádské pořízení jako s většinou psů. A navíc, dost ošklivě vás může poškrábat nebo pokousat. Ne proto, že je zlá, ale proto, že se jen brání. Takže jemně, citlivě a s respektem.
Kočka, a to bez ohledu na plemeno, je nadmíru čistotné zvíře. Stará se o kožíšek, tlapky, snadno se učí na toaletu. Nestane se, že by se šelma radostně válela v krmivu anebo probíhala bahnité kaluže. Takže péče o ni je o to jednodušší. Na co se tedy zaměřit?
Pravidelně, ideálně na týdenní bázi, kontrolujte oči, drápky a uši. S menší četností, řekněme měsíční, se pak zaměřujte na kožíšek a zuby. Ale pokud máte kočku, která tráví velkou část dne venku, kožíšek můžete prohlížet častěji.
Oči
Oči jsou pro kočku velice důležité. Vezmeme-li v úvahu, jak tráví den, tedy pozorováním, hraním si a honěním hraček a případným lovem, bez očí by byla téměř ztracená a bez chuti do života. Pečlivě tedy kontrolujte nejen případný výtok, ale i drobné nečistoty okolo oka a také oko samotné. Zda reaguje, jak má, není zakalené, zašedlé nebo s krvácející žilkou. Kočky provozují velmi aktivní, někdy až bojové hry a ke zranění oka může dojít velice snadno. Pokud nic nezpozorujete, je to skvělé. V případě výtoků či malých nečistot doporučuji oko otřít tamponkem s přípravkem na péči o oči, například Dokonalou Láskou, která je zcela přírodní, pečující a také hydratuje oční okolí.
Uši
Kontrola uší je u koček trochu oříšek. Proto je dobré, více než u čehokoli jiného, začínat od kotěte. Problémy s ušima mají kočky spíše výjimečně, ale v zásadě jde spíše o dva typy potíží. Cizí těleso anebo zánět. Oboje se dá poznat nejlépe dle chování kočky - ta více třepe hlavou, packou si tře ucho anebo velmi často hlavou tře například gauč. Snaží se tak svědivé nebo bolavé ucho pomasírovat a ulevit si. Bohužel kočky si v tomto nedokáží pomoci. A je třeba jednat rychle. Výtok z ucha poznáte již pouhým pohledem, ale cizí těleso jako třeba nějaké travní semínko vidět vůbec nemusíte. Proto určitě navštivte veterináře, který je na podobné kontroly dobře vybavený. Pro běžnou, preventivní péči postačí kapky k čištění uší, jako jsou ty od MenForSanu nebo ubrousky Inodorina. Pokud ale máte kočku, která na záněty trpí opakovaně, ulevíte jí péčí pomocí přípravku Otodine.
Drápky
Ne nadarmo se říká, že má „drápky ostré jako kočka“. A hlavně ta, co žije převážně v bytě. Kočkám rostou drápky přibližně stejně rychle jako lidem nehty. Se stejnou četností, jako stříháme sobě nehty, bychom měli zastřihovat i ty kočičí. Když běhá kočka hodně venku, drápe se po plotech a stromech a škrábe kde co, většinou si tuto službu obstará sama. Kočka, která ale tráví většinu času v obýváku, bude mít zpravidla drápky delší. A to jí vadí při chůzi. Navíc se dlouhé drápky mohou snáze poškodit, například ulomením nebo rozštěpením. To bývá pro kočku bolestivé, především, pokud poškození sahá až k nervu. Proto zastřihujte pravidelně drápky kvalitními štípačkami. Doporučuji Kruuse, jsou malé, ostré ale mají bezpečnostní zářez a velmi ostré čepele. Střihnutí je tak čisté, bezpečné a bez štěpení. Předem si dobře prohlédněte drápek. Tmavý střed je živá tkáň, stříhejte vždy kousek před ní. Nastřihnutí tkáně drápku je pro kočku bolestivé, traumatizující a navíc jde o hodně prokrvenou oblast.
Kožíšek
Jak už bylo řečeno, kočka se o svůj kožíšek stará velmi dobře sama. Koupání šamponem je na místě, především máme-li kočku, která má volný pohyb doma i venku. Kočičí kožíšek nalapá spoustu prachu, drobných nečistot a pachů. Podle toho, jak moc je vaše kočka venku, volte pravidelnost koupání. U ryze domácích koček stačí jednou za tři měsíce, u koček, které jsou divoženky žijící hodně venku, bych doporučovala častější vydrbání. Jelikož ale kočka není milovnicí vody, zkuste spíše suché mytí a pečlivé kartáčování. Suché mytí, jak název říká, probíhá bez vody za pomocí speciálního šamponu ve formě pěny, tichého spreje nebo pudru. Velmi oblíbeným přípravkem je sprej Beaphar Bio. Pokud má kočka dlouhou srst, použijte i rozčesávací přípravek, třeba Biogance Xtra´Liss. Srst bude nádherně hydratovaná a její úprava nebude pro kočku bolestivá nebo nepříjemná.
Pravidelné kartáčování provádějte ideálně dvěma nástroji. Hřebenem či kartáčem a poté hrablem. První srst rozčeše, zbaví nečistot a hrablo odstraní uvolněnou srst a nejjemnější částečky špíny. Skvělou volbou je kartáč Zolux a hrablo Furminator. Domácí, nevýstavní kočky, prosím, nestříhejte.
Zuby
Kočičí zuby jsou celkem odolné a ostré. Dospělý jedinec jich má třicet. Odmala učíme kotě, aby si nechalo otevřít tlamu. Je to dobré jak pro kontrolu zubů, případně čištění, ale také pro podávání léků. U koček se přílišná manuální péče o zuby nedoporučuje, je to pro ně nepřirozené a díky vysoké citlivosti také nepříjemné. Pravidelně, stačí jen pohledem, kontrolujte, zda nemá kočka některé zoubky poškozené, zda jí některý nechybí a také, zda jsou dásně světle růžové. Určitě mohu doporučit preventivní podávání prášku PlaqueOff, který čistí zuby od plaku během krmení. Plak je totiž zodpovědný za většinu zubních potíží. Pokud ale čištění nebudete přehánět, bude určitě ku prospěchu. Volte kartáček, který má dvojitou hlavici. Díky tomu budete čistit zuby z vnější i vnitřní strany současně. Samotný proces bude tedy rychlejší a lépe snesitelný. Pastu volíme zásadně tu, která je určena kočkám a psům, ne lidem! Doplňkovou péčí je pak podávání dentálních pamlsků Kelparen. Ty pečují o zuby, jazyk i dech.
A to je ze základu vše 🙂 Kočka je dáma, stará se o sebe hodně sama. Ale někdy je nutné se na její hygieně podílet. Máte-li kočku doma odmalinka, učte ji nechat na sebe sahat. Tlapky, uši, zuby. Usnadní to jakoukoli další manipulaci s ní. Nic nepřehánějte, buďte citliví, jemní a uvidíte, že všechno zvládnete levou zadní a vaše kočka bude jako ze škatulky. Tlapku na to!
Platební metody
