Minimálně ti, co sledují naše videa a shlédli i díl školy triku, kdy jsme se věnovali chůzi u nohy. Co to ale vlastně je, co si pod tím představit a jak nám to ve výcviku může pomoci?
Target je v překladu terč nebo cíl. V praxi to může být jakákoliv pomůcka, které se pes dotýká packou, čumákem, na kterou si stoupne, sedne či lehne. Může mít tedy různé podoby, různé tvary i velikosti. A právě díky této variabilitě můžeme používat množství targetů v různých psích sportech.
Nejčastější targety jsou v podobě různých podložek, bedýnek, destiček apod. Podle potřeby učíme pejska, aby si na takový target stoupl předními packami, zadními packami, všemi čtyřmi nebo po targetu jen přeběhl. Vždy je potřeba si předem říci, jaký cvik pomocí tohoto targetu chceme naučit a podle toho si určit kritéria, za která psa odměňujeme.
Např. při výcviku agility se pomocí targetu často učí správné překonání zónových překážek. Ať už volíme zóny zastavované nebo sbíhané, u obou je možné použití targetu. V případě zastavovaných zón volíme větší a vyšší bedýnku, na které naučíme pejska pozici nazývanou 2on2off, kdy pejsek má zadní nohy na bedýnce a přední na zemi. Dále pak tuto pozici přenášíme na překážky. U sbíhaných zón se využívá pouhého přeběhnutí přes target. Pejska naučíme, že na podložku musí šlápnout, aby dostal odměnu. Podložku následně umístíme na místo, přes které pes musí proběhnout, tedy v našem případě na konec zónové překážky.
Kdo se se svým psem věnuje spíše poslušnosti či dogdancingu, učí pozici “k noze” a následné chůzi u nohy. Jak toho dosáhnout pomocí targetů můžete vidět v jednom z dílů Školy triku na Tlapka TV.
V nabídce máme nově zařazené balanční pomůcky a i s nimi můžete targety dobře využít. V tomto případě je ideální použít přímo targety značky FitPaws, které jsou protiskluzové a nemusíte se bát, že by se target smekl. Jakmile se pejsek naučí stát předními či zadními packami na targetech, stačí jej pak položit na balanční pomůcku a pejsek již bude vědět, že si tam má stoupnout.
Targety se dají využívat nejen na packy, ale i na dotyk čumákem, tzv. nose touch. Pokud nepotřebujeme pracovat na dálku, vystačíme si se svou dlaní a naučíme pejska, aby se dotýkal otevřené dlaně. Pak jsme schopni jej navádět do různých pozic díky tomu, že pes jde za dlaní, aby se jí dotkl. V praxi tento cvik využijeme například při nácviku slalomu mezi nohama. V případě, že jsou ale naše ruce krátké, musíme využít nějakých delších pomůcek, ideálně teleskopických. Jedním z nich je klikr s teleskopickým targetem, který je zakončen kuličkou a právě té se pejsek dotýká svým čumákem. Můžete ho tak učit práci na dálku i samostatnosti.
