Historie
Předchůdci tohoto plemene jsou buldoci a teriéři. Původně bylo bohužel toto plemeno v Americe v době třicátých let určeno pro kruté psí zápasy. A rozhodně ani v dnešním moderním světě není nouze o černé psí zápasy. Je smutné, že toto plemeno je ve skutečnosti milé, laskavé a věrné a lidé tyto povahové rysy potlačují a snaží se z tak úžasných tvorů vytvořit stroje na zabíjení. Stafordšírský teriér byl poté šlechtěn i pro výstavy a v roce 1936 byl schválen oficiálně jako plemeno Americkým klubem chovatelů psů. Poté v roce 1972 bylo toto plemeno zaregistrováno i u FCI. Některé země ale začaly zakazovat “bojová plemena”, protože lidé s nimi neumí pracovat.
Chování a temperament
Jeho vzhled nekoresponduje úplně s povahou. Na první pohled vidíte statného, poněkud zavalitého psa se silnou svalnatou stavbou těla, se silným stiskem zubů a s neskutečnou odolností vůči bolesti, ale uvnitř se schovává to nejmilejší stvoření, které miluje svou rodinu nadevše. Mnoho lidí tedy pořizuje psa podle obalu drsňáka a tvoří z něj cosi k obrazu svému. Proto se můžeme setkat s názory, že se jedná o zabijáky a nebezpečné psy, a to jen z důvodu, jak lidi toto plemeno pojali a jak se mu věnují. Pokud mu lidé dají pocit, že musí být zlý vůči všem, tak bude. Přece jenom mu v krvi koluje minulost z psích zápasů, a to se aktivuje špatnou výchovou. Často se pak samotný chovatel diví, proč svého psa nezvládá, když z něj od miminka vychovává bojovníka, který nesmí cítit lásku. Pokud dáte stafordovi dostatek lásky, pevnou ruku a správné vedení, bude z něj dokonalý parťák.
Vzhled
Výška tohoto plemene se pohybuje okolo 43-48 cm a váha 19-40 kg, podle pohlaví, samci mohou mít i více kg. Má krátkou a hrubou srst na dotek. Může být jednobarevný, nebo skvrnitý, ale neměl by být zcela bílý. Průměrně se stafordi dožívají třinácti let. Dříve se stafordům kupírovali uši a ocásek, ale to je u nás již zakázáno, proto už byste na ulici měli potkat stafordy s ouškama visícíma dolu a s dlouhým ocasem.
Péče a životní podmínky
Pokud si pořídíte toto energické plemeno, je třeba jej zabavit, unavit a dopřát mu dostatek aktivit. Potřebuje jednoduše dostatek fyzické aktivity. Důležité je věnovat se socializaci a tréningu, u tohoto plemene je obojí velice důležité. Seznamujte ho s různými lidmi, zvířaty a vystavte jej různým situacím, abyste mu pomohli vyvinout pozitivní interakce a sebejistotu. Jednou za čas je dobré pročesat hafanovi srst, aby se lépe odstranily odumřelé chlupy, a zároveň se zmenší línání chlupů po bytě.
Zdraví
Amstaf je považován převážně za zdravé plemeno. Nicméně je dobré u něj dávat pozor na následující nemoci a dbát u nich na prevenci. Dysplazie kyčelního/loketního kloubu: to znamená, že může dojít k nevhodnému vyvinutí kyčelního/loketnímu kloubu, což je často dědičná nemoc a ta může být ovlivněna například životním stylem a výživou psa. Dále mohou trpět na různé alergie nebo srdeční problémy jako například srdeční chlopeňová nedostatečnost. Vždy je dobré věnovat pozornost prevenci a ideálně zvolit chovatele, který má přehled o chovu a případně i genetické testy, které mohou s velkou mírou vyloučit predispozice k jisté nemoci.
Krmení
Toto plemeno potřebuje dostatek živin, protože je velice energické a spotřeba energie je opravdu vysoká. Je potřeba krmit kvalitní stravou a vyvarovat se levným granulím ze supermarketu, v těch často nenajdete to, co pes potřebuje.