Již v předchozích článcích jsme si představili pár odvětví, ve kterých nám psi pomáhají. Dnes bude řeč o dalších pomocnících, tentokrát psech záchranářích. Nesetkáváme se s takovými psi v běžném životě, ale jejich pomoc je nepostradatelná.
Záchranářští psi jsou využíváni jak ve službách policie či hasičů, tak zejména jako dobrovolníci nasazeni pouze v případě potřeby. Vyhledávají ztracené osoby v uzavřených i otevřených prostorech, osoby pod troskami zřícených domů či zasypané sněhem. Psi proto musí být vycvičeni na vyhledání a označení živých či mrtvých osob v různých situacích a prostředích.
Jakého psa?
Záchranařinu můžete zkusit s jakýmkoli plemenem psa. Nejčastěji jsou ale používáni němečtí či belgičtí ovčáci, border kolie, velcí knírači, retrívři apod. Pokud si pořizujeme psa přímo pro takový výcvik, měli bychom se zaměřit zejména na povahu psa, aby se nebál lidí či zvuků a aby měl zájem pracovat. Měli bychom brát v úvahu i velikost psa, v některých situacích je potřeba abychom psa přenesli. Příliš malá plemena by naopak mohli mít problém v pohybu po sutinách. Pes musí mít pevné nervy a dobrý nos na pachové práce.
Kde psa vycvičit a co musí umět?
Základem pro dobrou práci záchranářských psů je jejich vztah a dokonalá souhra s psovodem. Pes je vycvičen tak, že ho práce baví a pro svého páníčka najde cokoli. Psovod je mu při práci oporou a pomocníkem.
S výcvikem se může začít už u malého štěněte, musíme ale brát v úvahu fyzické i psychické možnosti psa. U štěňat se zaměřujeme především na motivaci a základy poslušnosti. Dále trénují pohyb po nestabilním povrchu a sutině, seznamujeme je s různými materiály a učíme základy označování figurantů. Psi motivujeme ve většině případů
hračkou, je ale možné využít i
pamlsků. Veškerý výcvik probíhá formou hry a pozitivní odměny za správné chování. Musíme brát v úvahu, že se štěně nevydrží dlouho soustředit a proto by žádné cvičení nemělo trvat déle jak pár minut.
Atestace, zkoušky, závody
Psi mohou skládat zkoušky ze záchranářského výcviku, účastnit se různých závodů a poměřovat síly mezi sebou. To vše se odehrává na simulovaných situacích. Pokud však má být pes povolán k reálnému zásahu, musí splnit jinou, důležitější zkoušku. Říká se jí atestace, stejně jako je tomu např. u lékařů, akorát v tomto případě jde o atestaci Ministerstva vnitra ČR. Někteří z atestovaných psů mohou být povoláváni i na mezinárodní zásahy, ale pro to je potřeba splnit ještě další přezkoušení. O pomoci psů záchranářů rozhoduje vždy velitel zásahu.
Pokud jste vy v situaci, kdy se například ztratil člen vaší rodiny, můžete požádat o pomoc některou z výše uvedených dobrovolnických organizací ve vašem kraji. V takovém případě přijdou na pomoc dobrovolníci s atestací, ale mohou pomoci i psi, kteří se chystají v blízké době atestaci splnit a k zásahům pod vedením policie či hasičů se nedostanou.
Pokud tedy máte pejska, kterého by taková práce bavila a vy máte dostatek času a odvahy se záchranářskému výcviku věnovat, neváhejte. Třeba právě vy budete jednou potřební k zásahu.