Za mazlíčka, kterého si pořizujeme, máme patřičnou zodpovědnost, proto bychom se měli snažit dopřát mu vše, co pro bydlení s námi potřebuje. Některá zvířátka jsou až natolik společenská, že jim člověk jejich zvířecího parťáka nenahradí, i kdyby se snažil sebevíc a mazlíčkovi věnoval nadstandardní péči.
Morče
Věděli jste, že ve Švýcarsku je chování jednoho morčete považováno za týrání zvířat? A není se čemu divit. Je prokazatelně dokázáno, že morčata, jež jsou chována v počtu alespoň dvou jedinců, vykazují zajímavější chování, tolik nelenoší a neustále si mezi sebou o něčem švitoří. V divoké přírodě Jižní Ameriky, odkud morčata pochází, žijí ve striktní hierarchii a jejich skupinka čítá několik jedinců. Morčátka pořizujte vždy od registrovaného chovatele, který dokáže spolehlivě rozeznat pohlaví a může vám odpovědět na všechny otázky ohledně chovu. Nezapomeňte ani na dostatečně velkou klec, pro dvě zvířátka alespoň 120 cm dlouhou. Vždy vybírejte morčata jednoho pohlaví, samice se zpravidla snášejí lépe, kastrovaní samečkové potřebují klec trošku větší s dostatečným množstvím osobního prostoru.
Pískomil
Malé zvířátko připomínající na první pohled křečka s dlouhým ocáskem. Pískomil je další sociální hlodavec, který bez kontaktu se svým druhem výrazně trpí. U pískomilů může být stesk po svém parťákovi tak velký, že po úhynu jednoho trvá druhému jedinci dlouho, než ztrátu přijme. Výjimečně může tesknit i zbytek života. V přírodě žijí pískomilové v norách, které si budují v oblasti pouští. Tyto nory obývá velké množství zvířat. Není se tedy čemu divit, že i v naší kleci, bude potřebovat spolubydlícího. Opět vybírejte stejné pohlaví jedinců. Pískomilové jsou klidnější než morčata a dva samci se snáší mezi sebou dobře. Nejlepší je seznámení mláďat, která budou společně vyrůstat. Nezapomínejte, že pískomilové jsou všežravci a potřebují ve své stravě i živočišnou složku. Pokud by jí měli nedostatek, mohli by být frustrovaní a napadat svého kamaráda.
Osmák
Roztomilá býložravá “veverka“ pocházející z Chile si také nevystačí sama. Osmáci, jež jsou velmi citliví na cukry v potravě, potřebují nejen vysokou klec ke šplhání, ale také spolubydlícího k mazlení a choulení. Osmáky je nejlepší chovat v malé skupince stejného pohlaví. Pro jednoho osmáka je samota příliš stresující a může způsobit i brzké uhynutí zvířátka.
Potkan
Posledním sociálním hlodavcem, který by rozhodně neměl být chován sám, je potkan. I když někomu připomíná škůdce a přenašeče nemocí, jedná se o velmi čistotné zvíře, které žije ve velkých koloniích. Z toho důvodu bychom i doma měli mít alespoň dva jedince stejného pohlaví v dostatečně velké kleci. Jedná se o noční tvory, jež je vhodné umístit do místnosti, kde vás během spánku nebudou rušit. Obecně platí, že samičky jsou více akčnější a samci trochu lenivější. Stejně jako pískomilové potřebují i potkani ve své stravě živočišnou složku. Bez ní mohou být agresivní vůči majiteli a zkoušet ochutnávat jeho prsty.
Teď už víte, které zvířátko nikdy nechovat samo. Nezapomeňte se mu podívat po něčem dobrém. Tlapku na to!