Základna ve Špindlu
Nebo také českém Aspenu, jak se tomuto horskému středisku přezdívá. Po příjezdu na ubytko jsem rychle vyházel věci z auta na pokoj a protože jsme byli hned vedle Labské přehrady, vyrazili jsme na průzkum. Bylo něco kolem 9 hodiny večer a slunce zrovna zapadalo, takže obloha hrála všemi barvami… Super odměna po dlouhé cestě!
Co to jsou #psotoulky?
„Všude dobře, doma nejlíp.“ Moře sice nemáme, ale za to nádhernou přírodu ano! Ve spolupráci s cestovatelem a fotografem Radkem Vandrou pro vás každých 14 dní připravujeme tip na výlet po ČR, který je vhodný i pro vaše chlupáče (naháče také :). A aby to bylo pořádné „dobrodrůžo“, na místě bude vždy ukrytá naše #psotoulky krabička s překvapením pro prvních 10 z vás. Tak co, už balíte batoh? Sejdeme se nahoře, tlapku na to!
Vzhůru na hřebeny!
Když bydlíte hned u vody, má to jednu nevýhodu. Většinou si totiž na začátku túry vychutnáte neošizený výšlap celého krpálu nahoru a tiše závidíte těm, kdo mají chatu alespoň v půlce… :)
Ale žádné výmluvy, jsme na horách a tlapkáme dál vstříc našemu cíli! Jo a ušetříte za kafe, tohle je daleko intenzivnější „nakopávač“ (teda hned potom, co chytnete druhý dech).
Výhled na Kotelní jámy a Vrbatova bouda
Začínáme na modré turistické trase u přehrady, odkud jsme se profuněli až do Horních Míseček. Protože od rána lehce pršelo, potkali jsme jen pár oddaných horalů a s dobrou náladou pokračovali dále po žluté.
A právě tady se nám otevřely první výhledy do širokého okolí, které byly, i díky odpařující se vodě z lesů, opravdu magické! Navíc byly krásně vidět i Kotelní jámy, což jsou dva ledovcové kary hory Kotel. Odtud už to bylo jen co by kamenem dohodil k Vrbatově boudě, kde se můžete občerstvit a nabrat nové síly.
Pokud byste si z nějakého důvodu chtěli tuto část cesty ušetřit, přímo k Vrbatovce jezdí i autobus. Osobně však doporučuju si toho co nejvíce protlapkat po svých a užít si tu přírodu naplno. I cesta je cíl!
Pančavský vodopád
Pomalu se blížíme k tomu, na co nejspíše všichni čekáte! :)
Abychom se vyhnuli davům turistů, pokračovali jsme rovnou dál, tentokrát po červené Bucharově cestě. Teda spíše se pořád zastavovali, fotili a kochali se, protože tohle… To se musí zažít!
Kromě luxusního výhledu na Harrachovu jámu nebo Labský důl jsme viděli třeba i starý vojenský řopík a o kus dál pomník Bohumila Hanče, který zde roku 1913 zemřel během lyžařského závodu kvůli náhlé změně počasí.
Nám se také změnilo počasí! Přestalo pršet! :) A to znamenalo jediné, přidat do kroku, než se z téhle cesty stane Václavák. Dunění padající vody bylo pořád intenzivnější a intenzivnější, když jsme najednou mezi porostem nízkých borovic překročili menší říčku. Bylo to jasné, jsme tu!
Ta malá říčka byla Pančava, která o pár metrů dále padá 148 metrů do Labského dolu. Pančavský vodopád je největším a nejvyšším vodopádem u nás a jeho sklon dosahuje 44°. Z vyhlídky přímo vedle něj je tak vidět jen jeho horní část a abyste si ho prohlédli v celé jeho kráse, musíte slézt dolů do dolu.
Ty řetězy mají svůj důvod
Zároveň bych tu chtěl zmínit jednu moc důležitou věc... Kolem vyhlídky jsou řetězy, za které je vstup zakázán. Ať už kvůli bezpečnosti nebo ochrany těch nejcennějších částí národního parku. Jasně, i já bych si tady dokázal představit krásnou fotku, jak mé borderky stojí na plošině za vodopádem, a když bych přelezl za řetězy více k okraji, měl bych super místo pro fotku, kdy by se mi odkryla větší část vodopádu. Ale věřte mi, že žádná fotka za to nestojí.
Úplně ze stejného důvodu teď museli správci NP obehnat řetězy na Sněžce pletivem, protože lidé si tam pro tu fotku na Instáč prostě museli vlézt… Respektujte to prosím, už takhle nám těch „nedotčených“ míst nezůstalo mnoho a pokud na to bude každý kašlat, brzy to prostě zavřou turistům úplně. Tlapku na to a dík!
