Zima, ať je krutá nebo mírná, má své jasné znaky, které musíme zohlednit při péči o naše mazlíčky. Jistou výhodu mají velcí psi s hustou srstí, kteří žijí venku. Na výkyvy počasí jsou zvyklí a mráz pro ně není takovou překážkou. Jak ale zajistit pohodový pobyt venku všem pejskům, především těm, kteří s námi bydlí doma?
Pes, který je běžně venku, má na péči menší nároky. Základem je kvalitní zateplená bouda nebo pelíšek v domě, např. v garáži. Ačkoli jsou psi na nízké teploty zvyklí, je nutné zohlednit i velké výkyvy teplot během dne a nadcházející noci. Mohou být dny, kdy se pes raději vyspí venku přede dveřmi, jindy si raději zaleze do tepla boudy. Musíme tedy zajistit vhodné místo ke spánku. Nezapomeňte pravidelně doplňovat podestýlku v boudě, ideální je pšeničná sláma, která je nízce nasákavá, dobře tak odolává plísním a skvěle hřeje. Pro pohodlný vstup do domu doporučujeme psí dvířka – snadno se instalují, zabrání vniku větších zvířat nebo lidí a těsnění zabrání průvanu.
Druhou potíží je zamrzající pitná voda v misce. I tento problém je dobré vyřešit umístěním misky do závětří domu nebo garáže a pravidelně vodu měnit. Vhodnou variantou může být i nerezová fontánka, která neustále filtruje vodu. Ta tím pádem není voda stojatá, a tak nesnadno zamrzne. Fotnánku ale není dobré umístit přímo na mráz, mohla by se poničit. Dbejte návodu výrobce.
Ačkoli to není v našich končinách časté, u pejska se mohou objevit omrzliny a podchlazení. Proto je nezbytné psa kontrolovat, čím častěji, tím lépe. A která místa jsou na omrzliny nejnáchylnější? Vždy zakončení těla – uši, tlapky, konec ocasu, kůže šourku a prsní bradavky. Tato místa nejsou kryta vrstvou tuku a jsou neustále vystavena chladu. Omrzliny poznáme podle zabarvení kůže do modra či červena a velkou citlivostí na dotek. Pokud máte na omrzliny u pejska podezření, bez otálení utíkejte k veterináři. Takto postiženou tkáň je nutné ošetřit, aby se zabránilo jejímu případnému odumírání.
Podchlazení se pozná většinou hůře, pejsek má nižší tělesnou teplotu, zrychleně a ztěžka dýchá a má zvýšený tep. Má ztuhlé svaly a pohyb je tak pro něj náročný a nejistý. Zde je potřeba okamžitě zasáhnout. Poskytněte teplo, ale ne horko! Doplňte tekutiny, ideálně teplým masovým vývarem. Pejska můžete zabalit do deky nebo termofolie, mezi třísla mu vložit nehřátí ručník. A honem k veterináři. Nikdy nedávejte psa do příliš vytopené místnosti a nesnažte se ho násilím rozhýbat. Dvojnásob to platí například u záchrany psa z vody. Ve vodě pes prochladne mnohem rychleji a prudká změna teploty nebo násilné rozhýbávání končetin mu může těžce ublížit.
Podchlazení se ale může týkat i psů, kteří dlouhou dobu leží na studené podložce. Nejčastěji je to případ psích seniorů, kteří mají pohybové potíže. Málo se hýbou, tudíž produkují méně tepla a v chladu tak tráví více času. Pro tyto případy je fajn mít vyhřívaný pelíšek, který poskytuje stálé a příjemné teplo. Opět, ne horko!
A co mrňousci z gauče?
Malá plemena to mají těžké. Nejenže je pro ně náročnější vyskočit na gauč, ale díky své malé velikosti snáze prochladnou. Oblečky, ať jsou velmi hezké, jsou v první řadě funkční. Psi, kteří žijí v bytě, mají zhoršenou funkci tepelné ochrany. Neustále se zde topí a jejich tělo tak nemá potřebu produkovat teplejší srst nebo vytvářet vyšší tukové zásoby. Proto, pokud je pes většinu času v bytě, na procházku se dostane na hodinku, v případě mrazu je skutečně vhodné mu pořídit obleček. Takový, který bude krýt především hrudník a břicho. S výběrem oblečku si nechte poradit – roli zde hraje velikost psa, druh srsti, aktivita i to, jakým způsobem trávíte venku čas. Mrňous, který je aktivní, bude mít jiné potřeby než starší a méně se pohybující pes. Oblečky mohou být hřející, s termovrstvou, promokavé i nepromokavé.
Po příchodu domu pejska svlékněte a i když mu bude očividně zima, nedávejte ho přímo k topení. Zvyšujete tak tepelný šok. Ideální je nechat psovi přístupné všechny místnosti a nechat ho vybrat, kam se uvelebí, kde mu bude nejpříjemněji.
Pravidelně kontrolujte tlapky, drápky a polštářky. Mráz, posypová sůl i ostrý štěrk mohou na citlivých tlapkách napáchat velké a bolestivé škody. Pokud po procházce chlupáčovi tlapky omyjete vlažnou vodou, osušíte a natřete balzámem, bude vám vděčný. I když si balzám bude olizovat jako největší pochoutku :)
U všech pejsků je nezbytná i kontrola chloupků na spodní straně tlapek. Pokud jsou dlouhé, mohou se na ně uchycovat nečistoty a tvořit se námrazky. Ty jsou při došlapu velice nepříjemné, pejsek by tak mohl začít i kulhat, protože se chce došlapu na tuto tlapku vyhnout. Dlouhé chloupky tak můžeme zastříhnout.
Samotnou kapitolou je mytí a koupání. Venku se tomu vyvarujeme, pokud skutečně mrzne (na led, když si nejsme jistí jeho dostatečnou tloušťkou, pejska nepustíme!). Především psi, kteří žijí venku, koupeme jen v nezbytných případech. Použijeme vlažnou vodu, po mytí poctivě vysušíme ručníkem a necháme pejska uschnout v místnosti, kde není horko ani zima. Aby neprochladl. Až bude dokonale suchý, postupně jej začneme přesouvat do místností s nižší teplotou. Nikdy nepouštějte ven psa morkého anebo ho nedávejte z vyhřáté koupelny přímo do chladné garáže. Opět by mohl prochladnout.
Takže, shrneme si to:
• zajistíme bezpečné a teplé místo k úkrytu a spánku
• nutností je miska s vodou, která nebude neustále zamrzlá
• kontrolujeme tlapky, uši a další citlivé části těla
• zastříháváme dlouhé chloupky mezi polštářky
• mrňousky a gaučové pejsky oblékáme
• vyvarujeme se velkým teplotním rozdílům
• psa nepustíme ven mokrého
• tlapky po procházce omyjeme a namažeme balzámem
• vyvarujeme se náročným fyzickým aktivitám
• málo aktivním pejskům poskytneme teplou podložku
Platební metody
