Nebo naopak, stala se vám někdy situace, kdy venčíte a běží k vám cizí pes, na kterého majitel volá “Alíku, k noze!” a Alík stále míří přímo na vás? Nebo volají “on je hodný”. Co se vám v tu chvíli honí hlavou? Očekáváte, že si jde pejsek hrát, anebo že bude problém? Možná to záleží i na tom, jakého psa máte vy. Co třeba pokud Alík běží za háravou fenkou, jak myslíte, že to dopadne? Nebo co když je Alík ridgeback a vy máte na vodítku štěně pudlíka. Velikostní i váhová přesila je tam značná, co se asi tak promítne hlavou tomu štěněti?
Právě zmíněný žlutý motýlek či vestička by mohla tyto situace vyřešit. Ale jak? Pojďme si o tom povědět pár slov.
Co je to Žlutá stužka?
Jedná se o projekt, v originálním znění zvaný Gulahund Yellowdog, který vznikl v roce 2012 ve Švédsku. Do České republiky se dostal poměrně nedávno pod názvem Žlutá stužka = prosím, potřebuji prostor. Už jste o tomto projektu někdy slyšeli? Že ne? Tak to pojďme napravit.
Jak funguje žlutá stužka?
Psi, kteří potřebují prostor, jsou označení žlutou stužkou. Může to být žlutý motýlek na obojku či vodítku, šátek nebo vesta. V poslední době jsou stále více využívané žluté vestičky s různými nápisy, například bojím se, nesahat, pes ve výcviku atd. Pokud tedy uvidíte venku psa, který má na sobě cokoli žlutého, raději k němu svého psa nepouštějte.
Nejedná se však jen o “problém” s ostatními psy. Stejně tak se pes označený žlutou stužkou může bát dětí nebo cizích dospělých lidí. Nebo je nejistý kvůli svému zdravotnímu stavu. Ať už se jedná o psa, který je po operaci v rekonvalescenci a má nařízený klidový režim, nebo třeba staršího psíka, kterému selhává zrak či sluch.
U psa označeného žlutou stužkou víme s jistotou jedinou věc - nejlepší pro něj bude, pokud ho nebudeme žádný způsobem kontaktovat.
Buďme ohleduplní
Máte doma pejska, který s každým vychází a chce si hrát? Určitě se rádi setkáváte na procházkách s jinými pejskaři a necháte své pejsky, ať se spolu vyběhají. Pro pejsky je to zábava, vy si popovídáte a za chvíli můžete pokračovat v procházce dál.
Prosím ale o jednu maličkost, nepouštějte svého psa kamarádit se s ostatními dříve, než se s majitelem cizího psa pozdravíte. Vždy se optejte, zda je jejich pes společenský, zda si bude hrát a až po společné domluvě je pusťte k sobě.
Vzpomeňte si na tu situaci, kdy k vám běží cizí velký pes. Pokud ho vidíte, přemýšlíte, co se bude dít, až k vám přiběhne. Pokud přiběhne za vašimi zády a najednou je tu, zřejmě vás to překvapí, možná se ho i leknete. U psů je to stejné. Mohou se bát, leknout a neadekvátně zareagovat na vzniklou situaci. I když je pes hodný, ze strachu může štěkat, kousat a zastrašovat. Některého psa to zastaví, ale jiný to neustojí nebo se v tu chvíli také lekne a psi se poštěkají, že ani nevíte, jak k tomu došlo. Předcházejte takovým situacím svou ohleduplností a mějte psy vždy pod kontrolou. Ostatní pejskaři i psi budou pak více přátelští a váš pes tak najde na procházkách nové kamarády třeba i mezi těmi, kteří původně potřebovali více prostoru.