Historie
Alpský jezevčíkovitý brakýř pochází z míst, kde se odnedávna lovila vysoká zvěř. Jelikož se jednalo o složitější terén, myslivci potřebovali psa, který si s tímto horským terénem poradí. Využili tedy v té době dobře známé rakouské honiče a křížili je s jezevčíky. V letech 1881 a 1885 si pak tyto psy vybral korunní princ Rudolf Habsburský na své lovecké výpravy do Turecka a Egypta. Plemeno se zpočátku vyskytovalo v různých variantách nejen v rakouských Alpách, ale také v těch německých nebo v Krušných horách. Podle toho dostal svůj prvotní název alpsko-krušnohorský jezevčíkovitý brakýř. Roku 1897 byl vypracován první standard, který sjednotil tyto různé varianty. Roku 1932 pak bylo toto plemeno uznáno kynologickým svazem v Rakousku jako třetí barvářské plemeno. V roce 1975 se jeho název změnil na dnes známého alpského jezevčíkovitého brakýře.
Chování a temperament
Jedná se o velmi energetické plemeno. Při práci je horlivý, nadšený a samostatný, ale od majitele se oddaluje pouze na menší vzdálenost. Využívá se především k hlasitému dohledávání vysoké zvěře, nebo k lovu zajíců a lišek. Své uplatnění našel i při práci s černou zvěří, která může být pro psy nebezpečná. Jeho menší vzrůst mu ale v boji dodává značnou výhodu. Ke své rodině je velice milující, oddaný a věrný. I když miluje děti a rád si s nimi hraje, některé hry mu mohou být nepříjemné. Ostatní zvířata poměrně dobře toleruje a nevyhledává žádné konflikty. Vzhledem k jeho výborným loveckých pudům by však měl být dobře socializován, aby jiná zvířata nebral jako kořist. Pokud bude sám v kotci, bude nešťastný, což se může projevit i na jeho povahové stránce. K cizím lidem se chová odměřeně a nedůvěřivě, neměl by ale být agresivní. Je velice chytrý a učenlivý. Díky jeho samostatnosti, která je i kvůli práci vyžadována, od něj však nemůžeme očekávat splnění všech pokynů. Někteří jedinci rádi utíkají, proto je vhodné mu zajistit dobře oplocený výběh.
Vzhled
Alpský jezevčíkovitý brakýř je silný pes s nízkými nožkami. Poměr mezi kohoutkovou výškou a délkou těla je 2:3. Mozkovna je mírně klenutá s výrazným přechodem mezi ní a čenichem. Nos je černý. Černě pigmentované jsou i pysky, které přiléhají a tvoří mírně zaoblený oblouk. Oči jsou tmavě hnědé, oční víčka jsou černě orámovaná. Vysoko zavěšené uši nemají záhyby, jsou středně dlouhé a jejich konec je zaoblený. I když krk není příliš dlouhý, je dobře osvalený, stejně jako jeho silný trup. Hrudník je široký, s výrazným předhrudím, břicho je mírně vtažené. Ocas je vysoko nasazený, silný u kořene. Když je natažený, dosahuje těsně k zemi. Kůže je pružná, pevná a bez vrásek. Srst je tvořena hustými pesíky a hustou podsadou. Ideálním zbarvením je tmavá jelení červeň, která může být obohacena o příměs černé. Dalším možným zbarvením je černé s jasně ohraničenými znaky červenohnědého pálení na hlavě. Vyskytovat se může i bílý znak (hvězda) na hrudi. Ideální výška je u psů 37-38 cm, u fen 36-37 cm.
Péče a životní podmínky
I když mu jeho srst umožňuje dobře se vypořádat s různými typy počasí, neměl by být neustále jen v kotci. Nejen, že potřebuje dostatek pohybu a pracovního vedení, ale kvůli své psychické pohodě potřebuje i dostatek kontaktu s rodinou a svým pánem. Srst postačí pravidelně vyčesávat, v období línání častěji. Jinak si žádné speciální péče nežádá. Vzhledem k tomu, že se jedná o lovecké plemeno, měl by být majitel vybaven psí lékárničkou a vědět, jak ji použít k základnímu ošetření. Pejsek by měl být po každé lovecké výpravě zkontrolován, zda je v pořádku. Také by měl být vhodně ošetřen proti parazitům. Proti těm vnějším je vhodné využít tabletu, pipetu nebo sprej. Za obojek by se mohl pejsek někde zachytit, mohl by si tak ublížit a při nejmenším jej ztratit.
Zdraví
Tento brakýř je poměrně zdravým plemenem. Genetické testy se u něj provádějí na onemocnění zvané neuronální ceroidní lipofuscinóza. Jedná se o problém, při kterém se v nervových buňkách usazují odpadní lipidové látky. Ty pak narušují nervové buňky. Nemoc se projevuje slepotou, záchvaty, problémy s motorikou nebo změnami v chování. Bohužel se jedná o onemocnění, které končí smrtí. Dalším problémem mohou být povislé uši. Ty vytváří ideální prostředí pro kvasinkové či bakteriální infekce. Pravidelně uši kontrolujte a v případě potřeby je vyčistěte. Díky vyšším nárokům na pohybový aparát je vhodné podávat kloubní výživu. Dále je důležitá pravidelná kontrola drápků, aby nedocházelo k jejich přerůstání.
Krmení
Aby byl pejsek spokojený, potřebuje dostatečné množství kvalitní a vyvážené stravy. Na výběr je buď přirozená strava BARF nebo kompletní krmná strava ve formě granulí. Granulí je dnes na trhu velká spousta značek. Kvalitní krmivo poznáte podle vysokého obsahu masa, a nízkého nebo nulového obsahu obilovin. Granule obsahují dostatek minerálních látek a vitaminů, tak aby jich váš mazlíček dostal množství, které zrovna v dané věkové kategorii potřebuje. Některé granule jsou také obohacené o kloubní výživu.
Pokud zvolíte přirozenou stravu, je potřeba si připravit dostatek místa v mrazáku a nastudovat co nejvíce informací. Dávka, kterou budete doma sestavovat, musí obsahovat adekvární množství bílkovin, tuků a sacharidů a mít vyvážený obsah minerálních látek i vitaminů. S posledními dvěma mohou pomoci doplňky stravy, které jsou dnes pro tyto pejsky k dispozici. Myslete na to, že v různém časovém období potřebuje pejsek jiný příjem energie. Pokud bude rozjetá lovecká sezona a pejsek bude denně na lovu, bude mít na energii vyšší nároky. Využít lze i granule pro sportovní a pracovní plemena, které tyto nároky vykryjí. Naopak v zimě, kdy bude pejsek spíše lenošit, je vhodnější zvolit granule pro klasické dospěláky, nebo tzv. light receptury, aby nedocházelo k obezitě. Po každém krmení by měla následovat alespoň dvouhodinová pauza a odpočinek, aby pejsek jídlo v klidu strávil a nedostavily se nějaké zdravotní komplikace.
Platební metody
