S výchovou začněte od štěněte...
U nejmenších štěňátek probíhá socializace, tedy učení se různým podnětům tím, že se s nimi setkávají. Během socializace se štěňata seznamují s jinými psy, ale i dalšími zvířaty, s různými zvuky a situacemi. Poznávají ten běžný život, například cestování autem, úklid domácnosti, bouřka apod. Důležité je, aby všechna tato setkání v rámci socializace byla pro štěně pozitivním zážitkem.
Po ukončení tohoto období přichází na řadu tzv. habituace, tedy postupné zvykání si na podnět. Nebývá to už taková samozřejmost. Někdy musíme pejska vystavovat podnětu pravidelně, aby si na něj zvykl. Například pokud pracujeme se strachem z velkých ran, tak pejska učíme od slabších podobných zvuků, že se nic neděje, a zvuk pomalu zesilujeme. A právě to je proces učení zvaný habituace. I když mnozí z vás to slovo třeba neslyšeli, v praxi jste ho u psa určitě použili.
...na výcvik ale není potřeba spěchat
Vychovávat je dobré od první chvíle, co jste si přinesli štěňátko domů. A určitě je fajn ho i trošku cvičit, hlavně, aby reagoval na své jméno. S méně důležitými povely však nemusíte nikam spěchat! Budete mít ještě dost času pejska naučit, aby podával pac, lehal si na záda nebo třeba válel sudy.
Nečekaná změna
Mohou nastat různé situace, které vás nenapadnou řešit s předstihem. Ať už to jsou situace plánované či nikoliv. Možná se budete muset přestěhovat nebo se vám narodí miminko. V horších scénářích pejskovi zemře majitel a ten se tak dostane v dospělosti k jiným lidem. Ale také si můžete z útulku osvojit dospělého jedince, který má nějakou historii za sebou, nějaké zkušenosti a návyky. Co teď? Pes má nějaké zvyky, zažité chování. Je předem dané, že už chování psa nezměníme a budeme se muset my přizpůsobit? Není!
Je jednodušší chování naučit, než odnaučovat
Vždy bude pro vás jednodušší, abyste něco pejska naučili, než abyste ho odnaučili zlozvyky. Proto lidé chtějí raději štěňátka, která nemají zkušenosti žádné, a naučí je to, co potřebují. A také právě proto jsou někteří psi hledající nový domov doporučovaní jen zkušeným kynologům, protože mohou mít nešvary, se kterými by se začátečník trápil. Cesta tu ale je! Jak k odnaučení, tak přeučení.
Představte si situaci, kdy je pes zvyklý, že mu majitel na procházkách hází míček. On si ho vezme, někde si s ním běhá a když uzná za vhodné, přiběhne k páníčkovi a hodí mu míček pod nohy, aby mu ho páníček zase hodil. Řekněme, že pejskovi je 5 let, tedy už 5 let funguje na každé procházce takovým způsobem. A najednou se rozhodnete, že je šikovný, snaživý a chcete s ním chodit na cvičák a skládat zkoušky. Součástí je i povel aport. Jak by měl vypadat? Odhodíte aport, pes pro něj doběhne, přinese aport okamžitě k vám, sedne si a stále aport drží, dokud si jej nevezmete. Tedy začátek stejný (páníček háže aport), ale vše ostatní už musí být úplně jiné. Myslíte, že je to předem ztracené? Rozhodně není! Jen vám bude trvat asi o něco delší dobu, než se dostanete ke stejnému výsledku jako jiný majitel s třeba ročním psem, který je od štěněte vedený k tomu, že hračky se nosí majiteli.
Podobná situace bude, pokud budete například mít venkovního psa, u kterého nevadí, že si venku štěká na kolemjdoucí lidi. V dospělosti se s ním přestěhujete do bytu a najednou je štěkání problém, sousedé si stěžují. Odnaučení štěkání vám dá mnohem více práce, než když si pořídíte štěně do bytu a od první chvíle ho budete učit zůstávat v klidu sám doma a bez štěkání.
A co psí důchodce?
Starého psa novým kouskům naučíš! Jsou psi, kteří jsou zvyklí učit se celý život, a to je ideální případ. Jejich mozek zůstává stále v pohotovosti, stále přemýšlí a “pracují”. Starším lidem se také doporučuje udržovat mozek v aktivitě, například luštěním křížovek, procvičováním paměti apod. U psů je to svým způsobem podobné.
Pokud starší pes nebyl zvyklý celý život nějak pracovat a přemýšlet, možná to pro něj bude náročnější, ale určitě ne nereálné. Stačí najít tu správnou motivaci pro něj a půjde to. Čím dál více se mezi pejskaři doporučují různé hlavolamy a čuchací hry, které jsou pro psí seniory naprosto ideální zábavou. Fyzicky jde o nenáročnou aktivitu, proto jsou vhodné i pro nemocné pejsky.
A co vy, učíte své staré pejsky stále něco nového? Nebo máme pocit, že už to nemá cenu? Podělte se s vašimi zkušenostmi.
Platební metody
