Historie
Jeho původ je obestřen tajemstvím, ale kynologická komunita má za to, že vznikl křížením samojeda s dávno vymizelou rasou – oráčem. Můžeme se tak domnívat, že zahradník se k nám dostal ze zemědělských oblastí severských zemí. Protože Češi jsou národem chatařským a rostlinám nakloněným, můžeme zahrádkáře vidět čím dál tím častěji.
Chování a temperament
Zahradník je opravdu dobrák od kosti a jeho péči si užije každá květina, keř nebo stromek. Být to člověk, můžete si ho představit jako jednoho pohádkového strýčka v zeleném overalu s červenou legrační kšiltovkou na hlavě. Moc rád svým páníčkům pomáhá, takže se nemusíte obávat, že byste květiny přesazovali sami. Zahradník u vás bude hned, jak rýpnete do země nebo zvednete květináč.
Pokud ale zrovna pomoc nepotřebujete nebo nechcete, stačí zahradníka mírně odehnat. Není vtíravý ani urážlivý, takže pochopí a vyčká na svůj moment. Je ale možné, že si zkusí najít jinou zábavu a nebudete už mít co dalšího přesazovat. Proto je vhodné mít po ruce nějakou hračku, která zahradníka dostatečně zaujme. Vyzkoušejte různá přetahovadla nebo provazy (připomene mu to kořínky), dřevěné hračky (té vůni neodolá) a jako eso z rukávu vytáhněte hračky ve tvaru zahradních „škůdců“, např. ježka. Úspěch zaručen!
Co se týče pohybu, určitě zkuste mushing, ale bude ho bavit jakýkoliv psí sport, který se dá provozovat v přírodě.
Vzhled
Úsměv. Nejen, že ho zahradník vyvolá na vaší tváři díky svému zjevu, ale také ho sám velmi dobře ovládá. Společně s jeho tmavýma očima, klínovitou hlavou, malýma, vysoko nasazenýma ušima, se jedná o neodolatelný kukuč. Celkově je stavba těla zahrádkáře svalnatá, je středního až většího vzrůstu a rozhodně nepřehlédnete jeho sněhově bílý huňatý kožich. Zajímavostí je také jeho ocas, který je posazený vysoko a bývá stočený na hřbet. Což dá rozum, nikdo nechce pracovat na zahrádce s čímkoliv, co by mu překáželo.
Péče a životní podmínky
Páníček zahradníka musí v létě počítat s tím, že se bude muset trochu ohánět, aby psa zchladil. V létě je totiž na pozemku tolik práce, že se má zahradník sklony přehřívat. V zimě je péče jednodušší, protože tohle plemeno miluje sníh a vrtá se v něm, dokud nenajde i ten poslední kořínek nebo lísteček. Protože často pracuje s hlínou, má tenhle pracant samočistící srst, takže si nemusíte příliš lámat hlavu s koupáním. Co určitě musíte hlídat, je zacuchávání, takže doporučujeme pravidelně česat a odstraňovat bodláky, větvičky nebo traviny. Na oplátku za takovou péči si můžete ze zahradníkových chlupů udělat třeba svetr, tak rád vás bude mít.
Zdraví
U zahradníka kontrolujte často zrak. Díky častému pohybu v podrostu se u něj můžou časem projevit problémy s očima. Jinak je poměrně zdravý, ne nadarmo se říká, že trocha hlíny ještě nikoho nezabila.
Krmení
Dokud je váš zahradník spíše zahradníčkem, krmte ho raději kvalitním suchým krmivem, aby rostl pomalejším tempem. Zkrátka ho opečovávejte jako květinku, hnojit netřeba. Až bude velký dost, upravte mu dávku na dvě denní a přizpůsobte ji tomu, jak je zrovna aktivní. Vyhrabal zrovna díry na sázení ovocného sadu? Tak mu přidejte! Spal celý den ve stínu kapradiny? Tak mu stačí méně. Určitě nešlápnete vedle, když se ke slovu dostane i nějaká ta zelenina, aby ochutnal plody své práce.
Platební metody
