Výživa pod lupou - Sacharidy

Složení, procenta, obsah, co ano a co ne.. Stále se opakující otázky zodpovědných chovatelů, kteří vybírají krmivo pro svého mazlíčka. Připravila jsem pro vás soubor článků o krmivech, ve kterých se pokusím vysvětlit základy ohledně krmiv. Konkrétně jednoduše popsat, co jsou složky krmiv, v čem jsou důležité, kolik by jich mělo krmivo obsahovat, jaké jsou druhy a zdroje. Zkrátka vše, co vás zajímá a na co se dotazujete.

 

Doufám, že vám tento stručný manuál pomůže a přinese vám jednoduchý a přehledný soubor informací, díky kterým budete mít v krmivech jasno. Nebo alespoň o něco jasněji :)

Sachrarid je nejrozšířenější přírodní látka, která je přijímána potravou. Pochází převážně z rostlinných zdrojů. Základem sacharidu je cukerná jednotka. Počet těchto cukerných jednotek definuje sacharid, říká nám, zda je jednoduchý nebo komplexní. Jednoduchý sacharid je monosacharid (pouze 1 cukerná jednotka, např. glukóza, fruktóza) a oligosacharid (2-10 monosacharidů, např. sacharóza nebo laktóza). Komplexní sacharid je polysacharid (10 a více monosacharidů, např. škrob nebo celulóza) a složený sacharid (obsahuje i další sloučeníny, např. tuky nebo bílkoviny). Komplexní sacharid poskytuje pomalu a stabilně se uvolňující energii, jednoduché sacharidy uvolní energii ve větším množství a kratším čase. Sacharid je především palivo pro tělo. Tělo jej přemění na glukózu, která je nejlepším zdrojem energie a napomáhá syntetizovat tuky. Při látkové výměně vytváří teplo. Vůbec nejlepší volbou jsou polysacharidy, nejvýznamější sacharid je škrob. Jedním odlišným sacharidem je vláknina. Ta je zcela nestravitelná, zvíře ji prakticky nevyužije. Dělí se na vlákninu rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná vláknina v trávicím traktu bobtná a vstřebává vodu a částečně fermentuje, může být nevýznamným zdrojem energie. Nerozpustná vláknina také vstřebává vodu, ale nefermentuje. V tlustém střevě ředí odpadní látky a stabilizuje tak vylučování. Sacharid je velice významný, v krmivu pro psy však není zcela nepostradatelný. Pokud se pes dostane do situace, kdy v krmivech nemá žádné sacharidy, jeho tělo si je dokáže vytvořit samo - aminokyseliny z bílkovin využije pro syntézu glukózy v játrech. To samozřejmě není zcela ideální, ale na omezenou dobu si tak pes dokáže pomoci sám.

 

Sacharidy by měly tvořit 20-40 % obsahu krmiva. Zpravidla méně sacharidů potřebují méně aktivní psy, jedinci s nadváhou či citliví psi. Více sacharidů a tedy i energie potřebují aktivní jedinci, psi v rekonvalescenci a v růstu.

Přesná dávka sacharidů není nijak spcifikována. Odvíjí se především od potřeb a způsobu života psa, aktivity, zdravotního stavu a podobně.

Pokud má zvíře sacharidů nadbytek, nedokáže je využít. Sacharid se nevyloučí ale zůstane uložen v těle ve formě tuku. To následně vede k nadváze a přetěžování orgánů i pohybového aparátu. Zároveň hrozí riziko hyperglykémie, tedy nadmíra glukózy v těle. Jde spíše o krátkodobý problém, např. po příjmu vyššího množství krmiva s hodně sacharidy, ale stát se to může. Stejně jako u lidí, i mezi zvířaty jsou jedinci, kteří jsou na různé složky potravy a jejich obsah, velice citliví.

Pokud má tělo sacharidů málo, bude mít zvýšené požadavky na příjem tuků a bílkovin. Proto např. u dietního krmiva máte méně tuků či sacharidů ale více bílkovin. Pokud ale z krmiva vyjmete pouze sacharidy a bílkoviny nenavýšíte, tělo si začne brát vše ze sebe. Potřebuje-li sacharidy a nemá jinou možnost, začne si je brát z vlasní stavby, převážně využitím svaloviny. Pes tak bude hubnout a chřadnout. Nedojde ke zdravému snížení hmotnosti, spíše se pes vyhladoví zevnitř. S nedostatkem sacharidů vznikají i reprodukční potíže a významně se sníží produkce mateřského mléka.

