Proč to ten pes dělá?

Konejšivé signály jsou určitým dorozumívacím prostředkem u psů. Používají je nejen při komunikaci mezi sebou, ale i v komunikaci pes – člověk. Jedná se o několik různých způsobů chování, které jsou více či méně viditelné a díky kterým dává pes najevo jistý nekomfort.

 

Nejvíce se s konejšivými signály setkáváme v komunikaci mezi psy. Proč tomu tak je? Jeden z důvodů je ten, že psi těmto signálům porozumí, správně na ně reagují, a tak se jim vyplatí je používat. Pokud jim člověk nerozumí, pes si musí najít jiné řešení, které bude mít efektivnější účinek.

Co vlastně pes dělá, když konejší? Jak to vypadá? Konejšení má mnoho různých podob, s některými se setkáváme častěji, s jinými méně. Některé nám přijdou mylně jako projev agrese a psovi je striktně zakazujeme, jiným se smějeme, protože je špatně čteme. Spoustu jich ale můžeme na svých psech denně pozorovat.

 

Vrčení a cenění zubů – to je jeden z nejčastějších konejšivých signálů. U většiny psů to nebývá první signál, který používají, ale uchylují se k němu v případě, kdy předchozí signály nefungovaly. Jsou to signály, které my lidi nejlépe rozpoznáme, protože mají výrazný vizuální i zvukový charakter. Bohužel takové psy často považujeme za agresivní i přesto, že neútočí a nekoušou. Pravdou je, že čím více bude okolí tyto signály ignorovat, tím pravděpodobnější je, že pes kousat začne.

 

Představte si situaci, kdy psa něco výrazně bolí, může to být např. poraněná packa. Když mu chcete packu očistit a ošetřit, pejsek odchází pryč. Vy ho chytnete, aby nemohl utéct, a začnete ránu čistit. To bolí ještě víc a pes začíná koukat pryč, pak i vrčet a cenit zuby. Vy přidáte na tlaku, aby se nemohl vyvléct a plácnete ho přes čumák, že na vás nemá co vrčet a dál mu čistíte ránu a snažíte se zjistit, jestli tam nezůstalo něco, co by mohlo dělat neplechu. Pak stačí jedno špatné dloubnutí, které zabolí ještě víc, a pes se ožene a kousne. Je agresivní? Není. Bohužel neměl jinou možnost, jak situaci řešit. Když chtěl odejít, bylo mu to znemožněno. Když dával najevo, že se mu to nelíbí, bylo mu vysvětlováno, že takhle se chovat nesmí. A bolest stále stoupala, až to nevydržel a ohnal se. To bylo z jeho pohledu vítězství. Kousnul, uvolnilo se sevření, přestala bolest a pejsek mohl odejít.

 

Čím více podobného tlaku budeme na tohoto pejska vyvíjet a čím méně budeme respektovat jeho projevy, tím více on bude obezřetný na nás.

 

Odvracení hlavy – tento konejšivý signál je méně vnímaný, ale o to více používaný. Často lidé dávají fotky psů, kteří odvrací hlavu. Někdy jen tak, někdy od jídla. Popisky často bývají “Taky se vaši psi nechtějí fotit?” apod. Pejskovi nedochází, že ho fotíte a chcete si uchovat vzpomínku na tuhle chvíli, na tento výlet anebo sdílet fotku na Facebooku. Oni prostě vidí opět tu divnou krabičku, kterou před ně dáváte a asi moc nevědí, co si o tom mají myslet a co očekávat. Vyvolává to v nich nejistotu, a tak odvrací hlavu, aby dali najevo “nechoď s tím blíž, nelíbí se mi to”.

 

 Foto: Jitka Trpišovská

 

Například u stříhání drápků se můžete často setkat s výše zmíněným odvrácením hlavy, ale také se zíváním či olizováním se. I to jsou další konejšivé signály a stále ne poslední. O všech se dočtete v knize od Turid Rugaas.

Jak již bylo zmíněno, dávají tak najevo něco, co se jim nelíbí. Může se jednat o chvilkovou nejistotu, která během chvilky odezní. Také se ale může jednat o strach, který je zakořeněný více. V každém případě je důležité, aby na signály pejska byl brán zřetel a zbavili jsme ho nepříjmného podnětu. Pokud by k odstranění nedošlo, budou se reakce stupňovat a i z klidného milého pejska se může stát nervák, který v každé situaci hned “vyletí”.

 

Výše jsem se pokusila vás seznámit s tím, že pejsek s námi komunikuje různými způsoby, a měli bychom si toho všímat. Samozřejmě je toho více a dalo by se mluvit o různých dalších situacích. Pokud vás toto téma zajímá, nenechte si ujít knížku od autorky Turid Rugaas, kterou máme nově v nabídce. Nese název Konejšivé signály a dozvíte se v ní množství dalších zajímavých věcí, které stojí za zamyšlení.

 

Knížka má pár stránek a přečte ji každý. Ale pokud jste vášnivými čtenáři, navštivte určitě naši psí knihovnu! Věřím, že si vyberete více titulů, které u vás doma nesmí chybět.