Co pro vás dělám?
Pracuji na centrále jako asistentka personálního a účetního oddělení, a také jako asistentka naší šéfky.
Co mám na své práci nejraději?
Svou práci mám moc ráda. Je zapotřebí pečlivosti, spolehlivosti a zodpovědnosti. Komunikuji s naší velkou smečkou napříč všemi odděleními, což je fajn, jelikož mám komunikaci s lidmi ráda. Moje práce mě naplňuje po všech směrech a jsem moc ráda v kolektivu velkých milovníků zvířátek. Jsme fajn lidská smečka.
Můj příběh:
Nikdy nezapomenu na naši německou ovčandu Ritu, ke které se mohl přiblížit jen můj táta a já. K ostatním členům rodiny byla dost ostrá a maminka se jí bála dávat do ohrady i krmení. Naše Rituška se postarala o vtipnou příhodu, pro maminku už méně vtipnou. Jednoho krásného dne jsem se ve věku zhruba tří let ztratila. Toho času jsme já, sestry a maminka trávily na chalupě a tatínek byl v zahraničí. Starší sestra mě měla samozřejmě na starosti, ale v hloučku kamarádek jsem jí snadno vypadla z merku. K večeru nás maminka svolala na večeři a já nikde. Všude jen les a tři rybníky. Hledala mě celá chatová osada, nakonec přijeli hasiči i policisté, jelikož se smrákalo a pátrání po mně bylo neúspěšné. Maminka byla zoufalá. Zkrátím to, k ránu bylo mamince divné, že Rita je od večera v boudě, a tak jeden z hasičů prokázal neskutečnou odvahu a do ohrady za Ritou vlezl, co si myslíte, že se dělo dál? Neeee, vůbec na něho nereagovala, protože ležela schoulená v klubku a uvnitř klubka Šárinka. Jen co se mě hasič rozespalou snažil vymanit ze spárů vlčice, tak ho Rituška trochu popohnala 😀 Od té doby byla Rita i maminky oblíbený člen rodiny, ale jídlo jí i tak dávala za dveře ohrady s velkým respektem 😊
Teď mám pejska jménem Kylie, je to osmiletá Ruská barevná boloňka. Miluji její veselou povahu, je to věčný klaun, vždy připravená mně její bezmeznou lásku dokazovat. Je to moje největší láska.
Platební metody
