Sportovní kynologie je jedním z nejstarších psích sportů, neboť vychází z pracovní kynologie, která má kořeny už v době Rakouska-Uherska. Počátky čistě sportovní kynologie lze datovat od roku 1989. V současné době u nás patří mezi nejrozšířenější psí sporty a je nazývána královnou kynologického sportu a to především kvůli její náročnosti, skládá se ze tří disciplín, neboli oddílů – poslušnost, stopa a obrana. Oproti služební kynologii jsou na psy v určitém směru kladeny nižší nároky, především co se týče tvrdosti při obranách. Při poslušnosti a stopách je u sportovní kynologie vyžadována hlavně přesnost, ochota a radost z práce, oproti tomu při praktickém využití psů je důležitá odolnost. Pes musí pracovat mnohdy i několik hodin a v různém prostředí, za přítomnosti rušivých vlivů. Praktickému využití se nejvíce blíží zkušební řád TART.
Při praktickém nasazení je hlavním cílem nalezení a zadržení pachatele, ve sportovní kynologii je nutné posoudit jednotlivé výkony a k tomu slouží zkušební řády, ve kterých je popsáno, jak má daný cvik vypadat. Posouzení je subjektivní a hodnocení záleží na tom, jak se rozhodčímu trefíte do jeho představ o dokonalém provedení cviku.
Mezi základní cviky poslušnosti patří chůze u nohy, polohy sedni-lehni-vstaň, aport a odložení. V pokročilejších zkouškách narazíte na cviky jako plazení, překonání překážek, vysílání, reakce na střelbu a další. Obtížnost stopy je dána její délkou, počtem lomů a předmětů a tím, zda je stopa vlastní či cizí, případně křížená další osobou. Na obranách vás pak čeká obíhání maket, vyhledání figuranta a následné zadržení v různých situacích a samozřejmě také pouštění. V některých zkouškách se lze setkat i se speciálními cviky, proto je vždy důležité nastudovat pečlivě zkušební řád a konkrétní zkoušku, na kterou se chystáte. U nás se cvičí podle Národního zkušebního řádu a Mezinárodního zkušebního řádu známého pod zkratkou IPO. Zkušební řády obsahují zkoušky rozdělené podle úrovní výcviku, kdy při splnění nižšího stupně je umožněno složit zkoušku o stupeň vyšší. Zkoušek je celá řada a je možné vybrat si i ze zkoušek skládajících se pouze ze dvou oddílů, tzv. stopařské či obranářské speciály.
Nejčastěji využívaným plemenem je německý ovčák a belgický ovčák malinois. Německý ovčák je pro sportovní kynologii typickým plemen, oproti „belgičákovi“ postrádá rychlost a hbitost, avšak stále je i na vrcholových soutěžích konkurence schopný a ke sportovní kynologii neodmyslitelně patří. Dále se můžete setkat s knírači, dobrmany, rotvajlery a dalšími pracovními plemeny. Pro majitele malých plemen je připraven i zkušební řád pro malá plemena, zde převažují knírači a velice úspěšní jsou i stafordšírští bullteriéři. I ty nejvyšší zkoušky je ale možné složit s plemeny netradičními a to především díky modernímu přístupu k obranám, ve kterých již není vyžadována a učena agrese, ale je podporován kořistnický pud a obrana je pro psy tak trochu hra. Pachové práce jsou pro většinu psů přirozené, jen je třeba najít správnou motivaci, nejlepší je použití pamlsků. Poslušnost je o chuti do práce a spolupráci se svým pánem. Pokud je tedy váš pes dostatečně žravý, rád se přetahuje o hračky a udělá vše, co vám na očích vidí, můžete se s radostí pustit do práce!