Dnes je bohužel poměrně častým problémem koček i psů, alergie na lepek. Lepek, tedy gluten, je směs prolaminů gliadinu a gluteninu, který se společně se škrobem vyskytuje v živném pletivu semen obilovin. Alergie na lepek se nejčastěji projevuje trávicími potížemi, průjmy, kožními problémy, záněty uší a podobně. Existuje ale několik zdrojů sacharidů, které lepek neobsahují, není tedy problém v případě alergie na lepek, krmit granulovaným krmivem.

Krmivo s označením Grain-free nám říká, že krmivo neobsahuje běžné obiloviny. Je to důležitý údaj právě pro majitele psů s alergií na lepek nebo pro chovatele, kteří preferují kvalitnější a méně používané zdroje bílkovin. Grain-free tedy znamená, že v krmivu nejsou obiloviny, nikoli však, že v něm nejsou sacharidy.

Jak jsme si již řekli, sacharid je ve většině případů rostlinného původu. Získává se tedy z kopanin, obilovin, bylin, trav nebo luštěnin. Níže si představíme ty nejčastěji využívané při výrobě krmiv. U každého sacharidu najdete odkaz na krmivo, které danou surovinu obsahuje.

 

Rýže je snad nejčastěji využívaným a velice kvalitním zdrojem sacharidů. Je nejméně alergizující, velice snadno stravitelná a nezpůsobuje nadýmání. Rýže má slizotvorné substance, které jsou velice příznivé pro trávicí trakt. Ideální při průjmech. Obsahuje snad nejvíce sacharidů na 100 g suroviny - celých 75 g.

 

 

Oves je velice vhodným zdrojem sacharidů, má vyšší podíl bílkovin i tuků, je poměrně dobře stravitelný, bohatý na fosfor, železo i vitamin B a je velice vhodný i pro psy s diabetem. Obsah sacharidů je cca 60 g na 100 g ovsa.

 

 

Pšenice je všeobecně nejméně vhodným zdrojem sacharidů v krmivu. Jedná se o jednu z nejvíce alergenních obilnin, obtížně se tráví, obsahuje vysoké procento lepku, způsobuje průjmy a nadýmání. Pšenice rozhodně není vhodná pro alergiky, diabetiky ani psy s citlivým zažíváním.

 

 

Výhoda ječmene je v jeho atraktivní chuti, psi jej mají rádi. Je méně alergenní, vhodný při srdečně-cévních chorobách, žaludečních a střevních potížích. Vhodný je i při zácpě.

 

 

Kukuřice je pro mnohé lidi velice spornou surovinou. Má své klady i zápory. Obsahuje komplexní sacharidy, vitamin B a C, vlákninu. Sama o sobě je ale velice špatně stravitelná. Výrobce však musí vědět, jak správně tepelně kukuřici upravit. Celá nebo tepelně nezpracovaná zrna kukuřice jsou pro psa naprosto nestravitelná. Pouze na dlouhou dobu zatíží trávení a poté jsou bez užitku vyloučena.

 

 

Proso a jáhly z něj vyrobené jsou chutné a lehce stravitelné, obsahují 68 % sacharidů a mají optimální výživové vlastnosti. Proso neobsahuje lepek, není tedy alergenní, je ideální pro alergické psy. Přínos prosa je pro tělo srovnatelný např. s ovesnými vločkami.

 

 

Ať už se jedná o klasické brambory nebo batáty, jde o jeden z nejlepších zdrojů sacharidů. Obsahují draslík, jsou velice vhodné při ledvinové dietě, jsou hypoalergenní a skvěle stravitelné. Informace o tom, že pes nesmí žrát brambory je sice pravdivá, ale musíme dodat, že pouze v případě konzumace brambor čerstvých, tepelně neupravených. Ale pozor, pokud budete hledat krmivo s bramborami, dejte pozor, aby ve složení nebylo uvedeno ,,bramborové úsušky’’. V tom případě nejde o brambory, ale pouze o jejich slupky.

 

 

Sacharidy jsou tedy zdroji energie. Jde o energii jak pro bazální metabolismus, tak i o energii pro pohyb a sport. Bez sacharidů může zvíře nějakou dobu žít, ale postupně začne hubnout. Sacharidy jsou pro zdravý a plnohodnotný život velice důležíté. Čím mladší a aktivnější zvíře je, tím více sacharidů potřebuje. Hovoříme ale o kvalitních komplexních sacharidech, ne běžném cukru.