Tibetský teriér 🐶

Přestože má v názvu označení teriér, nepatří mezi teriéry, ale původně je to ovčácký pes. Mezi teriéry byl zařazen jen kvůli své výšce, ale neodpovídá jim ani svými instinkty, ani svým charakterem. Svůj původ má Tibetský teriér v hornatém Tibetu. Již před 2000 lety byli tito psi chováni mnichy v tibetských klášterech. Byli ceněni jako společníci a považováni za „svaté psy“ přinášející štěstí. Ve stejné úctě měli Tibetského teriéra i kočovní pastevci, kteří ho chovali jako společníka a ochránce stád koz, jaků a ovcí. Ze strachu, aby nepřišli o své štěstí, ani mniši, ani nomádi, své psy nikdy neprodávali. Získat jej bylo možné jen darem, jako projev úcty nebo uznání. Prvním Evropanem vlastnícím Tibetského teriéra, byla anglická doktorka Agnes RH Greigová, která vykonávala praxi v severní Indii. Za záchranu života tibetské ženy, dostala od jejího vděčného manžela fenku Tibetského teriéra. Doktorka Greigová byla plemenem velmi okouzlena a když získala (opět darem) i psa stejné rasy, založila vlastní chov. První štěňata se narodila na Štědrý den roku 1924. Při své cestě do Anglie představila toto plemeno na psí výstavě v Londýně. Později, po svém návratu z Indie zpátky do vlasti, založila chovatelskou stanici a s obrovským zápalem se věnovala chovatelské činnosti.

Tento pes je vždy dobře naladěný, hravý, vnímavý a vytrvalý. Svou rodinu zahrnuje bezmeznou láskou a špatně snáší odloučení. Snaží se být maximum času na blízku svému majiteli a podle něj se přizpůsobí jakémukoliv životnímu prostředí. Tibetský teriér je skvělou volbou pro sportovně založené rodiny. Lehce zvládne dlouhé tury. Díky své inteligenci se dobře učí a vyniká v psích disciplínách jako je agility nebo poslušnost. Výcvik musí být důsledný, pozitivní a spravedlivý. Vůči cizím lidem si zachovává určitou rezervovanost a upozorní na ně hlasitým štěkotem, nikdy však není agresivní. S jinými zvířaty se snáší dobře, zvláště pokud je na ně zvyklý od malička.

Tibetský teriér je středně velký pes s dlouhou srstí a kvadratickou stavbou těla. Hlava je v poměru k tělu a je pokrytá dlouhou srstí. Srst spadá dopředu, ale nekryje oči a nebrání psovi ve výhledu. Oči jsou tmavé, kulaté a posazené daleko od sebe. Malé, silně osrstěné uši mají tvar písmene V a jsou nasazené vysoko po stranách hlavy. Středně dlouhý svalnatý krk přechází plynule v dobře osvalený, kompaktní trup. Tibetský teriér má středně dlouhý, dobře osrstěný ocas, který bývá nesen zahnutý nad hřbetem. Srst Tibetského teriéra je dlouhá a skládá se z jemné, vlněné podsady a dlouhé krycí srsti, podobající se strukturou lidským vlasům. Přípustné jsou všechny barvy a barevné kombinace, s výjimkou jantarové a čokoládové. Plemeno má kohoutkovou výšku 36-41 cm a v dospělosti dosahuje váhy 8-14 kg.

Tibetský teriér je přizpůsobivý pes, který snadno přivykne jakémukoliv životnímu prostředí. Šťastný bude v bytě nebo domě se zahradou. Jeho hlavním požadavkem je být se svým majitelem a netrávit život v zapomnění a osamocení na zahradě. Jako každý jiný pes potřebuje i Tibetský teriér pravidelné zaměstnání a procházky. Není však přehnaně energický a jeho střední nároky na pohyb snadno uspokojíte delší procházkou. Dlouhá srst Tibetského teriéra vyžaduje pravidelnou péči. Nutné je důkladné pročesávání 2-3 týdně, aby nedocházelo k zamotávání a plstnatění srsti. Časté koupání není nutné, protože srst má samočisticí schopnost. Při koupeli se doporučuje použití kondicionéru pro psy, který usnadní následné rozčesávání. Přebytečná srst v uších by měla být pravidelně vystřihávána a doporučuje se i krácení srsti mezi polštářky tlapek. Pokud chcete zabránit nepříjemnému zápachu z úst psa, je nutná pravidelná ústní hygiena a čištění zubů 2-3 krát týdně. Pokud nemá pes možnost si přirozeným způsobem obrousit drápky, je nutné provádět podle potřeby jejich zkrácení.

Tibetský teriér je velmi zdravé psí plemeno, které ve zvýšené míře netrpí žádnými chorobami. Ve srovnání s jinými rasami má Tibetský teriér velmi dobrý zrak. Paradoxně mezi nejčastěji se vyskytující nemoci patří různá oční onemocnění. Vyskytnout se může progresivní retinální atrofie, luxace čočky nebo šedý zákal. Z onemocnění pohybového aparátu lze zmínit občasný výskyt dysplazie kyčelního kloubu.

Doporučuje se kvalitní suché krmivo, rozdělené do dvou denních jídel. Druh krmiva závisí na velikosti, věku, ročním období a úrovni aktivity psa. Z široké nabídky krmiv vyberte to, které bude odpovídat aktuálním potřebám vašeho psa, a dávejte pozor, abyste chlupáče zbytečně nepřekrmovali. Krmnou dávku upravte tak, aby byly uspokojeny jeho nutriční požadavky, ale zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému tloustnutí a obezitě.

Odkaz na oficiální klub plemene v ČR

Stačí kliknout.