Historie
První záznamy o truhlářích se začínají objevovat již ve starověku. V těchto dobách se poprvé začali objevovat v lidských příbytcích a čím dál častěji bylo jasné, že toto plemeno má velkou budoucnost. Zprvu se truhláři poznali zejména podle toho, že páníčkům opakovaně vkládali do rukou pečlivě opracované klacky, později se již začaly objevovat tendence opracovávat větší kusy nábytku do požadovaných tvarů. V současné době je truhlář poměrně rozšířený a jeho geny mnohdy kolují i v jiných, tradičních plemenech.
Chování a temperament
Truhláře najdete nejčastěji v blízkosti dřevěných věcí. Pokud máte doma veškerý nábytek z jiných materiálů a nedaří se vám truhláře často najít, zkuste hledat za dveřmi nebo v kuchyni v blízkosti vařeček. V nejhorším případě prozkoumejte i místa, kde uchováváte dekorace z přírodních materiálů a dětské hračky staršího data výroby (např. dřevěné kostky). Toto plemeno je poměrně temperamentní a vyžaduje neustálý přísun materiálu, který může opracovávat, jinak může být poněkud nevrlé nebo upadat do depresí. Díky své inteligenci ho neuspokojíte pouhým aportem, pozitivních výsledků ovšem dosáhly pokusy s interaktivními hračkami.
Toto plemeno nemívá problém si udržet fyzičku, i když nejčastějšími svaly, které používá, jsou ty žvýkací. Neuškodí mu tedy delší procházky spojené se socializací, kdy se třeba může pochlubit svými výtvory psím kamarádům. Ze psích sportů nešlápnete vedle s čímkoliv, co trochu polechtá jeho mozkové závity a využije jeho kreativitu.
Vzhled
Vzhled truhláře bývá mnohdy největším lákadlem k jeho pořízení. Je střední velikosti a štíhlých proporcí, oči bývají nejčastěji hnědé jako kůra dobře vzrostlé borovice, ale můžete se setkat i s jinými odstíny. Uši sedí na hlavě vysoko a jsou citlivé i na to nejmenší zahlodání červotoče. Srst může být krátká i středně dlouhá, záleží, jestli máte truhláře severního nebo jižního typu. Barevná škála je pestrá jako dobře vybavená truhlářská dílna – ve zbarvení najdete přípustné téměř vše a v různých kombinacích, od malých po velké plochy, od bílé a šedostříbrné až po odstíny hnědé až černé.
Péče a životní podmínky
Těžko najdete plemeno, které je tak nadšené ze zkoumání různých typů dřeva. Nejspokojenější tedy je, když má k dispozici dostatek vzorků a nemusí složitě opracovávat třeba mahagonový psací stůl. Naštěstí pro všechny páníčky už je na trhu spousta hraček pro psy vyrobených z různých druhů dřeva, takže doporučujeme se dostatečně zásobit. Truhlář zkrátka potřebuje pracovat a zkoumat. Nenechte ho tedy zahálet, zaměstnejte mu packy a tlamičku a určitě se na něj nezlobte za trochu pilin a třísek, co po něm všude zůstávají. Srst bude občas chtít vykartáčovat (to ten dřevěný prach) a tlapky i vnitřek tlamy zkontrolovat, jestli nějaká tříska nedoputovala, kam neměla.
Zdraví
Jestli o něco nemusíte mít strach, tak o truhlářův chrup. Nepotřebuje čistit zuby ani přisypávat do jídla kelpu, veškerou hygienu si obstará sám, jako správný bobr. Tedy pardon, truhlář. Jak už jsme zmínili, je dobré ho občas řádně provětrat a nezapomínat na socializaci, protože může mít sklony k samotářství a jisté zádumčivosti, která není žádoucí.
Krmení
Vyvážená strava je základem pro fungování každého správného pracanta, kterým truhlář beze sporu je. Není to ale příliš vybíravý pes, takže se nemusíte namáhat s výběrem nové chutě konzervy nebo granulí každý den, spíše dbejte na správné složení. Pokud mu chcete opravdu dopřát, zkuste barfování, ale určitě se nejprve poraďte, jak na to správně, aby truhláři nechyběly žádné potřebné živiny. Maso je maso, ale všeho s mírou. Za kvalitní stravu se rád odmění třeba novým designem vaší staré stoličky v předsíni, a to za to stojí.
Platební metody