Zastávka na Labské boudě
Po pár desítkách metrů můžete mrknout ještě na jednu vyhlídku, Ambrožovu, odkud je pěkný výhled na Labský důl, Kozí hřbety nebo Lysou horu. Pak už jsme zamířili přímo do Labské boudy, která je asi 1 kilometr od vodopádu, abychom nabrali nové síly. Hafani můžou s vámi dovnitř a pokud chcete chutný tip, dejte si místní guláš. :)
Asi bych tam dokázal ochutnat téměř celou nabídku, ale bylo potřeba se vydat na druhou polovinu naší cesty!
Psoklaaaaaad!
Pozor, pozor, smečko! Jakmile budete dostatečně posilněni, právě tady nastává čas čmuchání psokladu!
Hned pod chatou vede modrá turistická trasa dolů do dolu. A rovnou na začátku je další z vodopádů. Labský vodopád je cca 45 metrů vysoký, ale navazuje na něj dalších přibližně 200 metrů kamenitých peřejí. Máte super šanci vidět Labe jako malý potůček, a zároveň objevit schovaný psoklad!
- Chcete zkusit dobrodružnější způsob? Zadejte vašemu čmuchacímu parťákovi následující souřadnice: 50°46'16" N 15°32'54" E.
- Hafan dává přednost šišce a na souřadnice vám prdí? Rozklikněte si tuhle mapku: https://mapy.cz/s/pacahecoro.
- Nedaří se vám jej najít? Když si přečtete následující větu pozpátku, vyluštíte si nápovědu: UKVÁL DOP ES ETĚNKRM.
- Pořád nic? Úplně vespod tohohle článku najdete fotku s přibližným umístěním.
Pro prvních 10 z vás? Možná pro všechny!
Až krabičku najdete, udělejte si radost tím, co ukrývá, a ideálně na oplátku vložte nějakou drobnost s psí tématikou zase dovnitř pro ostatní.
Pro prvních 10 z vás máme připravené překvápko my, ale když tam něco necháte i vy, uděláte tím radost zase někomu dalšímu, když nenajde pouze prázdnou krabičku! :)
Pssst! Skrýš krabičky je tajná a neměl by vás při manipulaci s ní vidět žádný nepsí mudla! Jakmile vylovíte poklad, vraťte ji prosím na stejné místo přesně tak, jak jste ji našli. Tlapku na to! :)
Máte Instagram? A mohli bychom ho vidět?
Vyfoťte na místě nějakou čupr fotku, přidejte k ní #psotoulky a klidně nás i označte (@spokojenypes), uděláte nám tím velkou radost!
Dolů do dolu!
Tak co, vyčmuchali jste ho? Gratuluji! Tak a teď vzhůru dolů. :)
Labský důl je pozůstatek čtvrtohorního zalednění, kdy tohle místo vyhloubil rozsáhlý ledovec. Důl vede od Labské boudy do Špindlerova Mlýna, měří přibližně 8 kilometrů a má charakteristický tvar podkovy.
Je to jedno z nejcennějších míst celých Krkonoš a když se zadíváte na ty obří strmé stěny, připadáte si pak v porovnání s ledovcem opravdu maličcí… Samotný sestup je tak poměrné náročný a vede po velkých balvanech. Tudy už s kočárkem opravdu nee. :) Dolem vede podél Labe Harrachova cesta a cestou potkáte ještě spoustu malých vodopádů a kaskád.
Nezapomeňte si také prohlédnout Pančavský vodopád zespodu! Z horní vyhlídky je vidět fakt jen „špička ledovce“ a jakmile ho spatříte celý, budete si připadat ještě víc maličcí než předtím. :)
Doporučují 2 borderky ze 2
K přehradě jsme se vrátili procházkou přes celý Špindl a celkem jsme natlapkali přibližně 20 km.
Se štěňaty a staršími psy s horší pohyblivostí bych byl, zvlášť při sestupu do dolu, hodně opatrný, jinak je to ale krásná celodenní túra s příjemným občerstvením na půli cesty, kterou vám maximálně doporučuji!
Jen počítejte s tím, že Pančavský vodopád je jedno z nejnavštěvovanějších míst a pokud se nechcete prodírat davy turistů, určitě tam zajděte jindy než v sobotu odpoledne během pěkného počasí. :)
I v/po dešti má krajina své úžasné kouzlo a když si přivstanete na východ Slunce, věřím, že nebudete litovat!
Pokud sháníte ubytování v Krkonoších, kde vás rádi přivítají i s vaším čtyřnohým parťákem, můžete se mrknout na pár tipů na mém blogu.
Trasu výletu si můžete prohlédnout na téhle mapce: https://mapy.cz/s/denutapepu
Užijte si výlet a hodně štěstí při hledání psokladu! :)